Létání je stejně jako řada dalších činností, při kterých lidé zápasí a vyrovnávají se s živly, plné příběhů. Některé jsou úsměvné, jiné smutné, někdy tragické a řada z nich se dá vyprávět až tehdy, když jsou činy vypravěčů dávno promlčeny. Možná si už někteří z vás všimli, jak dokonalým katalyzátorem pro pamětníky jsou historická letadla. Dodnes si vzpomínám na jedno dopoledne v Oshkoshi, kdy jsem skoro dvě hodiny proseděl ve společnosti několika prošedivělých pilotů pod křídlem kabinového dvouplošníku Waco a poslouchal letecké příběhy, které postupně zaznívaly. Bylo fascinující nejen naslouchat, ale i pozorovat tváře starých pilotů a jejich oči, které se s jednotlivými příběhy buď usmívaly, nebo se v nich objevovala i nostalgie a občas rovněž náznak smutku. Občas se naše skupina rozšířila o další členy, věk nerozhodoval, vítáni byli všichni. Ale vše mělo společného jmenovatele. Krásné aeroplány s logem WACO na ocase. U nás bylo z dobře známých důvodů historických aeroplánů, navíc svázaných nějak s naší leteckou historií, poskrovnu. Je jen dobře, že se díky řadě nadšenců, kteří za pomoci nemalého úsilí a peněz vracejí takové stroje na české nebe, tahle situace pomalu, ale jistě mění. Znovu jsem si to uvědomil při přípravě článku o vzácném Zlinu Z-381, jehož současným strážcem a ochraňovatelem je Martin Nepovím. Ono to totiž tady funguje stejně jako v Americe a „Basa“ vyvolává při návštěvách českých letišť vzpomínky na zašlé letecké příběhy stejně jako jiné historické stroje kdekoliv na světě.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »