20.6.2019
Nad Evropou s Flying Revue 7. Ve Francii najdeme vlastně cokoliv, co si přejeme – hory, moře, hrady, zámky, historická města, bojiště – je jen na nás, co si budeme přát. Hranice Francie leží jen nějaké dvě hodiny letu od českých a trochu dále od slovenských letišť.
Hned za hranicí je pak řada malých letišť, na která můžeme letět jen s pouhým podáním VFR letového plánu – například Neuhof, Haguenau, Colmar, Bâle-Mulhouse, jež nám otevřou brány Alsaska i cestu do Francie. Jen o nějaké dvě hodiny dál je pak Paříž, kam také není složité se s malým letadlem dostat – osobně pro cesty do Paříže využívám milé letiště Logne, kde mají jak betonovou dráhu, tak také benzín, a poplatky mi dosud ani přes mou snahu zaplatit, žádné neúčtovali. Toto letiště je také asi 15 minut pěšky od stanice městského vlaku RER, který vás během 20 minut dostane do centra Paříže.
Pokud se pak chcete dostat přímo na francouzskou Riviéru, mohu doporučit letiště Cannes Mandelieu, kde jsou k dispozici všechny potřebné služby včetně benzínu Avgas a poplatky činí něco kolem 30 EUR. Cena benzínu je ve Francii ve srovnání s jinými evropskými zeměmi na té spíše nižší úrovni. Příjemné je, že na menších a středních letištích ve Francii není povinný handling, a tak se VFR létání zbytečně neprodražuje a nekomplikuje.
Dalšími zajímavými oblastmi ve Francii jsou samozřejmě Alpy, kam mohou pilotům otevřít cestu například francouzská letiště Annemasse nedaleko Ženevy nebo Grenoble či Chambery, odkud není složité se vypravit směrem k masivu Mont Blanc. V létě je možné si při té příležitosti vyzkoušet i některá z místních horských letišť.
Pro ta je ale obvykle potřeba speciální licence. Jak licenci získat, se dozvíte na webu Flying Revue v sekci Pro piloty/Francie. Zájemcům o přelet zámků na řece Loiře bych pak doporučil doletět na letiště Auxerre Branches, kde je příjemná restaurace, benzín, betonová dráha, mluví tu i anglicky a k prvnímu zámku na Loiře je to nějakých 20 minut letu. Historicky zajímavé je také městečko Carcassone na jihozápadě Francie, které má také příjemné letiště.
» Létáte do zahraničí, nebo se na to chystáte? Osvěžte si anglickou VFR komunikaci s naší on-line aplikací VFR Communication.
Zajímavými regiony ve Francii jsou pak i Normandie a Bretaň. Není například žádný problém letět v 500 stopách kolem vyloďovacích pláží Dne D a plně pochopit, o co tu 6. června 1944 šlo. Z přeletu pláží si můžete také prohlédnout video na www. prusa.org v sekci „létání a historie“. Trochu více na jih pak můžete přeletět známý klášter na Mt Saint-Michel i pobřeží kolem malebného opevněného města St Malo a přistát na letišti Dinard. Zde mají také vše, co budete potřebovat. Přistát je pak možné i na letišti v St Nazaire, kde se můžete setkat s nákladním letadlem Beluga, zajišťujícím denně přepravu dílů letadel Airbus do jedné z montážních linek, která zde je umístěna.
Trochu více na jih se pak nachází také překrásné historické město La Rochelle, známé i z proslulé knihy Tři mušketýři, jehož letiště je malým letadlům velmi příznivé. Pokud pak máte více času, není problém pokračovat dále na jih a doletět až do mondénního letoviska Biarritz, jehož letiště vás rovněž mile překvapí. Zajímavé je i létání po bretaňských ostrůvcích – jako základnu k těmto letům lze zvolit letiště Vannes, odkud jsou to řádově desítky minut na exotické ostrovní letiště Il d’Yeux, pár minut na letiště Quiberon nebo Belle Il en Mer. Velmi speciální je pak létání na Korsice, kde mohu doporučit letiště Calvi na severu a Figari na jihu ostrova. Zejména ale přelet města Bonifacio, které je podle mého názoru atraktivnější než příliš turistické Benátky.
» Užitečná vám může být i on-line aplikace Trexee pro monitoring vašeho letadla za letu i v hangáru či na stojánce a také pro automatické přivolání pomoci v nouzové situaci.
Piloti, kteří chtějí letět do Francie, mají obvykle obavy z toho, že se tam špatně domluví. Je pravda, že Francouzi jsou na skutečnost, že nemluví anglicky, spíše hrdí, než aby se za ni styděli. Pokud se ale týká služeb řízení letového provozu, není s anglickou komunikací vůbec žádný problém. Angličtina pak není problém ani na všech středních a větších letištích. Starosti můžete mít spíše jen na malých letištích, kde prostě nemusí být nikdo, kdo je schopen nebo ochoten anglicky mluvit.
Na Evropou s Flying Revue. Seriál o tom, jak se v které evropské zemi létá. Létejte s námi!
Pokud tedy nemáte ani základní znalosti francouzštiny, bude vhodnější se malým letištím, jako například v horním odstavci zmíněným letištím Neuhof nebo Haguenau, prostě vyhnout. Tak to ale je asi ve všech větších evropských zemích, které se proti angličtině vymezují – například také v Itálii a Španělsku.
Podávání VFR letových plánů není ve Francii při běžných vnitrostátních letech povinné, což je příjemné. Létat ale bez komunikace s řízením letového provozu bych si v žádném případě netroufl. Komplikovaná struktura a množství vojenských prostorů nejsou někdy zřetelné ani z těch nejlepších map nebo aplikací a sledování a respektování časů aktivování jednotlivých prostorů je podle mého názoru během letu také velmi složité.
Za jediné řešení proto považuji udržování neustálého kontaktu s příslušnou službou řízení letového provozu. Jejich spolupráce a podpora VFR pilotů je ve Francii velmi dobrá, takže to rozhodně není nic nepříjemného a dodá vám to pocit jistoty, že neletíte, kde nemáte.
Dobrá zpráva pro piloty ULL je, že do Francie není potřeba speciální povolení. Je samozřejmě potřeba mít odpovídač s indikací výšky a rovněž radiostanici a navigační zařízení, které umožní orientaci při VFR letu bez viditelnosti země (nad mraky).
Právě o létání v těchto zemích pojednává seriál Po Evropě s Flying Revue.
Letový plán je povinnost podat pro lety nad mořem a nehostinným terénem a pro lety křižující francouzskou hranici. Plán musí být podán nejméně 30 minut před plánovaným odletem. Pro lety do řízených prostorů stačí podat zkrácený letový plán přes rádio před vstupem do řízeného prostoru. Informace zahrnují běžné údaje – vstupní/výstupní bod, výška, časy vstupu/výstupu atd. Ve Francii se vás také často ptají na to, kolik lidí je na palubě. K tomuto dotazu se často používá jen zkratka P.O.B. (Persons on Board) s tázací intonací.
Základní pravidla letů VFR – viditelnosti, vzdálenosti od mraků, minimální výšky nad terénem atd. – respektují podobně jako v ČR/SR doporučená pravidla ICAO. Zajímavá je francouzská doplňková podmínka viditelnosti. Vidět byste měli minimálně do místa vzdáleného 30 vteřin letu. Zvláštní prostory jsou označené stejně jako v ČR a podléhají podobným pravidlům. Ve Francii je také poměrně hodně atomových elektráren, takže je potřeba se jim vyhýbat podle daných pravidel. Několik se jich nachází například i v krásném kraji kolem řeky Loiry a trochu komplikují možnost přeletět některé z místních zámků.
VFR lety za dne je potřeba plánovat v čase minus 30 minut před východem slunce a 30 minut po západu slunce. Do letištního okruhu se má správně vstupovat do polohy po větru ve výšce 1000 stop AGL. Přímé přiblížení není obecně dovolené. Pokud není stanoveno jinak, jsou okruhy levé. Hlášení je možné dělat v angličtině na všech letištích, která nejsou označena jako „French only“. Tam je povinnost dělat hlášení ve francouzštině. Pokud nemá určité letiště svou vlastní frekvenci, používá se společná frekvence 123.50 MHz, u horských letišť to pak může být frekvence 130.0 MHz. U těchto letišť je pak také třeba respektovat, že se startuje vždy z horní části dráhy a přistává na spodní práh dráhy. To znamená, že přistávající a odlétávající provoz létá protisměrně. Převodní výška je až na výjimky uvedené ve francouzském AIPu nebo VFR manuálu vždy 5000 stop.
Malebné pobřeží východně od St. Malo.
Mont Saint-Michel – na tento ostrůvek s klášterem útočí ročně kolem 3 milionů turistů.
Při letu z ČR nebo SR do Francie je stále potřeba podávat letový plán. Francie je ale v Schengenu, takže není třeba pasové ani celní odbavení, a letět můžete tedy přímo kamkoliv z jakéhokoliv letiště v Schengenském prostoru, tedy i v ČR nebo SR. Sám se snažím nelétat delší úseky než zhruba tři hodiny, a tak bych jako vstupní bod při letu do střední a severní Francie doporučoval příjemné, anglicky mluvící letiště Colmar. Odtud se pak můžete vydat do francouzského vnitrozemí. Pokud si ale jako cíl zvolíte jižní Francii, pak je jednodušší letět přímo do Cannes nebo udělat mezipřistání někde v Rakousku (např. Zell am See) nebo Itálii (Benátky, Torino, Bolzano, Bergamo, Terst apod.).
Pro let do Colmaru mohu například doporučit tuto trasu: vstup do SRN nad bodem ARBAX, dále přes VOR RDG nad bod REUTL, dále pak VOR SUL a do Francie vstoupit nad VFR bodem M letiště Colmar. Tato trasa vás vede mimo TMA letišť Mnichov a Stuttgart. Doporučená výška je pro celou dobu letu 4500 nebo 6500 stop pro směr tam (západ) a 5500 nebo 7500 stop pro směr domů (východ).
Osobně pokládám Francii za možná nejzajímavější zemi pro leteckou turistiku v Evropě. Nabízí mnoho různých příležitostí. Pokud budete mít zájem si prohlédnout videa a více fotografií z leteckých cest nad Francií, pak je najdete také na stránkách www.flying-revue.cz.
Text a foto: Jiří Pruša
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »