Přerovští vírníkáři mají jako první na světě letadlo, které smí jezdit po silnici

Letadlo, které smí na silnici   Touha létat je stará jako lidstvo samo, touha mít létající automobil je o něco mladší než historie létání, leč podobně intenzívní. Díky vírníkářům z Moravy se tento sen nyní začíná plnit a podle všeho jsou právě oni prvními lidmi na světě, jimž se podařilo postavit a homologovat stroj, který je schválen jak pro let, tak pro pohyb po běžných pozemních komunikacích. 

Říkají mu GyroMotion a oproti klasickému vírníku má jednu vlastnost, která možnosti tohoto rotorového letadla posouvá ještě o výrazný kus dál – od března tohoto roku totiž smí jezdit i po silnici.

„Zatím se jedná o první kus, o první prototyp, ale ano, je to pravda, toto naše letadlo od nynějška smí jezdit legálně po silnici a my z toho máme obrovskou radost,“ řekl Flying Revue duchovní otec GyroMotion Pavel Březina z přerovské firmy Nirvana, která vírníky montuje.

Podle všeho jsou první na světě, kdo pro jediný typ stroje získal certifikaci jak pro provoz ve vzduchu, tak po silnici v běžném provozu. "Máme systém patentovaný, a jak na patentovém úřadě, tak z žádného jiného zdroje jsme se dalšího stroje, který smí oficiálně létat i jezdit po silnici, nedopátrali. Troufáme si tedy říci, že jsme první na světě, kdo takové zařízení schválené pro oba druhy provozu má," říká Pavel Březina. 

Jak se létá a jezdí vírníkem. Zdroj: Nirvana Autogyro

Pokud stále nevěříte, přesvědčte se pohledem na registrační značku a technický průkaz ve videu a fotogalerii. Vírník s registrační značkou B02 8888 totiž mohli spatřit v běžném provozu v pondělí 13. března tohoto roku Pražané. „Ono to bylo docela neplánované. Měl jsem v plánu letět vírníkem do Prahy na domluvený rozhovor o vírnících s Lucií Výbornou na Radiožurnálu, přistát na letňanském letišti a jako všichni ostatní dojet do centra metrem,“ líčí Březina. 

Vírník GyroMotion

Let
Název: GyroMotion
Kategorie: ULL, vírník
Typy: Cavalon, Calidus, MTO Sport
DxŠxV: 5,1m x1,9m x2,8m
Průměr rotoru: 8,4 m
Mtow: 560 kg
Motor: Rotax 912/914
Cestovní rychlost: 160 km/h
Maximální rychlost: 185 km/h
Vytrvalost: 5 hod.

Jízda
Brzdy: Kotoučové na zadních kolech - hlavní hydraulické, parkovací mechanické
Elektromotor
Výkon motoru: 3 kW Peak 12kW
Max. kroutící moment: 150 Nm
Zdroj: Lion baterie 1,8 kWh
Dojezd: 20 km
Max. stoupání: 10%
Max. Rychlost: 40 km/h
Hybridní pohon
Max. kroutící moment: 150 Nm
Zdroj: není
Dojezd: není omezen
Max. stoupání: 10%
Max. rychlost: 40 km/h
Výrobce: AGN systems, s.r.o., Přerov
Web: www.gyromotion.eu www.autogyro.cz

Světová premiéra: 5. 4. 2017 AERO Friedrichshafen 2017, hala B2, stánek 319

Technické údaje poskytla společnost AGN systems, s.r.o. jako prvnímu médiu exkluzivně Flying Revue.

Jenže jen několik dní předtím přerovští po třech letech příprav a schvalování dostali pro silniční vírník technický průkaz a registrační značku a tak si Pavel vzpomněl na několik let starou myšlenku. „Že si zkrátka dojedu vírníkem na Václavák na kafe.“

A protože u Pavla Březiny vede od myšlenky k činům jen velmi krátká cesta, tři roky starý sen se zhmotnil ve skutečnost a průkopník vírníkového létání v Česku opravdu dojel čerstvě k pohybu na pozemních komunikacích homologovaným vírníkem z Letňan do centra Prahy a na Václavském náměstí si s vírníkem zaparkovaným u chodníku dopřál v jedné z tamních kaváren slíbený šálek kávy. 

Prototyp GyroMotion se od běžného vírníku liší tím, že má za předním kolem připevněný elektromotor, který stroj pohání při pohybu po zemi. Rychlost je omezena na maximálně povolených 40 km/h, byť stroj dokáže jet i šedesátkou. Důvod je jednoduchý - vírník se při jízdě ovládá pedály, což lze bezpečně provozovat právě do stanovené maximální rychlosti. Ta samozřejmě znamená, že s ním nesmí jezdit po silnicích, kde je předepsaná minimální rychlost vyšší než oněch 40 km/h. Ostatní  komunikace ale vírník zvládne.  

Proč tedy vírník a silnice? „Moje myšlenka je jednoduchá – vírník oproti klasickému letadlu nepotřebuje k přistání a startu letiště, pouze zpevněnou plochu, která vyhovuje pravidlům pro přistání*, a z této plochy se pak potřebuje dostat tam, kde je možné dočerpat pohonné hmoty nebo ho zaparkovat třeba na noc,“ vysvětluje Pavel Březina. Tím potenciál vírníku jako lehkého a nenáročného letadla - přistane i na polní cestě nebo louce, stačí mu na to kolem 50 metrů, na start o něco více, záleží na motorizaci - opět výrazně stoupá. 

Pavel Březina věří, že homologace pro provoz na pozemních komunikacích vírníkům a jejich majitelům otevírá nové možnosti a že zatím několik desítek pilotů čítající skupina vírníkářů se brzy mnohonásobně rozroste. Vírník je totiž podle něj ideální prostředek pro netradiční cesty za poznáním i zábavou.

I proto chce v Česku vybudovat databázi přistávacích bodů, jež se budou zobrazovat v mapové aplikaci pro tablety a smartphony. „Symbol vírníčku bude ukazovat, že v daném bodě je možno bezpečně přistát i z něj opět vzlétnout, a že je zde přistání také po dohodě s majitelem pozemku dovoleno,“ říká. Databáze nebude konečná a Březina počítá s tím, že komunita vírníkářů bude body dojednávat i pro využití ostatními členy vírníkářského světa.  

Časem by chtěl v jednotlivých bodech umístit i webkamery, aby se pilot mohl při plánování letu, případně i během letu ujistit, že přistání ve zvoleném bodě je možné a že ho nehatí například špatné počasí. Pokud je vše v pořádku, zadá bod do letové aplikace a může letět. 

Teoreticky vzato, pokud si vírník pořídíte, můžete ho parkovat i doma. A jestli máte v rozumné vzdálenosti od bydliště také vhodnou plochu pro start a přistání, pak jednoduše nasednete před domem do vírníku, dojedete s ním na plochu, odkud můžete vzlétnout, a pak už letět kamkoli vás srdce ponese – sám, s manželkou či ve skupině s přáteli. Vírník letí cestovní rychlostí kolem 160 km/h, což se může zdát málo, leč letíte přímo, nemusíte se vyhýbat zácpám, snášet uzavírky a najet kvůli zatáčkám dvojnásobek kilometrů, než kolik byste uletěli vzdušnou čarou. Takže pokud na trase zrovna nejsou aktivované prostory, které byste museli obletět, zvládnete to například z Prahy do Vídně za necelé dvě hodiny, do Českého Krumlova ani ne za hodinu a do Vysokých Tater za dvě a půl hodiny. A třeba na Nordkapp je to o něco dál, ale i tam už Pavel Březina vírníkem byl. Reportáž a video najdete zde a zde. 

Pavel Březina v ČRo. Video: Cro.cz

Než bude „silniční“ vírník v nabídce, musí ještě přerovští urazit kus cesty. Zatím mají homologovaný prototyp, do sériové výroby ale půjde až další verze. Tu po silnici nebude pohánět elektromotor umístěný za předním kolem, ale elektromotor v zadním kole. Přesněji řečeno, pohon bude hybridní, jelikož se přerovským podařilo vyvinout systém spojky tak, že bude lze tlačnou vrtuli odpojit a tak bude možno elektromotor kombinovat se spalovacím motorem, který za letu vrtuli pohání. Motor v zadním kole bude vážit asi 10 kg, celý systém 20 kg. „Pro letové vlastnosti to nebude hrát roli, v podstatě ani nebude poznat rozdíl, jestli poletím s GyroMotionem nebo klasickým vírníkem. Motor bude umístěn v těžišti a bude navíc kompenzovat gyroskopický moment,“ vysvětluje Pavel Březina. 

Duchovní otec silničního vírníku Pavel Březina. Foto: FlyWay

Vrtule musí být při jízdě po silnici z bezpečnostních důvodů samozřejmě odpojena, ze stejných důvodů musí být zafixován a reflexními návleky označen i rotor. Vírník je pro silniční provoz vybaven stejně jako automobil světlomety, brzdovými světly, blinkry. Jen couvací a mlhové světlo, stejně jako stěrač, povinné nejsou. 

Vestavby pro silniční provoz vírníků se budou montovat jak do nových, tak do již zprovozněných strojů, jichž je po světě kolem čtyř tisícovek. Vestavba cenu v obou případech navýší stejně. „Přesně to zatím nedokážu říci, ale mělo by to být zhruba o třetinu. Ovšem bude to volitelná výbava, kdo bude chtít klasický vírník, bude mít klasický,“ doplňuje. Vestavby bude přerovská společnost Nirvana (přesněji nově založená společnost AGN systems s.r.o.) montovat do všech tří typů vírníků, které vyrábí, tedy Calidusu, Cavalonu i MTO Sport. 

Světová premiéra vírníku GyroMotion proběhne v prvním dubnovém týdnu na aerosalónu všeobecného letectví AERO 2017 v jihoněmeckém Friedrichshafenu. 

* V ČR je možno se souhlasem majitele pozemku přistát kdekoli mimo zastavěnou oblast ve vzdálenosti min. 50 metrů od osob a 100 metrů od objektů. Všechny podmínky viz  Vyhláška č. 64/2010 Sb., § 14, www.zakonyprolidi.cz (-> zpět do článku)

Jan Dvořák

Související: 

Calidusem na Nordkapp I.

Calidusem na Nordkapp II.

I cesta může být cíl aneb vírníkem nad čarokrásnými Transylvánskými Alpami

Leteckou osobností roku je Martin Šonka. Oceněni byli i muzejníci z Kunovic a Pavel Březina