CIDNA 2019: Dojmy z kokpitu II.

CIDNA 2019: dojmy z kokpitu II.          Letecká sezóna končí, a to je vhodný čas se alespoň ve vzpomínkách přenést do kokpitu. Dnes na misi Cidna 2019 vzpomínají Václav Kremer a Petr Dolejš. Oba absolvovali "bukurešťskou" etapu. Václav Kremer s Piperem PA-28 OK-MIG, Petr Dolejš s Tecnamem P2002 Sierra OK LUA 44.

Co vás vedlo k účasti v projektu CIDNA 2019 a jak jste se o něm dozvěděli?

Václav Kremer: O projektu jsme se s kolegy ve FlyCzech dozvěděli v rámci rozvoje spolupráce s Flying Revue. K účasti nás pak vedl hlad po leteckém zážitku, získání zkušeností a nových přátelství a kontaktů. V posádce se mnou letěla Madlen Molhem, která má rumunské kořeny, což s cílem naší etapy zajímavě ladilo. 

CIDNA 2019

Flying Revue pořádala v září 2019 vzpomínkový let ve stopách letecké společnosti CFRNA/CIDNA, která stála u zrodu komerční letecké dopravy v Evropě, Praha byla její významnou destinací a Československo jejím akcionářem.

Letěli s námi:
1. etapa - Petr Pospíšil+Alois Morkus (CTLS OK-CPK), Petr Dolejš (Tecnam OK-LUA-44), Petr Mlčák sen.+Petr Mlčák jun. (Fascination OK-KUF-07), Václav Kremer+Madlen Molhem (Piper PA 28 OK- MIG)

2. etapa - Petr Pospíšil+Martina Hradilíková (CTLS OK-CPK), Tomáš Roček+Josef Pavlíček (Tecnam OK-SUA 46)

S nimi Jiří Pruša+Miloš Dermišek, resp. Maryla Boutineau (Dynamic WT-9 OK-LEX)

Více o vzpomínkovém letu zde.

Sledovat jste nás mohli on-line na webu: CIDNA 2019.

Petr Dolejš: O projektu jsem se dozvěděl z tištěné Flying Revue, protože ji odebírám. K účasti mě přivedla především možnost využít toho, že někdo jiný dokáže připravit celý projekt na nejvyšší možné úrovni. Ani jsem netušil, co všechno se musí přípravit a sám bych nevěděl, jak na to. A samozřejmě to také byla příležitost se posunout se v pilotních znalostech dovednostech, abych na výlet za hranice mohl pomýšlet i sám. S náletem skoro 800 hodin jako PIC a 135 navštívenými letišti v ČR a SR už bylo na čase zkusit další výzvu.  

Věděli jste o společnosti CFRNA/CIDNA už dříve?

V. K.: Nikoli - o společnosti CFRNA/CIDNA jsem se dozvěděl až od týmu Flying Revue a z časopisu. 

P. D.: Vůbec jsem o ní nic netušil.

Jak se vám letělo ve skupině s dalšími letadly?

V. K.: Přímo "ve skupině" jsme za celou cestu neletěli, jelikož jsme část letěli za IFR. Spolupráce s ostatními posádkami i komunikace s nimi byla ale výborná. 

P. D.: Každý jsme letěli samostatně, jen já jsem měl s sebou ve formaci ještě jako „dvojku“ UL Fascination z LKCS.

Vzpomínkový let CIDNA 2019: export záznamu uletěné trasy z trackeru Trexee do interaktivní mapy.

Jaký byl let? Narazili jste na nějakou obtížnější fázi?

V. K.: Let byl příjemný, jen někdy lehce zdlouhavý, přeci jen vzdálenosti mezi letišti v Rumunsku jsou jiné než v ČR. Při příletu do Bukurešti foukal silný vítr a byl doprovázen relativně výraznou turbulencí. Navíc z důvodu vzdušného prostoru třídy A jsme museli letět nízko nad zemí. Nejednalo se ani tak o obtížnou, ale spíše nepohodlnou fázi letu. 

Přečtěte si:
» CIDNA 2019, den po dni, etapa první
» Bylo to velkolepé, důstojné a velmi přátelské, hodnotí první etapu Vzpomínkového letu trojice Pruša-Dermišek-Boutineau

P. D.: Mimo nevlídného počasí od startu z Kramolína (LKKRAM) až k Vídni byl let zcela bez problémů. Poněkud nepříjemný byl silný protivítr na letu z Aradu do krátkého mezipřistání na „polním“ letišti Drobeta (u Dunaje poblíž hranic mezi Rumunskem a Srbskem). Vážím si toho, že byť zbytek letadel v naší expedici byla letadla s „dospělou“ registrací, nekoukali se na nás dva jihočeské UL nikde nijak nevlídně - jak ostatní piloti v naší výpravě, tak řídící po trase či na navštívených letištích. 

Jak se vám komunikovalo s řídícími a ostatními účastníky?

V. K.: Komunikace probíhala bezproblémově, až na malou epizodku s rumunskou řídící, která nás zapomněla přeladit po přeletu hor na jižní frekvenci. Prý nás pak naháněla přes všechny kolegy z expedice v oblasti, především se bála, že bychom mohli vletět do vzdušného prostoru v okolí Bukurešti. Ani jejich vysílání k nám nedorazilo, bohužel jí nenapadlo kontaktovat nás na nouzové frekvenci, kterou jsme měli celou dobu na příposlechu. Žádný závažný problém v důsledku této epizody ale nenastal. 

» Přečtěte si:  Dojmy z kokpitu I. 

P. D.: Protože jsem byl v kokpitu sám, měl jsem chvílemi při komunikací s řídícími a jejím následném předávání v češtině mojí „dvojce“ ve formaci plné ruce práce. Velmi si cením také spolupráce s briefingem v Praze. Byli při podávání letových plánů vždy vstřícní a ochotní a nezlobili se, když se vyskytl nějaký nedostatek od začátečnické kategorie pilota v zahraničí. Také s vedoucím letadlem expedice - OK LEX - jsme udržovali v podstatě stálé spojení, abychom mohli dostávat zprávy od našeho expedičního předvoje.

Takto přivítání v Bukurešti natočil Petr Dolejš

Po překročení hranic s Rakouskem na GIMBO byla slyšitelnost Vídně prabídná, i když jsme letěli ve výšce 5500 ft, ale později se to zlepšilo. Oblet Vídně s mezipřistáním v Maďarském LKFM a pak při dalším letu do Szegedu (LHUD) bylo také zcela bez problému. I následně další komunikace s Aradem a řízení v jejich prostoru bylo naprosto perfektní. Jen etapa z Aradu do Bukurešti byla komunikačně hodně obtížná vzhledem ke špatné slyšitelnosti a i trochu méně profesionálnímu řízení. I když jsme letěli na letový plán, nedalo mi to, abych se pro jistotu řídící nezeptal, jestli jsou všechny prostory na naší trase (a že jich tam je) neaktivní. A odpověď byla (ne)překvapivá: „Počkejte, podívám se na to …“. Ze zvyku u nás vím, že pokud řeknu kterémukoli našemu řídícímu na Praha Information, odkud kam letím (a případně upřesním trasu přes co, když to není zrovna rovně), obratem mi vysype z rukávu, kde je co aktivní – a to, i když neletím na letový plán a jen to na něj vyhrknu z rádia.  

» Mohlo by vás zajímat: Letím VFR a vletěl jsem do podmínek IMC. Co teď?

Jak na vás zapůsobilo přivítání v cílových destinacích? 

V. K.: Jak přivítání v Aradu, tak především v Bukurešti bylo pojato velmi slavnostně. Především přistání v Bukurešti, slavobrána a tisková konference byly obrovským zážitkem. V Aradu nás zaujal člen místní samosprávy, který vedl tiskovou konferenci a následně nám představil město. Byl velice milý a jeho výklad byl poutavý.  

P. D.: Bylo to úžasné a naprosto nečekané. Bylo vidět, že expedice byla připravena po všech stránkách perefektně.