

Letoun MiG-29 ve službách slovenské armády.


MiG-29 s imatrikulačním číslem 9207 ještě ve službách československé armády. Do Kbel se ale vezl letoun s im. číslem 8003.


Nakládání letounu na Slovensku.
.jpg)

Nakládání letadla na Slovensku.
.jpg)

Nakládání letadla na Slovensku.

Nakládání letadla na Slovensku.

Nakládání letadla na Slovensku.

Nakládání letadla na Slovensku.

Nakládání letadla na Slovensku.

Transport po více než 500 kilometrech dorazil ze Slovenska do kbelského leteckého muzea.

Před hangárem leteckého muzea ve Kbelích.

Před hangárem leteckého muzea ve Kbelích.

MiG-29 před hangárem leteckého muzea ve Kbelích čeká na složení z transportéru.

MiG-29 před hangárem leteckého muzea ve Kbelích čeká na složení z transportéru.

Přípravy uchycení letounu na jeřáb.

Přípravy uchycení letounu na jeřáb.

Detail kola letounu. Kolo má větší průměr, než kola transportéru.

Roky a počasím poněkud poznamenané výsostné znaky Slovenské republiky na demontovaném křídle.

Před hangárem leteckého muzea ve Kbelích.

Přípravy uchycení letounu na jeřáb před složením ve Kbelích.

Detail kokpitu.

Detail kola letadla. Kolo má větší průměr než transportér.

MiG-29, který získal do vlastnictví Vojenský historický ústav, má imatrikulační číslo 8003.

Jeřáb snáší MiG-29 na zem před hangárem kbelského muzea.

Jeřáb snáší MiG-29 na zem.

MiG-29 s imatrikulačním číslem 8003 za okamžik dosedne po mnoha letech opět na českou půdu.

Po dosednutí před hangárem Leteckého muzea Kbely.

Letadlo teď čeká už jen krátká cesta do hangáru ke kompletaci.

Do hangáru MiG-29 odvezl traktor. Po smontování nyní slouží veřejnosti jako poslední dosud chybějící kus ve sbírce MiGů, které muzeum vystavuje.

Ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek a velitel vzdušných sil Armády ČR, brigádní generál Libor Štefánik přišli MiG přivítat společně.

Zajímavá kamufláž jednoho z MiGů ve službách slovenského letectva.

MiG-29 ve službách polské armády.
Letoun MiG-29 ve službách slovenské armády.
MiG-29 s imatrikulačním číslem 8003 se po rozdělení federace
přestěhoval z letecké základny v Žatci na Slovensko. Dvacítka
československých MiGů-29 se tehdy totiž rozdělila mezi obě
nástupnické země rovným dílem. Teď se po dvou desítkách let a více
než 500km dlouhém pozemním transportu vrátil do Česka.
Stíhací letoun MiG-29 byl tím nejlepším, co měla někdejší
Československá lidová armáda ve sféře letecké techniky k dispozici.
Část „devětadvacítek“ zdědilo Slovensko, v Armádě České republiky
sloužily jen krátce; v roce 1995 směřovaly do Polska. Vojenský
historický ústav Praha nyní získal unikátní exemplář někdejšího
československého MiGu-29 do svých sbírek.
Po dvou desítkách let opět dosedl MiG-29 s imatrikulačním číslem
8003 na českou letištní plochu, konkrétně u Leteckého muzea Kbely.
Nepřiletěl ovšem vzduchem, byl sem dopraven na přepravních
kamiónech po dálnici D1 ze Slovenska. Exemplář MiGu-29 získal
Vojenský historický ústav Praha výměnou na základě dohody z roku
2013. Slovenská strana z České republiky získala ze sbírek VHÚ
rovněž sovětský letoun, a to bombardér Il-28 z konce 50. let 20.
století.
Reklama

Nakládání letadla na Slovensku.
„Je to pro Vojenský historický ústav Praha skutečně mimořádný
okamžik a mimořádný zisk,“ říká ředitel VHÚ, plukovník Aleš Knížek.
„V našich sbírkách máme širokou paletu stíhacích letadel MiG, které
sloužily v československé armádě. Od legendárního stroje MiG-15,
přes MiG-17, MiG-19 až po početný soubor slavných stíhaček MiG-21.
Disponujeme také několika variantami letadla MiG-23. Stále nám
ale chyběl ten poslední dílek celé řady, tedy MiG-29. Nyní ho máme
a tím je celý soubor již kompletní. Je to skutečně mimořádná
sbírková kolekce, která reprezentuje celé půlstoletí nejen z
hlediska historie naší armády, ale i z hlediska konstrukčního, tedy
vývoje letecké vojenské techniky ve 20. století.“

Ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek a velitel vzdušných sil Armády ČR, brigádní generál Libor Štefánik přišli MiG přivítat společně. Na usednutí letounu na české vojenské letiště a
jeho umístění do hangáru Leteckého muzea Kbely se přišel podívat i
velitel vzdušných sil Armády České republiky, brigádní generál
Libor Štefánik. K návratu letounu do České republiky říká: „Ve
své době byly letouny MiG-29 to nejlepší, co bylo k dispozici a pro
každého pilota to byla výjimečná příležitost s nimi létat. Já jsem
vyrostl ještě na MiG-21, byl jsem v začátcích, na dvacet devítky
tehdy přecházeli ti nejzkušenější piloti. Je to určitě skvělá věc,
že se podařilo tento stroj opět dopravit do České republiky, že se
s ním veřejnost bude moci opět po letech setkat.“

MiG-29 před hangárem leteckého muzea ve Kbelích čeká na složení z transportéru.
Stíhací nadzvukové letouny MiG-29 byly vyvinuty v 70. letech 20.
století, do výzbroje sovětské armády se dostaly v roce 1983. V
dubnu 1989 obdržela první letoun i tehdejší ČSLA; přistál tehdy na
letecké základně v Žatci. Dvě desítky letadel se po rozpadu
Československa ocitly v poměru 1:1 v obou republikách. Slovensko si
letouny ponechalo a jejich celkový počet dosáhl posléze opět dvou
desítek. Deset modernizovaných verzí MiG-29 tvoří i nadále základ
slovenských vzdušných sil. Naopak česká armáda letouny používala
jen krátce, v roce 1994 byly vyřazeny ze služby a v roce 1995 bylo
všech deset letadel MiG-29 vyměněno s Polskem za vrtulníky Sokol
určené pro záchrannou službu.

Po dvaceti letech opět na české půdě.

Přípravy uchycení letounu na jeřáb před složením ve Kbelích.
Jeřáb snáší MiG na zem před kbelským hangárem.
Posádka: 1
Délka: 17,37 m
Rozpětí: 11,4 m
Výška: 4,73 m
Plocha křídel: 38,1 m2
Hmotnost (prázd.): 10 900 kg
Hmotnost (nalož.): 15 240 kg
Max. vzlet. hmot.: 18 480 kg
Pohonná jednotka: 2x dvouproudový motor Klimov RD-33K, s přídavným spalováním, každý o tahu 49,4 kN / 86,4 kN (maximálně)
Max. rych.: 2 445 km/h (Mach 2,3) ve velké výšce
Akční rádius: 700 km
Přeletový dolet: 2 100 km
Dostup: 17 000 m
Stoupavost: 330 m/s
Výzbroj
- 1x 30 mm kanón GŠ-30-1 se 150 náboji
- do 3 500 kg výzbroje na třech závěsnících pod každým křídlem dle verze:
- řízené střely vzduch–vzduch
- laserem naváděné rakety vzduch–zem
- konvenční bomby
- atomové zbraně (ve verzích pro země Varšavské smlouvy)
Více o MiGu-29 se dozvíte ještě níže.
Konkrétní letoun s imatrikulačním číslem 8003, který získal
Vojenský historický ústav Praha ze Slovenska, je pro českou stranu
cenný i tím, že kdysi sloužil na českém letišti v Žatci, resp. ve
vojenském útvaru 1610. Následně působil ve VÚ 4977 ve slovenském
Sliači.
Jedná se o typ MiG-29A s výrobním číslem 2960526380. Letoun
pochází z konstrukční kanceláře OKB Mikojan-Gurevič a vyrobní linku
opustil 14. června 1989 v moskevském závodě Znamja truda.
Továrenské označení letadla je Izdelije 9.12A. Kódové označení v
ČSLA bylo 1481, v kódu NATO Fulcrum A.
Více o letounech MiG-29 se dozvíte v boxu vlevo a
také zde.
Letoun – přepadový stíhač během svého aktivního života
absolvoval celkem 422 startů a nalétal přes 237 letových hodin v
Žatci a ve Sliači. Po dvaceti letech provozu však byla jeho
technická životnost vyčerpána, a proto byl letoun v roce 2010
vyřazen z provozu v ozbrojených silách Slovenské republiky.
Letoun je stále v celkově dobrém stavu. Barevný nátěr letadla
(kamufláž) je zvrchu a po stranách tvořený nepravidelnými poli
tmavě hnědé a khaki zelené barvy, ze spodku je stroj nastříkán
šedivou barvou. Výsostné znaky (slovenské) a kamufláž jsou nicméně
vlivem počasí mírně vybledlé. Kabina letadla má namontovanou
vystřelovací sedačku a je také v dobrém stavu.
Letoun byl dopraven ze Slovenska částečně rozebraný, odmontovány
byly křídla, zadní křidélka, ocasní plochy a také kryt přední části
letounu. Z transportních automobilů byl trup letounu a jeho části
sneseny pomocí jeřábu na plochu před hangárem Leteckého muzera
Kbely a posléze bylo letadlo do hangáru již po vlastní ose vtaženo
pomocí traktoru. Nyní letoun můžete vidět v hangáru č. 40 kbelského
leteckého muzea. Fotky z expozice a video ukázku z
"kolmého" startu MiGu-29 najdete
zde.
MiG-29

Zajímavá kamufláž jednoho z MiGů ve službách slovenského letectva. Letadlo
MiG-29 je samonosný celokovový jednomístný hornoplošník, s šípovým
křídlem vybíhajícím do předkřídla, s trupem tvořeným vztlakovým
tělesem podílejícím se na vytváření vztlaku cca 40%, s plovoucím
šípovým stabilizátorem, s dvojitými šípovými svislými ocasními
plochami. Při konstrukci letadla byly v převážné míře využity
klasické lehké kovy a jejich slitiny. V částech, které jsou
vystaveny zvýšenému namáhání, je použit titan a ocel.
Částečně jsou na letounu použité i uhlíkové kompozity a
sendvičové konstrukce. Kryt rádiolokátoru a kryty antén jsou
vyrobeny zo sklolaminátu. Do motorových gondol v spodní části trupu
jsou vestavěny dva letecké turbokompresorové motory Klimov RD-33 s
malým obtokovým poměrem, se čtyřstupňovým dmychadlem a
devítistupňovým axiálním vysokotlakým kompresorem.

MiG-29 ve službách polské armády.Od roku
1982 bylo vyrobeno přes 1 600 kusů letounů MiG-29, a to v mnoha
variantách (A, UB, s, m, KVP, K atd.) Modernizovaná a v současnosti
připravovaná verze letounu nese označení MiG-35.
Letadla MiG-29A jsou určena především k ničení vzdušných cílů a
k vybojování nadvlády v pásmu bojové fronty a blízkého okolí za
všech povětrnostních podmínek; jsou určena i k pro vedení vzdušného
průzkumu. Při přímé viditelnosti cíle disponují letouny možností
útoku proti pozemním cílům nepřítele s bombovou, neřízenou
raketovou a kanónovou výzbrojí.
Text a foto: Vojenský historický ústav Praha, www.vhu.cz
