Terminologie a kódování základních pojmů v letecké dopravě

30.10.2018

Svět letecké dopravy, díl patnáctý Mezinárodní charakter, vysoký stupeň globalizace i využití informačních technologií v letecké dopravě kladou také vysoké požadavky na používání standardizované terminologie a zkratek – ty jsou mezinárodně sjednocené především jako výsledek spolupráce dopravců v rámci asociace IATA a částečně ICAO.

Jenom tak je umožněno společné využívání sofistikovaných systémů v oblasti rezervací, prodeje, distribuce, odbavení i podávání provozních a prodejních informací. Standardizované kódování je používáno například také pro označení společností, letadel, letišť, typu cestujících, tarifů, poplatků, prodejních tříd, provozních tříd i speciálních požadavků cestujících. Celá problematika názvosloví, definic a standardizovaného kódování je velmi rozsáhlá, a tak se v následujících odstavcích věnujeme jen základním, nejvíce známým kategoriím. Zájemce o podrobnější informace lze odkázat na příslušné manuály IATA.

Kódy měst a letišť

Kódy pro jednotlivá města a letiště používané v obchodním provozu leteckých společnosti přiděluje organizace IATA. Jsou uváděny v základním IATA kódovníku a používány jsou pak samozřejmě v různých odborných manuálech, letových řádech a v GDS, tarifních informacích, rezervačních postupech a v téměř veškeré obchodněprovozní komunikaci.

Tento webový seriál obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží jedině tato kniha jako celek. Kniha Svět letecké dopravy II. je jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Každý IATA kód letiště se skládá ze tří písmen. Jestliže je v některém městě více letišť, má každé letiště svůj vlastní třípísmenný kód a město jako takové může mít také svůj vlastní kód. Tak např. v Londýně je několik letišť, a to letiště Heathrow – třípísmenný kód LHR, letiště Stansted – kód STN, letiště Gatwick – kód LGW, ale pokud bude uvedeno LON, znamená to město Londýn jako takové.

V příloze 15 této publikace (přístupno pouze v tištěné verzi) jsou uvedeny kódy vybraných letišť. Kódy letišť používané pro potřeby řízení letového provozu a letového provozu vůbec (čtyřpísmenné) přiděluje ICAO.

Označování leteckých dopravců

Běžně má letecký dopravce tři alternativní kódová označení. Menší regionální či místní dopravci provozující jen menší počet lokálních linek, nevyužívající žádné sdílené distribuční kanály ani nespolupracující na bázi interline s jinými dopravci, žádný z níže uvedených kódů mít nemusí.

Dvoupísmenný standardizovaný kód

Dvoupísmenný standardizovaný kód (IATA airline code) je přidělovaný organizací IATA společnostem, které provozují nejméně jednu pravidelnou mezinárodní leteckou linku a kód si vyžádají. Tento kód je nejdůležitější a nejvíce používaný, neboť se uplatňuje prakticky ve veškeré profesionální komunikaci, a to např. k označení jednotlivých leteckých linek dopravců používaných v inventárních, prodejních, distribučních a odbavovacích systémech; při povolování provozu linek, ve všech informačních systémech atd. Vzhledem k tomu, že v současné době provozuje leteckou dopravu více pravidelných leteckých mezinárodních společností, než je dvoupísmenných kombinací, používají se také alfanumerické kombinace jednoho čísla a jednoho písmena, jako např. 6U.

Třípísmenný kód

Třípísmenný kód podporovaný organizací ICAO, který je někdy používán ve službách řízení letového provozu či u nepravidelných (charterových) dopravců. Vzhledem k tradici dvoupísmenných kódů a problémům s případným přeprogramováním všech obchodněprovozních systémů je však využívání kódů třípísmenných velmi omezené. Pro příklad uvádíme třípísmenné kódy společností ČSA, KLM a Finnair: CSA, KLM, FIN.

Číselný kód (3-Digit Airline Code)

Číselný kód (3-Digit Airline Code), pod kterým je společnost vedena a jímž musí mít označeny všechny zúčtovatelné doklady – např. letenky. Doklady Českých aerolinií mají např. kód 064. Toto označení je používáno jen u klasických dopravců, kteří spolupracují v interline systému v IATA Clearing House a z toho důvodu mezi nimi probíhá vzájemné zúčtování dokladů. U LC nebo charterových dopravců není takové označení potřebné, protože jejich letenky lze obvykle využít pouze na jejich vlastních linkách a nejsou zapojeni v interline spolupráci s jinými leteckými společnostmi.

Rejstříkové označování letadel – imatrikulace

Každé letadlo musí být zapsáno v leteckém rejstříku příslušné země, podle kterého se řídí jeho státní příslušnost. Při zápisu do leteckého rejstříku je letadlu přidělena poznávací značka, která se v letecké dopravě nazývá imatrikulace (rejstříková značka). Letadlo může být ve stejném čase zapsáno pouze v jednom národním rejstříku. Imatrikulace se skládá z označení státu (obvykle jedno nebo dvoumístná kombinace písmen a číslic, např. pro Českou republiku OK, pro Slovenskou republiku OM) a z označení letadla (zpravidla další tři písmena; v některých případech – např. USA, Rusko – i kombinace více písmen a číslic). Označení státu je přidělováno organizací ICAO a označení letadla pak již příslušným národním rejstříkem. Aktuální registrační značku přiděluje rejstřík letadel vedený v ČR Úřadem pro civilní letectví a v SR Letecký úrad Slovenskej republiky.

Řada leteckých společností se snaží také o marketingové využití imatrikulace svých letadel. Písmenné kombinace v těchto případech jsou vytvářeny tak, aby dávaly určitou marketingovou zprávu. Kromě označení je na letadle zpravidla uveden i název letecké společnosti a na trupu nebo ocasní ploše buď vlajka státu, kterému letadlo patří, nebo logo letecké společnosti.

Označování typů letadel

Pro jednotlivé typy letadel, případně jejich verze, jsou určeny kódy organizace IATA, které jsou uváděny v provozních manuálech společností, letových řádech, rezervačních systémech nebo GDS a dalších informačních zdrojích. Kódy jsou tvořeny kombinací vždy trojice písmen a číslic. Vybraná označení typů a verzí jsou uvedena v příloze 22 této publikace (přístupno pouze v tištěné verzi).

Číslování letů

Pro číslování jednotlivých letů provozovaných danou společností se používají obvykle tří až čtyř číselné kódy v kombinaci zpravidla s dvoupísmenným IATA kódem letecké společnosti. Každá společnost má pak svůj specifický systém číslování letů. Jedna z linek Austrian Airlines do/z Larnaky je například označena OS 831/832. Většina leteckých společností používá takový systém, kdy číslo linky vracející se z daného bodu zpět na mateřské letiště bezprostředně následuje za číslem letu předchozí linky z mateřského letiště do stejného daného bodu, např. lichá čísla jsou používána pro linky odlétající z mateřského letiště a sudá čísla pro linky vracející se na mateřské letiště.

Kromě toho většina společností přiděluje číselné řady linek podle jednotlivých oblastí, takže při znalosti vnitřního systému číslování dané společnosti lze z čísla linky rychle usoudit, do jaké oblasti letí či zda se jedná o dálkové či místní linky. Spolupráce dvou nebo více dopravců na základě code-share smlouvy nebo v rámci alianční spolupráce znamená mj. to, že jeden let je označen dvěma nebo více kódy a čísly linek všech společností, které se na letu provozně nebo marketingově obchodně podílejí.

Kódy spolupracujících společností jsou uvedeny i v rezervačních, distribučních a odbavovacích systémech, letových řádech i při prodeji dokladů na jejich část kapacity daného letu. Je tomu tak proto, že podmínky prodeje a zejména zodpovědnosti při přepravě pod kódy jednotlivých partnerů se obvykle liší. Kódy neoperujících (marketingových) společností jsou někdy rozpoznatelné tím, že obsahují čtyři číslice.

Rozlišování časových pásem a dnů

Mezinárodní a globální charakter letecké dopravy vyžaduje také, aby veškeré systémy a informace používaly standardizovaný způsob označování provozních časů (např. odlety, přílety, mezipřistání) leteckých linek. V letectví se používají základní dva typy identifikace času:

Světový čas - označovaný UTC (dříve GMT), jehož základem je čas na nultém poledníku, zvaném též greenwichský. Tento čas je důležitý například pro plánování letového provozu. Není totiž možné plánovat v místních časech lety celé flotily letadel pohybující se na různých místech světa.
Místní čas - označovaný LT (Local Time). Toto zobrazování času je používáno v rezervačních, distribučních a odbavovacích i všech informačních systémech pro cestující.
Dny v týdnu – jsou označovány v letecké dopravě často čísly: 1 – pondělí, 2 – úterý atd. Např. provoz v pracovních dnech lze zapsat jako „12345..“ nebo „X67“.
V případech, kdy daný let přistane v koncovém bodě až následujícího dne (u dlouhých nebo pozdních letů), je tato skutečnost označena zpravidla vhodným symbolem (typicky např. „+“ nebo „*“) u času příletu. Při přeletu datové hranice lze dokonce při vhodné kombinaci časů odletu a příletu docílit i času přistání vyjádřeného v místním čase v předchozím dni.

Shrnutí

Dodržování stanovené terminologie, zkratek a výrazů je při využívání počítačových systémů zcela nezbytné a leteckou dopravu bez něj nelze realizovat ani prodávat. Důležitou součástí znalostí profesionálů je proto právě rychlá orientace v komunikaci se všemi systémy a partnery za použití stanovené terminologie a zkratek. Jen tak je možno překlenout jazykové bariéry, různé kultury, vzdálenosti, politické hranice i různost rezervačních, distribučních nebo odbavovacích systémů a mnoho dalších rozdílností v rámci globálního systému letecké dopravy. Systému, udržovaného v chodu miliony profesionálů ve stovkách leteckých společností, na stovkách letišť, v tisících letadel a desítkách podniků řízení letového provozu. Ti všichni společně zajistí pro každodenních zhruba 10 milionů cestujících bezpeč- nou, pohodlnou a spolehlivou leteckou přepravu, kterou nepřekoná žádný jiný druh dopravy, a právě kvůli tomu spolu potřebují bezchybně komunikovat.

Jiří Pruša, Michal Pazourek