Svět letecké dopravy: Nabídka služeb na palubě

22.1.2019

Svět letecké dopravy, díl dvacátý třetí Cestování letadlem, zejména na delší vzdálenosti je specifické a pro cestující ne vždy příliš pohodlné. Proto se dopravci snaží pobyt na palubě cestujícím zpříjemnít nabídkou různých služeb od občerstvení po zábavu.

Počátky nabídky doplňkových služeb na palubě letadel během letu spadají do období krátce před druhou světovou válkou, kdy se na palubách dopravních letadel objevily první stevardky. Nabídka občerstvení cestujících se postupně vyvíjela – zatímco v padesátých a šedesátých letech 20. století bylo poměrně běžné, že přinejmenším v první třídě jídlo připravoval přímo na palubě letadla kuchař, došlo v dalších obdobích ke standardizaci, občerstvení je připraveno již na zemi a na palubě se v případě nabídky teplých jídel pouze ohřívá, a to zpravidla i ve vyšších přepravních třídách.

Webový seriál Svět letecké dopravy obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží pouze tato kniha jako celek. Je to jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Určitá úroveň nabídky občerstvení v závislosti na délce letu byla až do nástupu nízkonákladových dopravců nepsaným standardem všech leteckých společností. V souvislosti s masívním nástupem nízkonákladových dopravců zejména po roce 2004 klasičtí dopravci zjistili, že množství a kvalita podávaného jídla na linkách do cca 3 hodin letu hraje při volbě dopravce méně významnou roli, než bylo předpokládáno. Začali proto svou nabídku palubních služeb v ekonomické třídě na kratších letech postupně omezovat až na úroveň low cost konkurence.

Došlo tím k diametrálnímu odlišení produktu nabízeného na palubě v závislosti na délce letu i u téhož dopravce. Ačkoli se koncepty nabídky občerstvení značně liší dle úrovně konkurence, zvyklostí na daném trhu nebo aktuální obchodní strategie jednotlivých dopravců, lze vysledovat následující standardy v přístupu klasických dopravců k úrovni palubního občerstvení.

Nabídka občerstvení dle doby trvání letu

Občerstvení v ekonomické třídě je téměř vždy servírováno v obalech nebo s využitím nádobí či příborů na jedno použití, zatímco ve vyšších třídách se již používá i sklo nebo porcelán, často s designem navrženým speciálně pro daného leteckého dopravce.

Krátké lety do cca 1,5 –2 hodin trvání letu

V ekonomické třídě pouze teplý nebo studený nealkoholický nápoj a někdy oříšky nebo krekry (případně dokonce úplná absence občerstvení či jeho nabídka pouze za příplatek), v obchodní třídě sendvič nebo studené jídlo s nabídkou nápojů včetně alkoholických.

Střední lety typicky do 4 hodin (resp. do limitu střednětraťových letadel)

V ekonomické třídě sendvič, případně jednodušší studené jídlo s nabídkou nealkoholických nápojů, piva či vína (případně dalších za úplatu), v obchodní výběr z 1–3 možností studeného nebo teplého jídla, alkoholické i nealkoholické nápoje. Pochopitelně – nabídka teplých jídel je podmíněna vybavením letadla ohřívacími troubami, což zejména regionální nebo přísně účelově konfigurovaná střednětraťová letadla nemusí být.

Dálkové lety

V ekonomické třídě teplé jídlo s možností výběru z 1–2 druhů (omezeno počtem jídel od každého druhu, tedy ne všichni cestující si nakonec mohou vybírat), v obchodní či první třídě bohaté menu o několika chodech s rozsáhlou možností výběru, široká nabídka nápojů včetně kvalitních vín vybíraných často vlastním someliérem letecké společnosti. Servis tak může trvat i několik hodin, ale je možno si zvolit „rychlou variantu“ spočívající v servisu zvoleného menu najednou, aby mohl cestující co největší část letu věnovat např. práci nebo spánku. Na delších letech (od cca 8 hodin) jsou běžné ve všech třídách dva servisy (po startu a cca 2 hodiny před přistáním).

Další nabídka

Kromě občerstvení je zejména během delších letů (obvykle nad 1,5-2 hodiny) nabízen i palubní prodej – typicky cigarety, alkohol, kosmetika, šperky či upomínkové nebo propagační předměty dopravce. U mezinárodních letů spojujících země, které spolu netvoří celní unii, jde o prodej bezcelní (duty free), a tedy cenově výhodný. Vzhledem k logistické náročnosti na zajištění dostatku zboží v požadovaném sortimentu jak na palubě, tak ve skladech si řada dopravců nechává služby duty free prodeje zajišťovat externě a teprve finální fázi prodeje na palubě uskutečňuje palubní personál dopravce.

Je také třeba vzít v úvahu očekávané množství prodaného zboží v poměru k množství v nabídce na palubě, protože neprodané zboží nejen že neúčelně zabírá prostor, ale v konečném důsledku především zvětšuje hmotnost letadla, od níž se jednak odvíjí jeho aktuální spotřeba paliva (samozřejmě, v rámci jednoho letu jde o množství paliva na hranici měřitelnosti, ale např. za rok už jde o významný náklad) a jednak u letů na hranici výkonů letadla může i několik desítek kilogramů vážící vozík se zbožím k prodeji rozhodnout o proveditelnosti či neproveditelnosti letu s požadovaným počtem cestujících či dalším placeným nákladem.

Vývoj v oblasti palubního občerstvení, především výrazné ořezání nabídky v ekonomické třídě na kratších tratích, se pochopitelně promítl do konfigurace letadel i do navazujícího odvětví dodavatelů cateringu.

V regionálních a střednětraťových letadlech tak mohlo dojít ke zmenšení velikosti galleys pro skladování občerstvení často až na polovinu velikosti obvyklé na přelomu století ve prospěch vyššího počtu sedaček a cateringové firmy, zabývající se přípravou a dodávkou jídel na paluby letadel, buď čelily v důsledku výpadku tržeb od leteckých dopravců existenčním potížím vedoucím k řadě bankrotů či fúzí, případně musely hledat alternativní zdroje výnosů – např. dodávkami pro dálkové vlaky či autobusy.

Občerstvení poskytované na palubě doplňuje i nabídka palubního časopisu letecké společnosti (pokud jej vydává), případně standardní nabídka dalších informačních či propagačních tiskovin, doplněná ve vyšších přepravních třídách a někdy stále i v ekonomické třídě nabídkou denního tisku nebo časopisů.

Nabídka zábavy na palubě

První pokusy zkrátit cestujícím dlouhou chvíli během dálkových letů alespoň promítáním videoprogramů se objevily v šedesátých letech, ale tehdy šlo v podstatě jen o instalaci projektoru, který promítal film na plátno u stropu uličky v přední části kabiny cestujících. Masově se „kino“ v letadlech rozšířilo s nástupem širokotrupých letadel v sedmdesátých letech a od té doby se nabídka zábavy na palubě i díky rozvoji elektroniky a komunikačních technologií rozvinula do podoby velmi důležité součásti palubního produktu nejen v dálkových, ale postupně i střednětraťových letadlech s velkým potenciálem dodatečných výnosů letecké společnosti díky reklamě nebo později i možnosti online nákupů.

Podrobně si o nabídce zábavy na palubě, jejím vývoji a formách, povíme v příštím pokračování našeho seriálu Svět letecké dopravy.

Jiří Žežula