Svět letecké dopravy, díl
třicátý devátý
Ziskovost letecké dopravy je poněkud
nejistá disciplína, kterou silně ovlivňuje ekonomický a politický
vývoj ve světě. Dopravci jsou nuceni hledat cesty, jak ziskovost
zvyšováním výnosů i snižováním nákladů dostat do co nejlepší
kondice.
Historický vývoj ziskovosti v celém
odvětví letecké dopravy
Letecká doprava je odvětví, v němž je
ziskovost z dlouhodobého pohledu velmi nízká a silně cyklická. Od
počátku osmdesátých let minulého století se ziskovost leteckých
dopravců v celosvětovém měřítku pohybuje v opakujících se zhruba
jedenáctiletých cyklech, narušených až krizí bankovního sektoru v
USA v roce 2008 a následnou celosvětovou ekonomickou krizí. Zomy
těchto cyklů odpovídají eskalaci mezinárodního napětí vedoucího až
k válečným konfliktům, následkem čehož navíc prudce roste cena
ropy.
Webový seriál Svět letecké dopravy obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží pouze tato kniha jako celek. Je to jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.
Letečtí dopravci tak rázem čelí hned dvěma
výzvám: prudkému poklesu poptávky vlivem napjaté mezinárodní
situace, na kterou je letecká doprava tradičně velmi citlivá, a
dramatickému zvýšení cen paliva. Trvá pak zpravidla několik let,
než se vlivem kombinace opětovného oživení poptávky, poklesu cen
ropy a především díky nejrůznějším opatřením v oblasti nákladů u
samotných dopravců podaří vrátit odvětví jako celek zpět k
zisku.
Impulsem k propadu odvětví do ztráty se tak
v roce 1990 stala irácká invaze do Kuvajtu a na ni v roce 1991
navazující první válka v Perském zálivu. Toto období recese v
letecké dopravě vyvrcholilo v roce 1992, kdy absolutní ztráta
odvětví dosáhla úrovně 7,8 miliardy USD za jediný rok, což
odpovídalo téměř čtyřem procentům z celkového obratu leteckých
společností. V roce 2001 se impulzem ke vzniku další krize letecké
dopravy staly teroristické útoky v USA 11. září.
I když vždy existovaly letecké společnosti,
které dokázaly projít i krizovými obdobími s minimálními dopady
nebo dokonce se ziskem, zasáhly uvedené krize většinu leteckých
dopravců. Je zdánlivým paradoxem, že více postižení bývají v
podobných situacích velcí dopravci – souvisí to s vnímáním vyššího
rizika hrozby teroristických útoků ze strany cestujících právě u
známějších leteckých společností, kde by případný útok vyvolal
nesporně větší ohlas a publicitu.
Sledujte přímý přenos z dráhy 06/24 Letiště Václava Havla.
Obětí krize z počátku devadesátých let se
tak stala například někdejší americká ikona Pan American Airways
(PanAm), skokový propad poptávky v závěru roku 2001 zase vedl k
zániku společnosti Swissair a následně i s ní značně provázaného
belgického dopravce Sabena. Zatím poslední recese, která zasáhla
leteckou dopravu v roce 2008, byla vyvolána krizí bankovního
sektoru v USA a jejím následným dopadem do většiny dalších
odvětví.
Hlavní faktory ovlivňující ziskovost v
posledních obdobích
Sedmdesátá až devadesátá léta 20.
století
- Snaha o postupnou liberalizaci mezinárodní letecké dopravy (v
USA již od roku 1978, v Evropě a na dalších trzích postupně zejména
od devadesátých let).
- Relativně nízké ceny paliva.
- Zpomalení růstu přepravních výkonů – zatímco v dekádě
1967–77 rostly přepravní výkony vyjádřené v osobokilometrech
průměrně o 11,6 % ročně (což znamená zdvojnásobení přepravních
výkonů za 6 až 7 let), v následující dekádě činil tento růst již
jenom 7,8 % a v období 1987–1997 se průměrné tempo růstu přepravy
snížilo na 4,8 %.
- Snižování průměrných výnosů bylo v mnoha případech
kompenzováno poklesem jednotkových nákladů, což bylo umožněno
nejprve nástupem velkokapacitních širokotrupých letadel, posléze
novou generací letadel všech velikostí využívajících ke zlepšení
své ekonomiky moderní materiály a větší stupeň automatizace v
řízení i diagnostice a průběžným, v porovnání s předchozím obdobím
podstatně větším úsilím managementů leteckých společností snižovat
všechny druhy nákladů.
Výhledy z konce devadesátých let byly
optimistické. Přes ekonomické problémy v některých evropských
zemích a v Japonsku průměrný růst přepravy zhruba odpovídal
dvojnásobku průměrného nárůstu světového HDP.
Letadla, dopravce, rádce cestujícího létání a další zajímavosti z letecké dopravy najdete také v naší sekci Letecká doprava.
Počátek 21. století až do
ekonomické krize let 2008–9
- Liberální politika „open sky“. V Evropě je to zajištěno v rámci
Dohody o společném vzdušném prostoru (ECAA – European Common
Aviation Area), jejímiž signatáři jsou aktuálně (2015) kromě zemí
Evropské unie Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Islandská
republika, Albánie a všechny státy vzniklé na území bývalé
Jugoslávie. V rámci procesu deregulace se objevují nové
společnosti, jiné naopak zanikají. Nejmarkantnější vliv na leteckou
dopravu v Evropě má značný nárůst podílu low cost dopravců na
celkovém objemu přepravy, k čemuž právě procesy liberalizace
vytvořily příhodné podmínky.
- Nic zásadního se ovšem nezměnilo v oblasti regulace vlastnictví
leteckých dopravců. Prakticky všechny země dosud neumožňují
většinové vlastnictví leteckých dopravců zahraničními subjekty –
respektive umožňují, ale takový dopravce pak je považován za
příslušného do domovské země majoritního vlastníka a jako takový
nemůže například v Evropě těžit třeba z volného přístupu na trh v
rámci ECAA. Toto pravidlo je přežitkem z období národních dopravců,
v dnešním světě však již postrádá logiku – teprve majetkové
propojení dopravců by v řadě případů umožnilo plné využití všech
možností například v oblasti alianční spolupráce.
- Průměrný meziroční nárůst přepravy nakonec dosáhl 5 %, jak bylo
predikováno na konci předchozího období – výrazný propad poptávky
po září 2001 byl postupně eliminován.
- Celosvětové aliance leteckých dopravců, vznikající již na
sklonku předchozího období, se sice dále rozšiřují, zvyšuje se
jejich podíl na přepravě a ve snaze o lepší koordinaci své činnosti
a postupnou integraci v některých oblastech dokonce vytvářejí často
rozsáhlé stálé řídící orgány, skutečný ekonomický význam stejně
jako reálný přínos pro zákazníky (snad kromě harmonizace
věrnostních programů) je však relativně malý a nenaplňuje
očekávání. Zatím jedinými příklady úspěšného finančního propojení
jsou fúze evropských partnerů v rámci aliance SkyTeam Air France a
KLM z roku 2004 a převzetí společnosti Swiss německou
Lufthansou.
Cesty ke zvyšování zisku leteckých dopravců si popíšeme v
příštím díle.
Jiří Žežula