9.3.2016
Tzv. doba balónová, za kterou lze označit období téměř 120 let od vzletu prvního balónu do vzletu prvního letadla byla i z pohledu práva dobou poklidnou. Potřeba právní ochrany společnosti vyvstala až se stroji těžšími vzduchu. Druhý díl seriálu JUDr. Jiřího Horníka o vývoji leteckého práva.
Doba balónová
Balóny byly atrakcí a nepředstavovaly velké nebezpečí, které by odůvodňovalo přísnou regulaci jejich provozování. Objevovaly se sice první případy, kdy balón způsobil škodu, ty však řešily soudy s využitím tehdy platného práva vcelku bez problémů. Již v roce 1822 tak mohl newyorský soud přiznat náhradu škody majiteli zahrady, na kterou spadl balón. Paradoxní však bylo, že většinu škody způsobili diváci, kteří se kolem nešťastného balónu seběhli.
Situace se začala měnit v okamžiku, kdy výhody balónu objevilo vojsko a státy se začaly bránit tomu, aby se na jejich území pohybovaly balóny cizích mocnářství. Tato obava položila základ první mezinárodní úmluvě regulující oblast letectví, kterou mezi s sebou uzavřely Německo a Rakousko-Uhersko v roce 1897 a týkala se právě používání balónů pro vojenské účely.
Výše uvedených sto dvacet let tak bylo na jakoukoli legislativu velmi chudé.
Letadla "neznají" hranice
Se vzletem prvního letadla ale bylo nabíledni, že větší rychlost a manévrovatelnost přinese první oběti (1906) a že ochrana společnosti bude vyžadovat zvýšenou regulaci. Již na přelomu první dekády 20. století tak začaly státy přijímat první „letecké zákony“, aby podrobily letectví svým pravidlům, ale zároveň aby mu pomohly se dále rozvíjet. Ve stejný okamžik byla zcela nevyhnutelně zahájena i debata na mezinárodní úrovni. Snadné překračování hranic vzdušnou cestou vzbuzovalo mezi státy lehkou nervozitu, a tak většina z nich chtěla podpořit vznik mezinárodních pravidel, která by letectví náležitě usměrňovala.
První světová válka
Světová válka mezi roky 1914-1918 jednání přerušila, zároveň ale přispěla k velkému rozvoji techniky. Byla to právě válečná zkušenost a prudký rozvoj možností v oblasti letectví, které opět přivedly státy k jednacímu stolu. Tehdejší jednání vyústila v roce 1919 v přijetí tzv. Pařížské úmluvy o letectví, která se měla stát jakousi leteckou ústavou. Další úmluvy upravující otázky letectví se pak začaly rojit jako houby po dešti, což odpovídalo i bouřlivému meziválečnému rozvoji letecké dopravy. Ten vygradoval opět významným válečným „upgradem“ techniky ve 40. letech, který sliboval neuvěřitelný boom v letech poválečných.
Druhá světová válka
Druhá válečná zkušenost státy natolik vystrašila, že nová úmluva o civilním letectví přijatá v roce 1944 v Chicagu, tzv. Chicagská úmluva, žádný masový rozvoj letectví nepodpořila a soustředila se spíš na ochranu politických a ekonomických zájmů států. Konference se konala v hotelu Stevens (obr. nahoře) a svolaly ji USA. Vpravo pohled do pléna.
Devadesátá léta 20.století
Až 90. léta minulého století přinesla změnu, jejímž výsledkem je aktuální stav letectví a letecké dopravy.
Druhá „stodvacetiletka“, k jejímuž konci se pomalu blížíme, tak byla naprosto odlišná: intenzivní, hektická, převratná. Bez jakékoli historie, kterou mnohá právní odvětví hledají například až ve starém římském právu, vznikly téměř z ničeho tisíce paragrafů a stohy textů, bez jejichž znalosti se dnes nedá vzlétnout.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »