20.3.2017
Kam se začíná rozšiřovat ochrana letectví? Doba se změnila! Pamětníci zatlačí slzu při vzpomínce na to, jak si mohli na Ruzyni nedaleko ranveje sednout do trávy a nerušeně pozorovat provoz, včetně občasných cyklistů krátících si přes dráhu cestu do práce. Postupně jsme si zvykli na ploty a důsledně střeženou neveřejnou část letišť. I přesto nepřestává být letecká doprava terčem útoků, které však mají novou podobu.
Nedávné incidenty v Bruselu, Fort Lauderdale nebo Istanbulu ukazují, že se bezpečnostní rizika začínají přesouvat mimo přísně střežené části letišť. To však neznamená, že nejsou spojovány s leteckou dopravou. A to i přesto, že v takovém případě nejsou rizika výrazně odlišná od jiných veřejných míst, např. obchodních domů. Naopak, takové události zpravidla významně ovlivňují důvěru cestujících a jejich ochotu létat. Paradoxně stejný efekt takové riziko nemá na jiné druhy dopravy nebo na nakupování. Je tedy v zájmu všech příslušných hráčů zapojených do letecké dopravy, aby se dařilo takovýmto událostem předcházet.
Lednový útok na letišti ve Fort Lauderdale. Obr.: Breitbart.com
V tomto ohledu jsou to letiště, která se budou snažit nejvíce, přičemž mohou vybírat z více variant. Volba nejlepší varianty bude záviset na skloubení její efektivnosti, proveditelnosti a ekonomičnosti.
Na výběr tak budou předsunuté bezpečnostní kontroly, sledování daných prostor, profilování potencionálních hrozeb, nebo operativnější řízení provozu ve veřejných zónách (např. eliminace srocování více lidí).
Ruku v ruce s letišti se však musí zapojit i bezpečnostní složky státu, jejichž aktivní vystupování působí zejména preventivě; zároveň jsou jedinou variantou pro zneškodnění případných útočníků. V neposlední řadě se jeví jako nezbytné zapojit i cestující. Preventivní vedení k obezřetnosti, angažovanosti a všímavosti přináší úspěchy. Příklad důkladného sladění výše uvedených tří elementů může být izraelský systém, díky němuž je na většině izraelských letišť zajištěna vysoká míra ochrany cestujících, na které se výraznou měrou podílejí právě oni.
Kamenem úrazu bude nastavení ideálního poměru nově přijatých opatření vůči komfortu cestujících; příliš aktivní posílení bezpečnosti se může rovněž projevit odlivem cestujících. Druhou otázkou jsou pak náklady s tím spojené; má je nést provozovatel letiště nebo stát? U nákladů za bezpečnost ve veřejných prostorách letiště by to měl být spíše stát, což statně v některých zemích platí i pro obecné náklady na ochranu v celém prostoru letiště.
Druhou oblastí, ve které se slovo ochrana skloňuje v několika pádech, je oblast kybernetického prostoru. Je to mimo jiné on-line propojení dopravců a cestujících přes internet, které stojí za významným boomem letecké dopravy v posledních letech. Ve spojení s novými technologiemi zavedenými do systému řízení letadel, provozu letišť stejně jako do poskytování leteckých provozních služeb se tak stalo letectví do značné míry na existenci kyber prostoru závislé. To sebou samozřejmě přináší i nevýhody. Zatímco otázka ochrany letectví dlouho nepřekročila perimetr letiště, s nástupem a rozvojem IT se „škodnou“ může stát kdokoli ze svého obýváku s počítačem na klíně. Nevinný začátek v podobě vytěžení dat z věrnostních programů pak může přerůst v hacknutí rezervačních systémů, ovlivňování řízení letového provozu nebo převzetí řízení letadla.
Není proto divu, že oblasti „cybersecurity“ je v poslední době věnována zvýšená pozornost a letecké společnosti stejně jako ostatní hráči na trhu investují miliony právě do ochrany svého kybernetického prostoru. Zejména v této oblasti se přitom nelze spoléhat jen na prosté splnění základních standardů (compliance), ale udělat vše pro to, aby došlo ke skutečnému zajištění ochrany (security), protože škody mohou být nedozírné.
S ohledem na šíři kyberprostoru může být ochrana velmi těžká a bude se nabízet mnoho řešení. Kde se inspirovat? Letectví je oceňováno pro bezkonkurenčně nejlepší systém zajištění bezpečnosti (safety), který vychází mj. z důkladného rozboru všech selhání. Proč nepoužít podobné principy i v oblasti ochrany (security)? Klíčová je přitom zejména výměna informací o slabých místech, selháních stejně jako o potencionálních řešeních. Jedině tak lze zajistit účinnou ochranu proti potencionální hrozbě, která přichází z kyberprostoru a má výhodu momentu překvapení, mnohonásobné potencionální přesily, decentralizace a špatné dohledatelnosti.
Autorovy postřehy vychází z diskusí vedených na IATA 2017 Legal Symposium ve Washingtonu v únoru 2017.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »