Klimatická komora prověřila i astronauta v záloze

19.12.2023

Měřit lidský stres přesněji než kdykoliv předtím je cílem projektu ICARUS ARMOR financovaného Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Tým výzkumníků z VUT pod vedením firmy Uptimai minulý týden testoval dobrovolníky v klimatické komoře na Fakultě strojního inženýrství. Testu se zúčastnil i major Aleš Svoboda, záložní astronaut ESA.

Příprava testu v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT
Příprava testu v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT

Reklama

„V klimatické komoře právě vidíme kolegu. Teď pouze deset minut v klidu sedí a zvyká si na prostředí. Za chvíli mu donesu tablet, na kterém podstoupí test kognitivních funkcí,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Vratislav Šálený za Fakultu strojního inženýrství. Nejde přitom o ledajaký test, stejný je používán při NASA’s Twins Study k testování kognitivních funkcí astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici. „Jde o to, vystavit testovaného velmi intenzivní kognitivní zátěži. Což se nám přesně hodí, protože cílem našeho výzkumu je měření stresu. Pilotně jsme v rámci testu vyzkoušeli indukci kognitivní zátěže také pomocí prostředků virtuální reality ve spolupráci s firmou Deloitte,“ dodává Šálený.

zaec.cz.jpg

Testované osoby čekají v klimatické komoře celkem dva pobyty. První za běžných podmínek při pokojové teplotě, druhý při zvýšené teplotě pocitově připomínající poměrně nepříjemné tropické klima. V obou případech má baterie náročných neuropsychologických testů, které byly speciálně navrženy pro vysoce výkonné astronauty, zvýšit mentální zátěž, a tím i stresovou reakci testovaného. Ve druhém případě se pak jako stresor přidává i zmíněná vysoká teplota a vlhkost.

Jana Kolářová s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT
Jana Kolářová s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT

Zatímco inženýři ze strojní fakulty vytvářejí v klimatické komoře potřebné podmínky, samotné měření tělesných funkcí řeší odborníci na biomedicínské inženýrství ze sousední Fakulty elektrotechniky
a komunikačních technologií (FEKT). „Během měření sledujeme jednosvodové EKG, dechovou frekvenci sledujeme pomocí snímače umístěného v hrudním pásu, na kterém máme dodatečně umístěné i snímače tělesné teploty. Testovaný používá také měřicí masku metalyzéru, díky kterému získáme údaje
o vydechovaném CO2, což je jeden z důležitých parametrů pro výpočet stresové zátěže,“ vyjmenovává Jana Kolářová z Ústavu biomedicínského inženýrství. A dodává, že průběh celého měření byl předem schválen etickou komisí a všichni testovaní byli před začátkem experimentu podrobně seznámeni s celým průběhem měření.

Aleš Svoboda v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT
Aleš Svoboda v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT

Jeden z přístrojů obsluhuje student Dominik Bachratý, který na VUT studuje program Sportovní technologie. „Ve druhém a třetím ročníku musíme v rámci profesně zaměřeného studijního programu absolvovat 480 hodin odborné praxe. Zaujala mě měření fyziologie tělesné zátěže, která se dělají u nás na Centru sportovních aktivit. Nechal jsem se zaškolit a nyní pomáhám s měřením v laboratoři,“ vysvětluje Bachratý, který se tak během studia dostal k opravdovému výzkumu. Během testu v klimatické komoře má na starosti obsluhu zmíněné „masky“, což je ve skutečnosti velmi sofistikovaný komplexní nástroj pro analýzu výměny plynů. „Zajímá nás spotřeba kyslíku a produkce CO2, případně ventilační kvocienty, poměr respirační výměny
a tepová frekvence,“ vysvětluje, zatímco chystá přístroj na další měření.

banner_300x100_zvyhodnene_predplatne_fr_01_12_2023.jpg

Vratislav Šálený s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT
Vratislav Šálený s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT

Hranice (ne)zdravého stresu

Stres je pro člověka do jisté míry přirozený a umí se s ním vypořádat. „Lidské tělo je uzavřený systém. Ve chvíli, kdy jste vystaveni stresujícím podmínkám, tělo okamžitě reaguje a spouští mechanismy, které se snaží  vaše tělo udržet v optimálních podmínkách,“ vysvětluje Kolářová. Zatímco všichni předchozí testovaní jsou vzorkem standardní mladé populace, posledním testovaným  je major Aleš Svoboda. „U pilotů nebo sportovců – obecně u trénovaných jedinců – organismus na změny reaguje rychleji a tělu vůbec nedovolí tak velké výkyvy, jaké můžeme vidět u netrénovaného člověka. Z tohoto důvodu nám přišla účast majora Svobody v testu velmi zajímavá. Máme možnost srovnání měřených fyziologických změn u skupiny mladých netrénovaných jedinců s pilotem, u kterého předpokládáme odlišný průběh,“ dodává Kolářová.

Jana Kolářová s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT
Jana Kolářová s majorem Alešem Svobodou. Foto Václav Koníček VUT

Bojový pilot a od loňského podzimu také člen záložního týmu astronautů ESA má všechny předpoklady vymykat se z výsledků ostatních měření. A první dojmy po testu potvrzují, že je na podobné podmínky zvyklý. „Teplotně to bylo v pohodě, testy mě bavily. Takže vystresovaný jsem asi úplně nebyl,“ říká s úsměvem
a dodává, že podobné testy jako pilot podstupuje často. „Nedávno na konferenci jsme se bavili o tom, že stres - pokud nepřekročí určitý limit - je vlastně užitečný. Je to kompenzační mechanismus organismu
a příprava na zátěžovou situaci. Takže být lehce ve stresu je v podstatě dobré,“ hodnotí.

Získaná data z měření zpracuje firma Uptimai, český startup, který se zabývá pravděpodobnostním modelováním, a to jak pro potřeby průmyslu, tak i kosmického výzkumu. Výsledkem vývoje má být nositelné zařízení, které umí upozornit uživatele, že se jeho úroveň stresu blíží problematické hranici. Technologie má k měření markerů stresu v lidském těle využívat i pokročilé algoritmy a metody strojového učení pro zpracování fyziologických dat. „Cílem je vytvořit komplexní systém monitorování stresu v reálném čase, který bude možné využít v řadě oblastí: od zdravotníků, přes hasiče, až po civilní zaměstnance ve vysoce stresových situacích,“ vysvětluje výzkumník Šálený. Pokud výzkum zdárně dospěje do konce, půjde o další příklad, kdy mohou z původně kosmického výzkumu profitovat i lidé na zemi.

Příprava testu v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT
Příprava testu v klimatické komoře. Foto Václav Koníček VUT

Že má výzkum vesmíru přínos i pro běžný život nepochybuje ani Aleš Svoboda. „Myslím, že není jen otázkou, zda budeme mít vlastní českou družici nebo astronauta. Do byznysu se promítá i investice do kosmického výzkumu. I proto bychom měli mít jako země trochu větší cíle, nebo nám ujede vlak, protože
i země jako Polsko nebo Maďarsko do toho šlapou daleko víc než my. My se zatím v oboru snažíme alespoň vrátit tam, kde jsme byli někdy v 70. letech. Slušely by nám větší ambice,“ uzavírá Svoboda.

Autor: Tisková zpráva Vysoké učení technické v Brně.

banner_fr_300x300_videobanka_cz_fin.jpg

Flying Revue > Články > Všeobecné letectví > Klimatická komora prověřila i astronauta v záloze
.

         Máme pro vás »

Nové číslo právě vyšlo!

The SAFE Guide app

Stylové kryty na mobil

Speciály:

..
12

Knihy:

..
12345

KURZ Listopad 2025:

SkyDemon:

Předplatné + Předplatné jako dárek:

..
1234

Aplikace VFR Comm.:


Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Pojišťovna SV:

Práce v letectví:

Kalendárium:

Dne 06.04.1909 se stalo...
06.04.1909
V Buoy ve Francii vzlétl první letoun zkonstruovaný kompletně Henri Farmanem. Stroj označovaný jako Farman III, nebo někdy též Farman HF1, se stal prvním letounem využívajícím pro příčné řízení křidélek umístěných na odtokové hraně na konci křídla.
zavřít

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
123456

BETA opět poletí: