29.10.2022
24. října roku 1953 se z Edwardsovy letecké základny vznesl poprvé do vzduchu prototyp přepadového stíhacího letounu Convair YF-102 Delta Dagger sériového čísla 52-7994 pilotovaný hlavním zkušebním pilotem divize Convair společnosti General Dynamics Corporation.
Nadzvukový záchytný stíhač Convair F-102 Delta Dagger byl letounem navrženým tak, aby dokázal jako součást protivzdušné obrany letectva Spojených států zachytit a včas sestřelit nalétávající sovětské strategické bombardéry. Typ F-102A se později stal prvním operačním nadzvukovým záchytným stíhačem a rovněž prvním stíhacím letounem s delta křídlem nasazeným USAF. Celkem bylo nakonec vyrobeno 1 000 letounů F-102A. Začátek jeho příběhu však nebyl vůbec jednoduchý.
tento pohled na Convair YF-102 zřetelně ukazuje původní tvar trupu Foto. NASA
YF-102 byl jednomístným jednomotorovým stíhacím letounem s delta křídlem. Byl navržen jako stíhací letoun do každého počasí, vyzbrojený raketami a měl dosahovat rychlosti Mach 2. Byl vyvinut z dřívějšího experimentálního letounu Convair XF-92 Dart. Pro F-102 bylo plánováno využít motoru Westinghouse XJ67-W-1, když ale nebyl včas připraven, byl nahrazen méně výkoným proudovým motorem Pratt & Whitney J57-P-11 s přídavným spalováním.
Convair YF-102 připravený ke zkušebnímu letu Foto: USAF
Tehdejší NACA testoval zmenšené modely YF-102 v aerodynamickém tunelu HST v Langley Memorial Aeronautical Laboratory a zjistil, že při rychlostech blízkých zvuku vznikají výrazné rázové vlny vytvářející se překvapivě na odtokové hraně delta křídla. Rázové vlny způsobovaly velmi vysoký aerodynamický odpor, který by letounu zabránil dosáhnout rychlosti Mach 1, a to i s výkonnějším motorem plánovaným pro sériové modely.
YF-102 52-7994 (FC 994) na ploše Rogers Dry Lake, Edwards AFB Foto: SDASM Archive
Pro zkoušky však už byly stavěny dva prototypy označené YF-102. První z nich byl dokončen 2. října 1953 ve výrobním komplexu společnosti Convair v San Diegu v Kalifornii a poté byl nákladním automobilem převezen na leteckou základnu Edwards, kde proběhly závěrečné přípravy k záletu.
F-102 52-7994 (FC 994) po ukončení prvního zkušebního letu Foto: USAF
Svůj první let uskutečnil 23. října 1953 pilotován Richardem Lowem Johnsonem, hlavním zkušebním pilotem společnosti Convair. Při záletu YF-102 se objevilo několik problémů. Především, přesně jak předpověděla NACA, nedovolil aerodynamický odpor dosáhnout rychlosti Mach 1 při vodorovném letu. Navíc se při vysoké podzvukové rychlosti objevil silný buffeting. Kromě toho se objevily také problémy s podvozkem, palivovým systémem a motor J57 nedosahoval jmenovitého výkonu. Ve zkouškách se však přesto pokračovalo, ale jen devět dnů po záletu byl dne 2. listopadu YF-102 zničen poté, co mu během letu selhal motor. R.L. Johnson musel nouzově přistát do pouště, přičemž utrpěl vážná zranění a letoun byl nenávratně poškozen.
Vrak YF-102 52-7994 (FC 994) po nouzovém přistání do pouště Foto: USAF
Druhý prototyp YF-102 vzlétl 11. ledna 1954 a při zkouškách jen potvrdil velmi slabé výkony prvního stroje a předpovězené aerodynamické problémy. Pokud měl být celý program F-102 zachráněn, musel být letoun zcela překonstruován. Rekonstrukce zahrnovala aplikaci takzvaného „pravidla ploch“ objeveného a popsaného aerodynamikem NACA Richardem T. Whitcombem a zároveň se zaměřila na zjednodušení výroby a následné údržby letounu. Došlo k prodloužení trupu o 3,35 m, jeho zúžení ve střední části, přibyly dva velké vřetenové kryty po obou stranách trysky motoru, upravené byly i vstupní otvory vzduchu a kabina pilota dostala nový, užší překryt. Zásadně přepracována byla i křídla.
Zkušební pilot Richard L. Johnson. Zde zachycený v kabině šestého sériového F-86 po úspěšném rekordním letu na 3 km trati na Edwards AFB Foto: North American Aviation
Výsledkem se stal nový letoun s typovým označením F-102A, jehož prototyp s označením YF-102A vzlétl 20. prosince 1954, 118 dní po zahájení úprav, a následujícího dne překonal rychlost Mach 1.
Text: Michal Beran
michal.beran@flying-revue.cz
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »