15.3.2017
Pilotní tipy Z automobilu to zná každý - větším loužím je třeba se vyhýbat. Pokud do nich vjedete vyšší rychlostí, vůz se stává neovladatelný. Při přistání za deště toto riziko ale nesmíme podcenit ani u letadla.
Aquaplaning znamená, že mezi povrchem pneumatiky a povrchem dráhy je úzká vrstva vody, po které kolo klouže jako vodní lyže. Vrstva vody je tím silnější a tedy nebezpečnější, čím větší je rychlost letadla a tvrdost (hustící tlak) pneumatik.
Stačí málo - i jen 2 milimetry stojící vody. Ta se při přistávací rychlosti kolem 45 - 60 uzlů (75 – 100 km/h) nestačí vytlačit, brzdy letadla se zablokují a letadlo pokračuje jako na klouzačce, aniž bychom měli možnost snižovat jeho rychlost nebo řídit směr jeho pohybu.
Pokud tedy přistáváme za deště a máme možnost volby, pak je lepší rýhovaný nebo drsnější povrch dráhy než povrch zcela hladký, kde voda nemá kudy pod kolem unikat. Ve všech případech přistání na mokrou dráhu je ale potřeba po dotyku přední nohy podvozku začít brzdit velmi citlivě, abychom letadlo nedostali do smyku. Pokud cítíme, že letadlo při brzdění nezpomaluje, pak je vhodné opatrně přitáhnout, zdvihnout přední kolo, uvolnit brzdu a snižovat rychlost aerodynamicky větším odporem křídel. Takto snížit rychlost na takovou úroveň, kde lze již brzdy použít.
-fr-
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »