Zemřela legendární ruská pilotka Marina Lavrenťjevna Popovičová

Držitelka stovky leteckých rekordů, ruská vojenská zkušební pilotka Marina Lavrenťjevna Popovičová zemřela 30. listopadu 2017 v Krasnodaru. Bylo jí 86 let. 

Popovičová byla ikonou ruské letecké historie a jednou z pilotek uctívaných v bývalém Sovětském svazu i následně v Rusku. Podle údajů ruských médií Popovičová utvořila více než 100 světových leteckých rekordů, včetně deseti dosažených v největším turbovrtulovém letadle světa An-22 Antej (v kódu NATO "Cock"). Svůj první rekord ustanovila v Brně na L-29. 

Zpráva ruské stanice TV Zvězda.ru o skonu Mariny Popovičové.

Pilotní kariéra Mariny Lavrenťjevny Vasiljevské, jak znělo její dívčí jméno, odstartovala v roce 1948. Narodila se 20. července 1931 v obci Leoněnko ve Smolenské oblasti. Za druhé světové války viděla první vzdušný souboj. To ji natolik ovlivnilo, že se rozhodla stát se pilotkou. Touhu létat začala naplňovat po přestěhování rodiny do Novosibirska, kde absolvovala střední školu a vstoupila do Novosibirské letecké školy a také do místního aeroklubu. Svůj první let absolvovala v sedmnácti letech právě zde - jako kadet klubu v letadle Ut-2.

V roce 1951, po absolvování letecké akademie, pracovala nějakou dobu v konstrukční kanceláři a posléze jako letecký instruktor. Po svatbě s ruským - tehdy teprve budoucím - kosmonautem Pavlem Popovičem se v roce 1955 nejprve stala instruktorkou Ústředního Aeroklubu V. P. Čkalova, následně pilotkou sovětských leteckých sil a v roce 1960 poprvé usedla do proudového letadla. V roce 1962 se dostala do užšího výběru kandidátek pro let do vesmíru.

V roce 1964 se Marina Popovičová stala první a tehdy jedinou zkušební pilotkou v zemi. Coby vojenská zkušební pilotka 1. třídy na stroji MiG-21 jako první žena v historii překonala  rychlost zvuku, proto se jí na Západě přezdívalo "Madame MiG".

Její pilotní umění dosáhlo brzy věhlasu. Ustanovila 102 světových rekordů. První z nich je spojen s tehdejším Československem. 10. června 1963 Marina Popovičová ustanovila rychlostní rekord v podtřídě C-1-d v kategorii rychlosti na 100 km uzavřeném okruhu pro proudové letouny o hmotnosti do 3 000 kg - dosažená rychlost činila 600 km/h.

S pilotkou Marinou Popovičovou se při rekordním letu setkal i český zkušební pilot Miroslav Křemen - píše o tom ve své knize Cesty života leteckého zde.

Jak už řečeno, deseti světových rekordů dosáhla Popovičová jako velitelka velkokapacitního nákladního letounu An-22 Antej a sluší se říci, že byla jedinou ženou-pilotkou, která tento letoun kdy pilotovala. S An-22 vzlétla s nákladem 50 t do výšky 6 600 m a letěla s ním 1 000 km rychlostí přes 600 km/h.

Popovičová se zapojila i do sledování takzvané „oblasti 51“. Podle ní zde KGB a sovětské letectvo uchovávali fragmenty havarovaných UFO. Pro americký projekt "Modrá kniha" uvedla, že Sovětský svaz má záznamy o "více než 3 000" vojenských a civilních pozorováních UFO. 

Popovičová sloužila do roku 1978 jako vojenská zkušební pilotka v leteckém výzkumném ústavu ve Vladimirsku v Astrachaňské oblasti, poté pět let jako hlavní zkušební pilotka konstruktéra Olega Konstantinoviče Antonova v Kyjevě. Marina toho zvládla dost i mimo pilotování - je autorkou nebo spoluautorkou čtrnácti knih, včetně sbírky básní „Život - věčný vzlet“ (1972), a scénáře pro dva filmy: „Nebe se mnou“ a „Kytice fialek“. Jedna z jejích posledních knih se jmenuje "UFO nad planetou Země" (2003) - za ni získala cenu M.V. Lomonosova a ocenění "Zlaté pero Rusi".

Byla rovněž doktorkou technických věd, členkou Akademie věd, Svazu spisovatelů, předsedkyní Světové asociace žen ve vědě. Je mistryní sportu SSSR, držitelkou řady národních i mezinárodních ocenění, její jméno nese jedna z hvězd v souhvězdí Raka. Sovětská vláda jí udělila titul "Hrdina socialistické práce", Vladimír Putin ji ocenil v roce 2007 "Řádem odvahy".  

Pilotní kariéru Popovičová zakončila v 53 letech. Během ní strávila ve vzduchu celkem 5 600 hodin.  

Jan Dvořák