Kalendárium - Zálet prototypu Mystère MD.452

23. února 1951 uskutečnil na letišti Istres hlavní zkušební pilot společnosti Société des Avions Marcel Dassault, Konstantin Vladimir („Kostia“) Rozanoff, zálet prototypu stíhacího letounu Mystère MD.452.

Dassault Mystère MD.452, F-WFUU Foto: Dassault Aviation

Prototyp MD.452 (c/n 01, F-WFUU) byl vývojovou verzí letounu Dassault Ouragan MD.450 vybavený vybavený křídlem o šípu 30° a upravenými ocasními plochami. Byl poháněn proudovým motorem Rolls-Royce Nene. Po tomto prvním prototypu byly následně postaveny další dva prototypy, vybavené motorem Rolls-Royce Tay 250, poté dva prototypy Mystère IIA s motorem Rolls-Royce Tay a výzbrojí čtyř 20 mm kanónů Hispano a nakonec další čtyři prototypy verze Mystère IIB, u kterých byly použity dva 30 mm revolverové kanóny DEFA. Jestliže v době svého vzniku na počátku 50. let se jednalo o moderní letoun, poměrně dlouhý vývoj včetně laborování s ideální výzbrojí vedlo k tomu, že sériové letouny vydržely u stíhacích jednotek jen několik let. V období prudkého vývoje proudové techniky rychle zastaraly a poté byly převedeny k výcviku.

Rozanoff se po přistání z prvního zkušebního letu domníval, že překonal zvukovou bariéru, nebylo to však nikdy potvrzeno. Oficiálně dosáhl nadzvukové rychlosti jako první francouzský letoun až jeden z prototypů letounu Mystère IIA, a to 28. října 1951 ve střemhlavém letu.

Francouzské letectvo objednalo 150 kusů verze Mystère IIC, přičemž první z nich vzlétl v červnu 1954 a dodán byl v říjnu 1954. Sériový letoun měl dva 30mm kanóny DEFA, motor SNECMA Atar 101D o tahu 29,4 kN, zvětšenou šípovitost ocasní plochy a upravené vstupy vzduchu a palivové nádrže. V době dodání posledního kusu v roce 1957 se jednalo již o zastaralý letoun.

Foto: Dassault Aviation

Prototyp letounu Dassault Mystère s imatrikulací F-WFUU havaroval 3. března 1953 v Istres a na jeho palubě zahynul zkušební pilot Charles Monier. Příčinou bylo utržení palivové nádrže na konci křídla, která následně narazila do ocasu letounu.

Konstantin Vladimir Rozanoff se narodil 23. srpna 1905 ve Varšavě. S matkou odešel do exilu ve Francii, v roce 1927 získal francouzské občanství a poté nastoupil na École Centrale des Arts et Manufactures. Jeho vášeň pro letectví ho vedla k tomu, že si zvolil vojenskou kariéru jako odrazový můstek pro získání kvalifikace pilota.

Konstrantin Vladimir Rozanoff u Mystere IV Foto: Flight Test Engineers

Po leteckém výcviku v Avordu a poté ve Versailles byl jmenován pilotem 12. denního bombardovacího pluku na letounu Breguet Bre 19. Poté nastoupil do École Nationale Supérieure d'Aéronautique, letecké školy, a následně byl povýšen k 1. stíhací letce.

V červnu 1935 nastoupil do CEMA, zkušebního střediska letecké techniky, kde létal na řadě prototypů včetně stíhacích letounů Morane-Saulnier MS 406, Dewoitine D 520 a Bloch MB 152. Po vypuknutí války Rozanoff požádal o převelení k bojové jednotce a 14. února 1940 nastoupil ke stíhací jednotce II/4 vybavené letouny Curtiss P-36. 16. května sestřelil Messerschmitt Bf 110 a 18. května Henschel Hs 126.

Rozanoff v kabině prvního prototypu Dassault Mystère Foto: Dassault Aviation  
Konstantin Rozanoff a Marcel Dassault v roce 1953 Foto: Dassault Aviation

Po válce se díky svému technickému talentu, zkušenostem s testovacími lety, autoritě a organizačním schopnostem stal prvním velitelem CEAM, vojenského leteckého experimentálního střediska v Mont de Marsan.

Konstantin Rozanoff zemřel smrtí letce 3. dubna 1954 při předvádění letounu Dassault Mystère IVB.

Text: Michal Beran