Barra, letiště, kde přistáváte do mořské vody na pláži. Právem patří mezi extrémní světová letiště

27.1.2017

Přistání do vody na letišti Barra ve Skotsku. Foto: Jiří Pruša

Letiště Barra, ostrov Barra, Vnější Hebridy. Jediné letiště na světě, kde přistávací dráha je součástí pláže a může se používat jen odlivu nebo nízkém přílivu. Foto: Jiří Pruša

Marker označující střední osu dráhy 25 (opačný směr dráhy 07). Foto: Jiří Pruša

Primární obrazovka při přeletu ostrova South Harris, Vnější Hebridy. Foto: Jiří Pruša

OK-LEX na stojánce letiště Barra. Foto: Jiří Pruša

Extrémní letiště II.: Barra (video) Skotské letiště Barra je opravdový unikát, přistáváte na pláži, a to jen tehdy, když je odliv - jinak je dráha pod vodou. Druhý ze série článků o realizovaných VFR přistáních na extrémních letištích ze světových žebříčků TOP 10 vás zavede na ostrovy Vnější Hebridy.

Specifika letiště

Barra je údajně jediné licencované letiště, jehož dráhový systém je tvořen pláží. Letiště lze používat pouze při odlivu, protože za přílivu jsou dráhy zalité mořem. Já jsem musel překonat tři problémy – počasí, nalezení dráhy a obava z přistání do bláta.

Počasí bylo opravdu mizerné. Dokonce tak, že když jsem kličkoval špatným počasím směrem k ostrovu Barra, chtěl jsem to vzdát. Naštěstí právě včas se v díře mezi mraky Barra objevila a na rádiu mě odtamtud hezky přivítali.

Letiště Barra, TOP 10 extrémních letišť světa. Přistáli jsme tam. Video: Flying Revue

Druhý problém bylo najít dráhy, protože jsou na každém konci vyznačené jen tyčí a stopy od letadel tu téměř nejsou, protože je příliv vždycky spláchne. Třetí zádrhel tkvěl v tom, že celý prostor, kde jsem měl přistát, byl při už počínajícím přílivu trochu zalitý vodou a vypadal jako bahno, do kterého jsem se bál přistát. Řídící mě ujišťoval, že je to v pořádku, ale mně se tam opravdu nechtělo. Nakonec jsem se ale odvážil a přistál. Na videu můžete vidět, do čeho jsem to svého OK-LEXe přivedl...
Barra Airport, extrémní letiště na vlastní kůži. Slovo pilota. Video: Flying Revue

Přílet

Příprava: Přípravu jsem zvláštní nedělal – prohlédl jsem mapy, vyhodnotil počasí, nasadil kamery, oblékl plovací vestu a vyrazil. Letěl jsem z letiště Glenforsa u Obanu ve Skotsku. Let trval asi 40 minut, i když v tom mizerném počasí se to zdálo mnohem déle.

Je třeba speciální licence? Ne, jen jsem dostal pár dobrých rad od řídícího. Bez nich bych býval dráhy nebyl schopen identifikovat a rozhodně bych nebyl ochotný přistát do něčeho, co vypadá víc jako napůl vypuštěný rybník než jako letištní plocha. Za přistání na letišti Barra jsem si vysloužil malý diplom. Moc malých letadel tam prý nelétá, jen dopravní Dash 8 z Glasgow asi 5x týdně.

Datum letu: Bylo to při mojí expedici „Ostrovy Severního moře“, kterou jsem letěl ve spolupráci s iDNES.cz, tzn. v červnu 2014.

Odkud: Letěl jsem v rámci shora zmíněné expedice z letiště Glenforsa ve Skotsku.

Počasí: Počasí cestou bylo „skotské“ - tzn. nízká oblačnost, občas díry s modrou oblohou. Letěl jsem chvíli pod mraky a chvíli nad nimi. Nad letištěm pak už bylo docela dobře a když jsem přistál, udělalo se asi na hodinu opravdu hezky.

Barra Airport se nachází na ostrově Barra ve skotském souostroví Vnější Hebridy. Foto: Jiří Pruša

Přiblížení: Přiblížení bylo chaotické, protože podle GPS i mapy jsem byl přímo nad letištěm, ale kromě promočeného písku a řídící věže jsem nic podobného letišti neviděl a nemohl najít.

S mírnou panikou jsem tam asi 10 minut poletoval a domlouval se s řídícím, jak a kde přistát. Řídící byl naštěstí fajn a tak jsme to společně zvládli. Provoz tam byl nulový. Okruh byl trochu nejasný, protože jsem neviděl žádnou dráhu. Nakonec jsem ale jakýsi okruh vykroužil a přistál, jak se sluší a patří. Řídící byl velmi přátelský a skutečně mi pomohl. Bez něj bych býval určitě nepřistával, protože bych se obával, že povrch je příliš měkký a mohl bych se zabořit.

Stojí za zmínku, že skotský přízvuk je trochu hůře srozumitelný, ale já jsem ve Skotsku nějaký čas žil, takže se s ním umím vyrovnat.

Povolení přistát není potřeba.

Na co dát pozor

Specifika přistání a startu Samo přistání ani vzlet složité nejsou. Složité je dostat odvahu a přistát do bláta. Více viz výše.

Typ přistání Udělal jsem plné přistání a zůstal jsem tam na malý oběd. Na letišti je malá restaurace a paní v pokladně je zároveň pracovnice security – tzn. nejdříve jí zaplatíte a pak vás prohledá.

Přistání dosaženo napoprvé? Ano, přistál jsem napoprvé a bez problémů. Jen musíte dát pozor, aby nebyl příliv a aby na věži byl řídící.

Reálné nebezpečí při přistání/startu? Nebylo žádné.

Emoce Radost hlavně z toho, že se to podařilo nafilmovat (video viz výše). Problémy nastaly až po návratu do Příbrami – celé letadlo včetně čepů klapek bylo prosolené a plné písku.

Byrokracie V pohodě. Malé letiště, malá byrokracie.

Úroveň komunikace s personálem: Bez problémů, dokonce velmi příjemná. Jen ten skotský přízvuk.

Zajímavé hlášky: „Ta tyč, co trčí z vody, je práh dráhy.“

Postavení letiště na soukromém žebříčku TOP 10 J.P.: Asi tak pozice 4.

Celkové hodnocení

Kdybych letěl na Barru znovu, asi bych se předem pokusil najít si nějaké fotky abych viděl, jak tam přistávat. Když jsem tam tehdy v roce 2014 letěl, neměl jsem vůbec představu, jak to letiště vůbec funguje a hledal jsem dráhu, která tam vlatně vůbec není. Na letišti Barra byla s personálem perfektní komunikace, administrativa v rámci britského normálu – vyplnění jednoduchého formuláře a zaplacení poplatků.

Případné opakování: Přistání na letišti Barra určitě to stálo za to (OK-LEX odpustí), nicméně znovu se tam hlavně kvůli letadlu (sůl, písek) nechystám.

Jiří Pruša, Jan Dvořák