23.4.2016
Vírníky přicházely a odcházely ze scény téměř po celou dobu krátké letecké historie. Skutečně úspěšný návrat na scénu u nás i v evropském měřítku je spojen s konstrukcemi německé společnosti AutoGyro. Její vírník Cavalon jsme si již před lety představili, dnes se podíváme blíže na sesterský Calidus.
Říká se, že v jednoduchosti je krása, a přesně toto úsloví snad nejlépe vystihuje létání na vírnících. Oblohu brázdí tyto báječné stroje již témě sto let, a přesto se jejich základní jednoduchý princip příliš nezměnil. Změnilo se však všechno ostatní a dnes se vírníky stávají velmi oblíbeným strojem pro volnočasové a sportovní létání. Za uplynulé desítky let došlo ke zdokonalení jednotlivých komponentů, dnešní moderní technologie navíc umíme využít pro výrobu bezpečných rotorových listů a k současným výkonům nemalou měrou dopomohly i dnešní spolehlivé a výkonné pohonné jednotky.
Já jsem se poprvé proletěl tímto báječným strojem na sklonku roku 2011 a byla z toho láska na první pohled. Hned na jaře následujícího roku jsem na vírníku absolvoval pilotní výcvik, a od té doby jsem s nimi nalétal několik stovek hodin.
Calidus
Dvoumístný vírník Calidus tvoří s typy MTO Sport a Cavalon produktovou trojici předního světového výrobce vírníků, německé společnosti AutoGyro. Na trh byl uveden v roce 2009, jako přímý následovník oblíbeného MTO Sport, a velice rychle si získal velkou popularitu. Oproti otevřenému MTO nabízí pohodlí uzavřené kabiny, oproti komfortnímu Cavalonu vyniká obratností. Prostě zlatá střední cesta.
Konstrukce
Calidus je dvoumístný vírník s posádkou sedící v tandemovém uspořádání. Kabina je prostorná a překrytá čirým plexikovým překrytem odklápěným na stranu. Přední část Caliduse je celokompozitové skořepinové konstrukce z uhlíkových vláken (technologie GFK/CFK). Na ni navazuje samostatný nosný díl svařený z ocelových profilů, ke kterému je připevněna hlavní podvozková noha, ocasní plochy, motorové lože a duralová hlava rotoru. Duralový rotor je dvoulistý a má průměr 840 mm. Předtočení rotoru je zajištěno pomocí hřídele s kardanovými klouby, o přenos síly od motoru se stará úhlová hydraulická spojka. Naklápění rotoru je umožněno přes ocelový závěs a je řízeno pomocí táhel. Směrové kormidlo se ovládá lany a je spřaženo s ovládáním předního kolečka tříkolového podvozku. Hlavní podvozková kola jsou bržděná. Za letu stavitelnou třílistou tlačnou vrtuli pohání osvědčený motor Rotax 912 nebo 914.
Celkově je konstrukce vírníku velice jednoduchá, čímž jsou minimalizovány náklady na údržbu a je dosaženo velké spolehlivosti.
Text: Michal Eliáš
Foto: Kamil Večeřa
Celý článek včetně detailního popisu konstrukčních prvků a letových vlastností si můžete přečíst na stránkách 10 až 17 ve Flying Revue č. 3/2016. Na stáncích je ke koupi od 28. dubna 2016. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členy Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »