Svět letecké dopravy, díl
dvacátý V minulé části jsme
se zabývali členěním letadel podle typu pohonu, dnes přidáme další
druhy jejich kategorizace.
Rozdělení letadel podle typu pohonu je díky
zpravidla zásadně odlišné konstrukci na první pohled viditelné a
navíc jasně odráží historické souvislosti. Svůj účel však mají i
další způsoby členění letadel. Členíme je dále
takto.
Podle typu užitečného zatížení
Tento webový seriál obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží jedině tato kniha jako celek. Kniha Svět letecké dopravy II. je jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.
Podle typu užitečného zatížení letadla
dělíme na tyto kategorie.
- Osobní - letadla pro přepravu
cestujících, ačkoli v zavazadlových prostorech zpravidla mohou
převážet i náklad odpovídající velikosti.
- Nákladní - buď konstrukčně odvozená
či přestavěná z osobních, nebo konstruovaná primárně pro přepravu
nákladů, zpravidla původně pro vojenské účely – nazývaná také
transportní.
- Smíšená (kombi) – de facto osobní s
rozšířeným prostorem pro přepravu nákladu na úkor části kabiny
cestujících.
Podle typu tratí, na které je letadlo
primárně určeno
Podle toho, pro jaký tratí jsou letadla
určena, je dělíme takto.
- Letadla Regionální
Regionální letouny jsou optimalizovaná pro krátké, regionální
tratě. Patří sem téměř všechny aktuálně provozované turbovrtulové
typy (z nichž ve výrobě zůstávají především ATR-42, ATR-72 a Dash 8
Q400 s kapacitou 48–78 míst) a letadla kategorie regional jet (ve
výrobě Bombardier CRJ700/900/1000, Embraer 170/175 a 190/195,
Sukhoi Superjet 100, v přípravě Mitsubishi MRJ a Bombardier
CSeries, dosluhují menší letadla s kapacitou do 80 míst a z větších
pak starší čtyřmotorové Avro a dvoumotorové Fokker 70 a Fokker
100). Historickým vývojem se vymezila kapacita turbovrtulových
letadel do 80 míst a proudových regionálních do rozpětí 80 – 120
míst (menší letadla ztratila ekonomický smysl, větší spadají již
mezi univerzálnější střednětraťová). Dolet typicky do 2 000 km, ale
u proudových často i větší s cílem širších možností
uplatnění.
- Letadla pro střední tratě
Tato kategorie letadel má dolet do cca 4 500 km, typická kapacita
120 – 220 míst. Aktuálně vyráběné řady Boeing 737 a Airbus
A319/320/321, na trh vstupuje další generace těchto letadel
(B737Max resp. A320Neo) plus ruský projekt MS-21, na spodní okraj
této kategorie přesahuje větší verze původně regionálního typu
Bombardier CSeries. Některé verze těchto letadel technicky zvládnou
i lety přes moře dle pravidel ETOPS a tedy např. přelet Atlantiku s
mezipřistáním, ale jedná se jen o rozšíření možnosti uplatnění
těchto letadel za cenu značných kompromisů v kvalitě produktu
oproti dálkovým letadlům.
Boeing 757 je zatím posledním typem s klasickým průřezem trupu, používaným i v dálkové přepravě. Typické livery charterových dopravců často evokuje motivy dovolené, slunce a odpočinku.
- Dálková letadla
kapacita zpravidla nad 200 míst, dolet typicky 9 – 13 000 km, v
extrému až k 18 000 km. K vyráběným typům patří čtyřmotorové obří
stroje Airbus A380 a Boeing 747 a dvoumotorové Boeing 767, 777, 787
resp. Airbus A330 a A350XWB. Ze starších typů už v pravidelné
přepravě osob slouží jen čtyřmotorový Airbus A340 různých verzí a
menší Boeing 757.
Podle šířky trupu
Letadla, dopravce, rádce cestujícího létání a další zajímavosti z letecké dopravy najdete také v naší sekci Letecká doprava.
Dělení podle šířky trupu je
následující:
- Letadla s klasickým průměrem trupu
(úzkotrupá, narrow body)
Jedná se o letadla, která mají v konfiguraci pro cestující
maximálně šest sedaček v řadě s jednou uličkou uprostřed (odtud
také anglický termín „single-aisle aircraft“). Koncept se dnes
využívá u všech regionálních a střednětraťových letadel; jediným
dosud používaným typem s klasickým trupem v dálkové přepravě zůstal
Boeing 757, jehož výroba ale skončila v roce 2004. Trup má buď
jednoduchý kruhový průřez (všechny aktuální typy výrobců ATR,
Bombardier, Airbus) nebo ve tvaru dvou kružnic různého průměru
protínajících se ve výšce podlahy (tzv. „double-bubble“ – všechna
úzkotrupá letadla Boeing od 707 přes 727, 757 až po aktuální verze
737 a ve zmenšeném provedení Embraer 170/175/190/195). Vnější šířka
trupu je do 4 metrů (B737 375,9 cm, A320 395 cm).
- Širokotrupá letadla (wide body)
V pasažérské verzi mají 7 až 11 sedaček v řadě se dvěma uličkami
(proto také „twin-aisle widebodies“). Pojem širokotrupé letadlo
znamená v praxi totéž jako velkokapacitní. Původně se předpokládalo
jejich uplatnění i na středních tratích, ale aktuálně vyráběná
širokotrupá letadla jsou vesměs letadly dálkovými. Největší z
těchto letadel mají dokonce uspořádání se dvěma palubami (double
deck) – buď částečně (B747), nebo po celé délce trupu (A380); kromě
toho je u většiny širokotrupých letadel poměrně běžné umístění
části servisních prostor (galley pro skladování a přípravu
palubního občerstvení, prostor pro odpočinek posádky, případně
toalet) do podpalubí s cílem získat na hlavní palubě více místa pro
sedačky cestujících. U jednopalubových širokotrupých letadel se
opět setkáme s jednoduchým kruhovým průřezem (A300/310/330/340,
B777) i složitějším oválným, eliptickým či „double bubble“ průřezem
(B767, 787, A350XWB). Šířka trupu se dnes pohybuje od 503 cm (B767)
do 715 cm (A380).
Podle rychlosti letu
- Letadla podzvuková (subsonic aircraft) –
všechna dnes používaná dopravní letadla.
- Letadla nadzvuková (supersonic aircraft) – po
vyřazení letadel Concorde z provozu v roce 2003 se kapitola
nadzvukové dopravy prozatím uzavřela, ale pracuje se na projektech
nadzvukových strojů v kategorii obchodních letounů (supersonic
business jets).
Jiří Žežula
Příští díl seriálu Svět letecké dopravy vyjde až po vánoční přestávce v úterý 8. ledna 2019. Všechny díly najdete zde.