Ruský dobrodruh Fjodor Konjukov chce obletět Zemi v solárním kluzáku bez mezipřistání

Letečtí vizionáři    Ruský dobrodruh Fjodor Konjukov plánuje v roce 2022 obletět svět na solárním kluzáku Albatros. Pokud se mu to podaří, bude to po úspěchu švýcarského projektu Solar Impuls druhý oblet Země letounem poháněném elektřinou získanou z fotovoltaických článků. Konjukov tak ale chce na rozdíl od letounu Solar Impuls učinit bez mezipřistání. 

Na Projektu Albatros (Project Albatross) pracuje již od roku 2017. Nejprve jeho tým vytvořil létající solární laboratoř Flying Lab, s níž vývojáři provedli řadu testovacích letů v evropské části Ruska či v oblasti Kavkazu nebo Jekatěrinburgu. Při testech tým zkoumal, jak se bude letoun i fotovoltaické zařízení chovat a fungovat v různých nadmořských výškách a meteorologických podmínkách. Solární moduly vyrobené pro Flying Lab Konjukov otestoval také na člunu AKROS, na němž v zimě letošního roku dovesloval z Nového Zélandu na mys Horn a Jižní Americe. 

Fjodor Konjukov

Fjodor Konjukov (*1951) je ruský dobrodruh a cestovatel. Zdolal Mount Everest, Aconcaquau, přeplavil se sólo přes Atlantik i Tichý oceán. Je knězem ruské pravoslavné církve a členem ruské akademie umění v oboru malířství.

Project Albatross:

Konjukov a jeho tým chce navázat na zatím jediný úspěšný oblet Země v letadle poháněném sluneční energií, a to na projekt Solar Impuls švýcarů Bertranda Piccarda a André Borschberga, kteří uletěli 42 000 kilometrů za 558 hodin s celkem 17 přistáními.

Kluzák Albatros s rozpětím 44 metrů a plochou 200 m² pro instalaci solárních panelů na křídla a trup je v současné době ve výstavbě. Konjukov a jeho tým mají v plánu letět ve dne i v noci, pro část letu chce Konjukov využívat i termiku jako u klasického kluzáku. Zajímavostí je, že Výzkumné a vývojové centrum TEEMP ze St. Petersburgu vyvinulo solární panely schopné údajně zachytit přímé i odražené sluneční světlo, což umožňuje montáž panelů i na spodní stranu letadla a tím se zvětšuje plocha pro zachycení sluneční energie a její konverzi na energii elektrickou. 

Vzhledem k záměru letět bez mezipřistání obletí Albatros s Konjukovem na palubě Zemi za pouhých 180 hodin čili za 7,5 dne. Trasa letu má být podle webu projektu obdobná jako při Konjukově úspěšném obletu naší planety horkovzdušným balónem v roce 2016 - měla by vést přes Austrálii, Indický oceán, Atlantský oceán, Argentinu, Chile, Tichý oceán a Nový Zéland. Celkem při tom kluzák urazí 37 000 km, přičemž 80 % trasy povede nad vodou. Let by se měl realizovat ve výšce 8-12 tisíc m nad mořem průměrnou rychlostí 200 km/h, letoun by mohl ale dosáhnout rychlosti až 300 km/h. Vzhledem k týdennímu pobytu na palubě bez přerušení musí Albatros kromě letu bez pozemního dobíjení baterií Konjukovovi zabezpečit základní životní potřeby včetně stravy, dýchací směsi apod.  

Konjukov chce Zemi nejen obletět, ale chce svůj pokus oficiálně ustanovit jako rekordní. Podmínkou pro uznání rekordu mezinárodní leteckou federací FAI je, že letoun musí být "udržován ve vodorovném letu v atmosféře pomocí výhradně sluneční energie dopadající na drak letadla jako jeho zdroj energie" s tím, že "energie může být uložena, jak před letem, tak během letu, do palubního systému skladování energie". Trasa letu musí protínat schválené kontrolní body, jež jsou vybrány z předem definovaného seznamu možných trasových bodů. Let musí začínat a končit na stejném letišti a překročit všechny poledníky. Délka letu nesmí být kratší délka obratníku Kozoroha, který měří necelých 37 000 km. 

Projekt Albatros se realizuje s podporou ruské technologické společnosti ROTEC a její dceřiné společnosti TEEMP, přičemž předseda představenstva společnosti ROTEC Michail Lifshits je spolu s Konjukovem strůjcem projektu.  

Jedním z cílů týmu kolem Konjukova je "dát letectví impuls pro další vývoj letadel založených na elektrických provozních systémech". Technologie vyvinuté pro Project Albatross podle jeho tvůrců umožní "vytvořit širokou škálu autonomních letadel pro organizování komunikačních sítí, vysoce kvalitní průzkum zemského povrchu, monitorování lesů, zemědělské půdy, potrubí atd." 

Fjodor Konjukov při tom rozhodně netrpí skromností - svůj pokus přirovnává k prvnímu letu člověka do vesmíru. „Takový let by nebyl méně významný, než let Jurije Gagarina,“ uvádí na webu projektu. Na druhou stranu, od člověka, který toho má na kontě tolik, co Konjukov, to nepůsobí nijak zvlášť nepatřičně. 

Jan Dvořák