Proč ADS-B?

S názvem ADS-B jsme se již určitě setkali všichni.

Cílem tohoto článku je se trochu více podívat na to, jaké možnosti nabízí klasické radarové sledování velkých i malých letadel a jaká mají omezení. A také jak funguje a co řeší ADS-B i jaké možnosti a výhody nabízí oproti radarovým systémům.

Radarová zařízení

Radarová zařízení představují dnes již vlastně pomalu odcházející systém, s jehož pomocí je ale letový provoz z hlavní části ve většině světa zatím stále řízen. Nahradit všechna pozemní zařízení a vybavit všechna letadla na světě zařízením novým představuje samozřejmě dlouhý a drahý proces.

Radarová zařízení rozlišujeme, jak je obecně známo, na primární a sekundární. Primární radarová zařízení pracují s pasívním odrazovým signálem. To znamená, že radarem vyslané vysokofrekvenční impulsy o velkém výkonu se odrazí od cíle a poté jsou stejným radarovým zařízením přijaté zpět. Primární radar vypočítá z doby návratu signálu vzdálenost letadla.

Směr cíle/letadla je určován podle polohy rotující antény radaru ve chvíli, kdy obdrží pulsní signál odražený od povrchu letadla. Primární radary najdou cíle samy bez jakékoliv spolupráce ze strany letadla a poskytují informace o úhlových souřadnicích a výšce cíle. Nejsou ale schopné identifikovat, o jaké letadlo se jedná ani získat žádné informace specifikující jeho let. Zásadní výhoda primárních radarů je ale v tom, že nevyžadují žádnou spolupráci od letadla a jsou tak schopné zobrazit jakékoliv letadlo bez ohledu na to, zda je či není vybavené odpovídačem.

Sekundární radarové zařízení vysílá také sondážní signál, ale nepracuje s jeho odrazem. Když vyslaný signál dorazí k cíli/letadlu, je přijat palubním aktivním transpondérem, kde je zpracován. Poté transponder neboli odpovídač vytvoří odpověď a tu ve formě signálu vyšle na jiné frekvenci zpět. Jedná se vlastně o zařízení, které přijímá signál na frekvenci 1 030 MHz, vysílá na frekvenci 1 090 MHz. Sekundární radary tedy komunikují se zařízením (transponderem neboli odpovídačem) umístěným na palubě letadla. Radarový systém signál vyslaný transponderem zachytí a na základě změřené doby zpoždění odpovědi i úhlu natočení rotující antény vypočítá šikmou vzdálenost a směr letadla vůči radaru.

Text: Jiří Pruša

Foto: J. Pruša, N. Murmaková

Grafika: J. Skácal

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 18-23 ve Flying Revue č. 3/2023. Na stáncích je časopis ke koupi od 27. dubna 2023. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.