Přepravní podmínky v letecké přepravě

9.10.2018

Svět letecké dopravy, díl dvanáctý Letecká přeprava, to je především doprava osob (nepočítáme-li pro tuto chvíli cargo dopravu), ale nejen oni. A co když je někdo nemocný, jaké jsou podmínky pro přepravu těhotných žen či dětí bez doprovodu nebo dětí do dvou let věku? A co deportované osoby? Můžete si vzít na palubu psa? Nejen toto v dnešním pokračování seriálu Svět letecké dopravy.

Pravidelná letecká přeprava má své předpisy a pravidla, která zajišťují bezpečnost a standardní podmínky prodávaných služeb a současně vyjasňují zodpovědnosti dopravců při jejich nedodržení či při způsobení škody. Vzhledem ke globálnímu charakteru letecké přepravy a ke skutečnosti, že na letecké přepravě cestujících, zavazadel i nákladu na linkách všech dopravců spolupracuje celá řada partnerů (nejméně dvě letiště, nejméně dvě odbavovací – handlingové společnosti, jedna nebo více leteckých společností, cateringové firmy atd.), je koordinace předpisů, postupů a standardů velmi důležitá zejména u klasických leteckých dopravců, kteří umožňují návaznou přepravu ve spolupráci s jinými dopravci (v rámci aliancí nebo na bázi interline spolupráce).

Tento webový seriál obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží jedině tato kniha jako celek. Kniha Svět letecké dopravy II. je jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Základní pravidla pro provozování letů vytváří ve spolupráci s jednotlivými vládami organizace ICAO a mezinárodní koordinaci předpisů a provozních standardů pak zajišťuje především organizace IATA. Jednotlivé provozní předpisy řešící odbavování a obsluhu letadel představují vlastní vysoce specializovanou problematiku, jejímiž detaily se dále nezabýváme. Detailnější pozornost je však věnována normám, které regulují a harmonizují podmínky, za nichž jsou přijímáni k přepravě cestující. V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy a principy přepravních podmínek používaných v mezinárodní letecké přepravě.

Tato pravidla musí respektovat jak mezinárodní úmluvy, národní legislativu, multilaterální dohody leteckých dopravců, tak do určité míry i politiku jednotlivých dopravců. S příchodem nízkonákladových (LC) dopravců však již nelze říci, že všechny předpisy a pravidla mají univerzální platnost, jako tomu bylo dříve. To vyplývá především z faktu, že LC dopravci mají zcela jiná cenová pravidla i filozofii a také z toho, že poskytují přepravu pouze z jednoho bodu do druhého (point to point). Neřeší proto otázky přestupu cestujících/zavazadel, tranzitní doby nebo zúčtování s jinými dopravci. Vzhledem k tomu, že pro svůj prodej používají převážně nebo výlučně svůj vlastní prodejní systém, není pro ně důležité harmonizovat všechny jejich vnitřní rezervační a jiné postupy s mezinárodními standardy.

V dobách vysoké mezinárodní i národní regulace podmínek i cen, za které byla letecká doprava nabízena, byly přepravní podmínky vysoce standardizované. V souvislosti s liberalizací letecké dopravy a příchodem LC modelu se však podmínky jednotlivých dopravců mohou celkem zásadně lišit. Je proto potřeba si před zakoupením přepravy na linkách určitého leteckého dopravce vždy zvlášť prostudovat jeho konkrétní přepravní smlouvu.

Kategorie cestujících

Standardizovaná kategorizace cestujících je nezbytná z několika důvodů, mezi které patří například různé cenové úrovně podle věku cestujících, různé nároky na objem přepravovaných zavazadel v závislosti na použitém tarifu či otázka nároku na vlastní sedačku. Vzhledem k tomu, že letecké společnosti často na objednávku státních orgánů přepravují také např. cestující z různých důvodů vyhoštěné či ve výkonu trestu, je nutné, aby všechny systémy byly schopné pracovat s příslušnými informacemi a aby nároky, potřeby a požadavky na přepravu jednotlivých kategorií cestujících byly jasně a standardizovaně definovány.

Základní kategorie cestujících

Dospělí – nejčastějším pravidlem používaným zejména klasickými dopravci je, že všichni cestující nad 12 let věku jsou bráni jako dospělí. Platí plný použitelný tarif pro dospělé cestující a mají veškeré nároky vyplývající z příslušné přepravní smlouvy.
Děti – jsou cestující ve věku od 2 do 12 let a mají obvykle nárok na tzv. dětskou slevu, která je stanovena určitým procentem z ceny pro dospělé cestující v závislosti na dopravci. Mají nárok na samostatnou sedačku v letadle a na přepravu zavazadel jako dospělí cestující. Úroveň slevy není dnes již jednotná a je určována jednotlivými leteckými dopravci. Některé společnosti také používají své vlastní definice věku dětí.
Infanti – jsou děti do 2 let a u klasických dopravců platí za letenku obvykle 10 % z použitelného tarifu pro dospělé. Nemají nárok na sedačku a u váhového systému ani na přepravu zavazadel. Cestuje-li dospělá osoba na lince klasického dopravce se dvěma dětmi do 2 let, platí obvykle za jedno dítě 10 % z ceny letenky a za druhé dítě již cenu s dětskou slevou. Opět, i toto pravidlo může být zejména u nízkonákladových dopravců stanoveno odlišně.

Zvláštní kategorie cestujících

Jedná se o cestující, kterým je nutno věnovat zvláštní péči. Takovou péči jsou zvláštním kategoriím cestujících obvykle připraveni poskytnout pouze klasičtí dopravci. Nízkonákladoví dopravci nadstandardní služby obvykle neposkytují a některé kategorie zvláštních cestujících z přepravy na svých linkách přímo vylučují. Do kategorie „zvláštní cestující“ patří např.:

Nedoprovázené děti (unaccompanied minor)

Kritériem používaným klasickými dopravci je obvykle věk 12 let, kdy mladší děti musí být během celé cesty doprovázeny dospělou osobou. Zejména nízkonákladové společnosti si však často stanovují podmínky jinak. Např. společnost Ryanair nepřijímá bez doprovodu nějaké dospělé osoby k přepravě osoby mladší než 16 let. Jako nedoprovázené mohou na linkách klasických dopravců obvykle děti do 12 let letět za těchto podmínek:

Musí mít svoje vlastní doklady (pas, vízum, pokud je třeba, i případné zdravotní doklady).
Musí být na letiště odletu přivedeny dospělou osobou.
U příletu je musí očekávat dospělá osoba, která si dítě od zaměstnanců dopravce nebo handlingového agenta převezme.
Musí být vyplněn protokol „Nedoprovázené dítě“, který se odevzdá při odbavení. Protokol je vhodné vydat již při rezervaci místa pro dítě, aby při odbavení na letišti byl již vyplněný k dispozici. V protokolu jsou uvedeny základní osobní údaje dítěte a dále pak:
- jazyk, kterým dítě mluví
- směrování – čísla linek, datum letu a odkud kam
- údaje o dospělé době, která dítě bude doprovázet na letiště, i o osobě, která bude dítě očekávat u příletu
- prohlášení podepsané osobou, která je za dítě odpovědná a doprovodila ho na letiště.

Obvyklou spodní hranicí pro přijetí nedoprovázených dětí k přepravě je věk 5 let. Při odbavení nedoprovázených dětí na letišti si děti přebírá pracovnice/pracovník letecké společnosti nebo handlingového agenta. Ti pak na děti dohlíží před odletem a předají je do letadla proti podpisu palubní průvodčí na konkrétním letu. Palubní průvodčí pak po příletu do cílové nebo transferové stanice děti předává opět na podpis místnímu pracovníkovi a ten pak stanovené očekávající osobě.

Nemocní cestující

K přepravě mohou být v zásadě přijati nemocní cestující, kteří nemají infekční či psychickou chorobu, která by vyžadovala zvláštní opatření. Těmto cestujícím se při knihování předá protokol, který se skládá ze dvou částí, a to z informace o cestujícím (INCAD) a z informace lékařské (MEDIF), ve které musí být dán lékařský souhlas s leteckou přepravou daného cestujícího.

Dopravce má právo přepravu nemocného cestujícího odmítnout nebo vyžadovat, aby měl nemocný cestující zajištěn lékařský doprovod (k omezení možnosti zhoršení zdravotního stavu během přepravy). Při rezervování místa pro nemocného cestujícího v jeho knihovacím záznamu musí být uvedeno v poznámce, že se jedná o zdravotní případ (MEDA – medical case), a jeho diagnóza. Pokud cestující letí linkami několika dopravců, musí všichni vyslovit s jeho přepravou souhlas. Pokud nemocný cestující svůj zdravotní problém neohlásí, realizuje přepravu plně na svou vlastní odpovědnost a odpovídá i za škody z toho případně vzniklé jemu, ostatním cestujícím i letecké společnosti.

S ohledem na nově platnou legislativu EU řešící otázky usnadnění letecké přepravy lidí s omezenou pohyblivostí musí vnitřní předpisy každého dopravce EU odpovídat požadavkům této legislativy.

Nastávající matky

K přepravě mohou být přijímány nastávající matky obvykle do konce 34. týdne těhotenství a může být vyžadováno lékařské potvrzení o stupni těhotenství. Týden před plánovaným porodem a týden po porodu není vhodné leteckou dopravu využívat.

Deportovaní cestující

Mezi zvláštní kategorie cestujících patří i deportovaní cestující (DEP) a cestující, kteří nebyli vpuštěni do země. Deportovaní cestující jsou takoví, kteří byli ze země z různých důvodů vypovězeni. Deportováni jsou buď bez eskorty, nebo s eskortou. Stejně tak jsou deportováni cestující nepřijatelní. Mohou to být cestující, kteří nemají v pořádku doklady, nemají potřebné vízum nebo nemají např. předepsanou finanční hotovost.

O deportaci rozhoduje policejní (pasová) složka každého státu. Platí pravidlo, že deportovaného cestujícího musí odvézt ten dopravce, který ho přivezl. V řadě států včetně Velké Británie a USA, pokud cestující nemá příslušné doklady v pořádku, platí dopravce za přivezení takového cestujícího také pokutu i náklady spojené s jeho případným pobytem a následnou deportací. Proto je nutné při vystavování letenky cestujícího vždy průkazně upozornit na náležitosti, které musí splnit při vstupu do země, a před odletem při odbavení ověřit, zda cestující veškeré vyžadované doklady skutečně má nebo jej o povinnosti tyto doklady mít alespoň průkazně informovat. V případě, že cestující požadované dokumenty pro vstup do státu příletu před nástupem cesty nemá, může být vyloučen z přepravy bez náhrady.

Kategorie zavazadel

Téměř každý cestující si bere s sebou na cestu nějaké zavazadlo s osobními věcmi. Menší, hodnotnější a křehčí věci je vhodné přepravovat v kabinovém zavazadle. Rostoucím problémem jsou však zakázané předměty a materiály, které se nesmí v kabinových zavazadlech převážet. Následující informace dávají plnější přehled o obou základních kategoriích zavazadel.

Zapsaná zavazadla (odbavená zavazadla, checked luggage)

Zapsaná zavazadla jsou ta, která cestující předává dopravci k přepravě, řádně zabalená a zabezpečená a označená jmenovkou. Zavazadla jsou přepravována v nákladovém prostoru letadla. Při odbavení nebo při předání zavazadle k přepravě je cestujícímu zapsán počet a váha zavazadel a předán zavazadlový lístek. V zapsaných zavazadlech se nedoporučuje přepravovat křehké nebo zkáze podléhající věci, peníze a jiné cenné předměty. Za takovéto předměty nenese dopravce odpovědnost a neposkytuje za ně v případě ztráty nebo poškození náhradu.

Současně jsou stanoveny předpisy (pravidelně aktualizované), které omezují přepravu různých nebezpečných látek (hořlavých látek, výbušnin, zbraní, jedů, radioaktivního materiálu atd.). Nedodržení takovýchto omezení může vést k vyloučení z přepravy a může mít i právní následky. Na základě celosvětových úmluv již pracují na mnoha letištích elektronická inspekční zařízení nejen příručních zavazadel, ale veškerých zavazadel předávaných k přepravě leteckým společnostem. Cílem těchto nákladných a složitých opatření je odstranit nebo alespoň maximálně snížit možnost teroristických útoků.

Zavazadla nezapsaná (kabinová, příruční, cabin luggage)

Projekt 100 let - 100 letišť chce přispět k oslavám 100 let čs. letectví.
Kdy: Duben - říjen 2018. Cíl: Během roku 2018 přistát na stovce českých a slovenských letišť a propojit je tak pomyslným leteckým mostem.
Letadlo: Dynamic WT-9 reg. OK-LEX
Posádky: Jiří Pruša - Miloš Dermišek, Jiří Pruša - Jožo Skácal, Jiří Pruša - Jindřich Ilem, Jiří Pruša - Jan Dvořák
Partneři: Český svaz letectví, server Aktuálně.cz, Český rozhlas Dvojka, agentura Czech Tourism.
Web: 100-let-100-letist.flying-revue.cz.

Zavazadla nezapsaná jsou zavazadla, která má cestující po celou dobu letu u sebe a sám se o ně stará. Jsou tedy po celou dobu letu pod jeho dohledem a cestující za ně sám odpovídá. Při odbavení jsou mnohdy označena visačkou CABIN. Jejich maximální velikost je omezena rozměry stanovenými příslušnou leteckou společností (např. 55x45x15 cm) a též váhově (např. maximálně 5 kg). V kabinových zavazadlech nesmějí být nebezpečné předměty, např. zbraně, nože, nůžky, předměty bodné a sečné povahy a od roku 2006 ani tekutiny, gely a další látky, dle aktuálně platných předpisů. Seznamy zakázaných předmětů a látek i rozsah a důkladnost bezpečnostních kontrol před nástupem do letadla se v návaznosti na poznatky z protiteroristického boje neustále rozšiřují.

Nároky cestujících na přepravu zavazadel

V současné době se nároky na přepravu zavazadel u jednotlivých dopravců často zásadně liší podle obchodní politiky daného dopravce a charakteru produktu (klasický nebo LC produkt). V principu jsou k definici nároku cestujících používány dva systémy – váhový a kusový. Dopravci se rozhodují o použití jednoho nebo kombinace těchto systémů v závislosti na jejich produktové koncepci, tržních podmínkách a na typech provozovaných letadel. U společností, které cestujícím poskytují přepravu zavazadel zdarma, je tato přeprava limitována obvykle na jeden kus zapsaného zavazadla o maximální váze 15–23 kg u ekonomické třídy. Třída business nebo první třída, pokud je dopravcem provozována, má volnější limity pro přepravu zapsaných zavazadel a jejich rozsah je obvykle předmětem konkurenčního boje mezi dopravci.

K zapsaným zavazadlům mohou cestující ještě vzít s sebou do kabiny obvykle jeden kus příručního zavazadla, ovšem za podmínky dodržení váhových a rozměrových limitů. Za přepravu zapsaných zavazadel přes stanovený limit (váhový nebo kusový) pak dopravci účtují dodatečné poplatky, které jsou v řadě případů až nelogicky vysoké. Řada dopravců v USA i Evropě účtuje dnes již poplatky i za každé zapsané zavazadlo a jejich počet roste. U nízkonákladových dopravců je to pak pravidlem již prakticky ve všech případech.

Přeprava zvláštních druhů zboží a předmětů

S ohledem na omezení daná rozměry kabiny pro cestující, prostoru pro jednotlivé cestující, pohodlí ostatních cestujících, bezpečnostní i další faktory, je přeprava některých zvláštních druhů zboží a předmětů společně s cestujícími omezena a regulována. Níže je uvedeno několik příkladů poměrně běžných požadavků, které přicházejí v úvahu v osobní letecké přepravě:

Zbraně a střelivo

Zbraně a střelivo – zbraně mohou být přepravovány pouze v zapsaných zavazadlech a nenabité. Cestující k nim musí mít náležité doklady.

Živá zvířata

Živá zvířata – letecky lze přepravovat pouze nepáchnoucí, malá domácí zvířata. Zásadně se přepravují v pevné schránce s nepropustným dnem a větracími otvory. Schránka musí být tak veliká, aby se tam zvíře mohlo postavit a otočit. Pro zvíře musí být obvykle vystaveny všechny požadované veterinární doklady ne starší než 72 hodin. Detailní podmínky pro přepravu zvířat závisí na letecké společnosti, kdy zvláště u nízkonákladových společností se mohou podstatně lišit od dříve obvyklých jednotných pravidel. Podrobnosti o podmínkách dovozu živých zvířat do jednotlivých zemí jsou uvedeny v manuálu TIM (Travel Information Manual), který je součástí prakticky všech globálních distribučních a prodejních systémů letecké přepravy.

Živá zvířata jsou umísťována většinou do nákladových prostorů. Na palubu může být obvykle na linkách klasických dopravců umístěno pouze malé domácí zvíře, které i se schránou nepřesáhne hmotnost 8 kg a vejde se pod sedačku cestujícího. Psi, kteří doprovází slepou nebo hluchou osobu, psi policejní nebo záchranáři v doprovodu členů těchto služeb se u klasických dopravců obvykle přepravují zdarma a na palubě. U nízkonákladových dopravců se mohou podmínky jejich přepravy lišit.

Shrnutí

Pravidla a pojmy používané v mezinárodních přepravních podmínkách pro cestující zde uvedené představují jen vybrané základní principy aplikované leteckými dopravci. Celý systém přepravy cestujících, zavazadel a zboží je pak plně popsán v příslušných manuálech IATA a následně přebírán do přepravních smluv, provozních příruček a manuálů jednotlivých leteckých společností. Základní podmínky přepravy jsou také obsahem přepravní smlouvy připojené k letence nebo umístěné na webových stránkách prodejních portálů. S liberalizací letecké dopravy se i přepravní podmínky, zejména v oblasti povolené váhy zavazadel, staly součástí konkurenčního boje. Cestující by tedy měli při rozhodování o nejvhodnějším dopravci do jejich cílového místa brát v úvahu i přepravní podmínky jednotlivých dopravců.

Ing. Jiří Pruša, Ing. Michal Pazourek