Na návštěvě ve Fliegerhorstmuseum

Návštěvě Fliegerhorstmuseum v německém Leipheim předcházela návštěva pana Bernda Kieleho v Leteckém muzeu Korea-Merkur 11.stíhacího leteckého pluku.

Proč uvádím celou specifikaci muzea v Bezděkově? Bernd je velkým obdivovatelem Tygřích letek a do Žatce se vypravil z dalekého Leipheimu právě kvůli Tygří letce vzniklé v roce 1991 na žateckém letišti. Snad jako první návštěvník strávil v muzeu téměř osm hodin a mimo expozic shlédl i všechna dostupná videa. Po informaci, že jejich Fliegerhorsmuseum je obrazem nejen taktického leteckého křídla USAF, ale i nedaleké lesní továrny  Messerschmitt AG na výrobu Me 262, prvního proudového letounu ve 2.světové válce. Právě tento letoun létal na vojenském letišti v Žatci na konci války. Obě letiště však měla stejně pohnutou historii a čekala je likvidace s přeměnou na průmyslovou zónu. Proto jsme se rozhodli pro další „zahraniční misi“ v rámci Českého svazu letectví a navštívili jsme historické muzea v Leipheimu. 

Me 262

Člen vedení svazu Josef Piňos a současně pilot letounu Cesna 177 naplánoval let do Augsburgu. Jenže jak bývá obvyklé, při cestě letounem se vyskytuje spousta aspektů, které mohou letu zabránit. Nad Augsburgem se brzy po ránu vyskytovaly mlhy a nízká oblačnost s minimální dohledností. Seděli jsme na zadku na letišti Macerka v Žatci a u kafíčka čekali na lepší podmínky. Ty se zlepšily až k jedenácté hodině a po telefonickém upozornění Bernda o zpoždění nám oznámil, že na letišti už čeká. Oznámili jsme mu, že si ještě tak hodinku a půl počká. Vydržel čekat a přivítal nás ve slušivém žlutém tričku žatecké Tygří letky 11.slp a měl velkou radost z dárku v podobě tygřího vína a piva. Do vzdáleného Leipheimu nás zavezl svým vozem a po celý den byl výborným průvodcem. Ostatně v muzeu, které bylo na naši návštěvu připraveno mimo běžnou otvírací dobu, se nám věnovali další tři zaměstnanci muzea včetně jednoho stíhacího pilota.

Letiště v Leiphaimu vzniklo v roce 1937 a bylo působištěm bojové letky 77 a 255 „Enzian“, stíhací letky 3 „Udet“, noční stíhací letky 5 a „Wilde Sau“, a spoustě dalších. Pokračování mělo právě v 2/81. Tactical Fighter Wing/USAF.  Bojová letka 77 používala Me 262, tzv. Schwalbiny bojově a v muzeu má svoji expozici. Návaznost na letiště v Žatci spočívala v tom, že Avia po válce z patnácti trofejních draků dala dohromady deset letuschopných strojů /3 kusy dvoumístných/, které létaly v ČS letectvu na Ruzyni a v Žatci. Mimoto se u nás vyráběly komponenty prvních „Turbín“. Přídě v letňanské Avii, draky se montovaly u Českých Budějovic a v Chebu /opravy a konverze na průzkumné verze/, téměř po celém území protektorátu se v malých provozech pracovalo na výrobě motorů a jejich opravách. V současné době je údajně Kbelské muzeum jediným muzeem na světě, kde je jak jednomístná, tak i dvoumístná varianta Me 262.

Letiště v Leiphemu mělo v německé letecké historii důležité postavení. Krátce po svém vzniku a  počátku vojenského využívání převzala letiště v zimě 1940 firma Messerschmitt AG a využívala ho jako průmyslovou a výzkumnou stanici. Odtud pocházely vynálezy a výzkumy, vědecké konstrukční stavební způsoby velkoprostorového transportéru  Me 323 „Gigant“ a později první velkosériový turbínou poháněný bojový Me 262. 18. června 1942 byl v Leipheimu proveden první legendární let Me 262. V zimě 1940 se po testování proudového Me 262 přešlo na jeho montování právě na leipheimském letišti. Z důvodů neustálého ohrožení bombardováním byla montáž přesunuta do blízkých lesů. Komunikace pro automobily byla rozšířena, v lese byla zhotovena betonová podlaha a na ní se postavil montovaný přístřešek. V tzv. lesní továrně bylo ukrajinskými zajatci z táborů, smontováno skoro 800 těchto turbínových stíhacích letounů, každý den osm letounů. Jejich starty byly prováděny z přilehlé komunikace pro automobily, pouze přistání bylo prováděno na přistávací dráze letiště. To však bylo terčem dvou těžkých náletů 19.června 1944 a 9.dubna 1945 spojeneckými bombardéry Boeing B 24 Liberátor 8. a 6. spojenecké letecké flotily. Při náletu bylo zničeno 23 hotových Me 262 a velká část hangárů. Poté byla aktivita letiště utlumena. Po kapitulaci Wermachtu byl na zničeném letišti po dlouhou dobu uprchlický tábor a základna pro jednotky aliance.

Bell UH-1D

Teprve od roku 1957 následovaly opravy startovací a pojížděcí dráhy a byly zde rozmístěny spojenecké letecké svazy. Od roku 1960 sloužilo letiště německým lehkým bojovým svazům, vybavených letouny Fiat G 91. Jako první svaz letectva zde dosáhl počtu 100 000 letových hodin.

V následujících letech vznikaly opakující snahy o umístění rozličných jednotek letectva Luftwaffe a USAF v Leipheimu. Také zde našly místo různé letecké školy, jedna na  letounech Fiat G 91 nebo pilotní škola na transportním C 160 „Transall“ z Wunsdorfu, resp. jedna průzkumová letka na Grumman OV-1 „Mohawk“ USAF ze Stuttgartu. Od roku 1975 fungovalo letiště jako záložní pro letouny NATO Alpha Jet. V roce 2008 bylo letiště přeměněno na průmyslovou zónu.

Početná kasárna musela být zrušena a letištní budovy byly zbourány nebo některé z nich přestavěny. Takto vzniklo i Fliegerhorstmuseum v bývalém montážním muničním bunkru. V něm se zachovaly některé letouny jako Fiat G 91, Alpha Jet, Bell UH-1D, další letecké motory a důležité díly, radiovybavení, kyslíkové masky, zbraně, modely letounů a spousta dalšího.

Jako zástupci Českého svazu letectví a spolku Letci Žatec jsme byli nejen vřele přivítáni, provedeni muzeem, a nakonec pohoštěni zástupci muzea v čele s Berndem. Tak jak jsme přivezli dárky z Leteckého muzea Korea-Merkur, tak jsme obdrželi dárky ve formě modelu Me 262, obrazu Me 262, který 8.5.1945 přeletěl z Ruzyně na žatecké letiště, a spoustu dalších upomínkových předmětů. 

Autor: František Blahout