Domovský region | Převažující obchodní model | Globální aliance |
Amerika | Regionální síťový | Není v alianci |
Evropa | Kontinentální síťový | Star Alliance |
Afrika | Globální síťový | Oneworld |
Blízký a Střední východ | Nízkonákladový (low cost) | SkyTeam |
Dálný východ, Austrálie/Pacifik | Charterový dopravce | Jiná |
Oficiální název, státní příslušnost: | Norwegian Air Shuttle, Norsko |
Rok vzniku: | 1993 |
IATA a ICAO kód dopravce: | DY NAX |
Volací značka (Callsign): | Nor Shuttle |
Webová stránka: | http://www.norwegian.com |
Hlavní huby (u nízkonákladových báze): | Oslo a více než 15 dalších |
Provoz do České nebo Slovenské republiky: | Ano, Praha |
Počet komerčních letů: | |||
Počet přepravených cestujících: | 20 700 000 | ||
Přepravené tuny zboží a pošty: | (tuny) | 0 | |
Přepravené osobokilometry: | (mil.oskm) | 31 160 | |
Převedené tunokilometry: | (mil.tkm) | 2 805 | Kvalifikovaný odhad. |
Celkový počet letadel: | 107 | |
Airbus A320 | 1 | |
Boeing 737-800 | 58 | |
Norwegian Air International (38 letadel): | (sídlo v Irsku, kódy D8/IBK, callsign Nordtrans) | |
Boeing 737-800 | 38 | |
Norwegian Long Haul (10 letadel): | (kódy DU/NLH, callsign Norstar) | |
Boeing 787-8 Dreamliner | 8 | |
Boeing 787-9 Dreamliner | 2 |
Norwegian Air Shuttle zahájil činnost v roce 1993, kdy převzal provoz zkrachovalé regionální dceřiné společnosti Busy Bee norského dopravce Braathens na vnitrostátních linkách v západním Norsku. S turbovrtulovými letouny Fokker 50 tento provoz zajišťoval pro Braathens až do roku 2001, kdy společnost Braathens koupil nadnárodní skandinávský dopravce Scandinavian Airlines System (SAS), který provoz dosud zajišťovaný Norwegian Air Shuttle předal své dceřiné společnosti SAS Commuter. Pod tlakem této ztráty drtivé většiny dosavadních příjmů změnil Norwegian Air Shuttle od roku 2002 obchodní model z regionálního dopravce na nízkonákladového, provozujícího lety střednětraťovými letouny zpočátku na nejvytíženějších spojích ve Skandinávii. Obchodní jméno bylo zkráceno na Norwegian.
V roce 2007 koupil Norwegian 100% akcií nízkonákladového dopravce FlyNordic, založeného ve Švédsku finskou společností Finnair, čímž se stal největším low cost dopravcem ve Skandinávii. Tuto pozici si dále upevnil v roce 2010, kdy po bankrotu dánského dopravce Sterling Airlines otevřel novou silnou bázi v Kodani. Vedle rozšiřování letů mezi Skandinávií a Evropou včetně přímořských letovisek dochází k postupnému rozšiřování i počtu bází, a to i mimo Skandinávii (Velká Británie, Šapnělsko apod.). Obchodní model nízkonákladového dopravce Norwegian chytře kombinuje s inovativním využíváním informačních technologií - stal se například evropským průkopníkem v nabídce připojení k internetu pro cestující za letu prostřednictvím palubní sítě wi-fi.
Od roku 2012 doplňují flotilu, téměř unifikovanou na bázi Boeingů 737-800, dálkové letouny Boeing 787 Dreamliner, s nimiž má Norwegian ambice uspět v uplatnění low cost obchodního modelu i v dálkové přepravě (což se z řady důvodů dosud nikomu nepovedlo). Lety, provozované z důvodů ošetření obchodních práv a snížení personálních nákladů pod samostanou firmou Norwegian Long Haul, spojují Skandinávii a Velkou Británii s jihovýchodní Asií, USA a výhledově Karibikem; někteří dopravci dotčených zemí však proti tomuto provozu protestují u vládních autorit a regulátorů s ohledem na podle nich neoprávněnou ekonomickou výhodu Norwegian zejména vlivem národnostního složení posádek.
Ačkoli flotilu Norwegian dnes tvoří téměř výhradně letouny Boeing, je zajímavé, že kromě obří objednávky letadel B737 MAX (s termínem dodání od roku 2017), si tento třetí největší nízkonákladový dopravce v Evropě objednal i konkurenční stroje Airbus A320neo, a to rovnou také stovku!
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »