Květen - červen 2015

Letět do Rakouska, to představuje pro mnohé české i slovenské piloty první zahraniční cestu. Kromě možnosti si naostro vyzkoušet komunikaci v angličtině nabízí Rakousko také řadu dalších příležitostí pro získání nových zkušeností. Patří mezi ně relativně velmi levné přistání na dopravních letištích, jako jsou Linz, Graz, Klagenfurt nebo Innsbruck. Asi nejhezčí v Rakousku je podle mého názoru létání nad Alpami. Rakousko je také logickou tranzitní zemí pro lety do Itálie, Slovinska i Chorvatska, a tak je potřeba se zde co nejlépe orientovat. více

Za letu není čas ztrácet čas... zbytečnými řečmi. Je-li pilot v komunikaci pod tlakem, je mu každá znalost velmi dobrá. Zejí-li mu však v hlavě prázdná místa, je čas obrátit se k učebnicím! více

Uspět na mezinárodní letecké scéně s novým šampionátem není dnes jednoduché. I pořadatelé RBAR by mohli vyprávět. Výhodou série Air Race 1 je, že se ani o nic nového v zásadě nejedná. Přestože se v médiích mnohde o této sérii hovořilo jako o možné nové konkurenci známé světové série RBAR, ve skutečnosti jde o leteckou disciplínu zcela jiného charakteru, navíc podle technických regulí, které jsou v zásadě na světě již několik desítek let a odlétlo se podle nich již mnoho desítek závodů.  více

Rozsah činností Úřadu pro civilní letectví je nesmírně rozsáhlý a zahrnuje široké spektrum leteckých činností, od dopravního létání až po oblast všeobecného letectví. Není žádným tajemstvím, že ne vždy byly všechny aspekty činnosti ÚCL mezi letci, popřípadě staviteli a provozovateli letadel všeobecného letectví vnímány pozitivně. A není také žádným tajemstvím, že hodnocení činnosti ÚCL lidem leteckým se výrazně zlepšilo po nástupu současného ředitele, ing. Josefa Rady, do funkce. Využili jsme proto možnosti položit řediteli několik otázek týkajících se nejen aktuálních problémů a především oblasti bezpečnosti ve sportovním letectví, ale i jeho leteckého života. více

Nově otevřené letecké muzeum v Mladé Boleslavi je ojedinělé i tím, že většina letadel v jeho sbírkách jsou letuschopné stroje. Nechyběli jsme sice na slavnostním otevření, ale o několik dnů později jsme se vrátili zpět, abychom si muzeum a jeho exponáty vychutnali skutečně v klidu. více

Myšlenka setkání milovníků čs. letadel vznikla v roce 2013, kdy se během jednoho propršeného leteckého dne příliš nelétalo. Ještě téhož roku se uspořádala akce s názvem Hradec Open na letišti v Jindřichově Hradci, kam se slétlo 11 strojů, aby potěšily všech 40 zúčastněných. Záměrem celé události bylo setkání příznivců letectví a prožití příjemného víkendu, spojeného s celodenním létáním. Po skončení úspěšného nultého ročníku v Jindřichově Hradci jsme se rozhodli uspořádat první putovní slet, který by se měl konat každý rok vždy na jiném letišti. více

V dnešní době výrobci chrlí na trh supermoderní vrtulníky s vytříbeným, digitálně navrženým designem, skvělými výkony, minimálními negativy a maximálním ohledem na životní prostředí. Ale není to tak dávno, kdy vrtulníky běžně plivaly nespálený benzín, pravidelně jim vysazovaly motory, klepaly se nejen při startu a o nějaké pokročilé či vytříbené aerodynamice  nemohla být ani řeč. více

Jednou ze zemí, kde má vývoj systémů elektronického boje dlouhou a úspěšnou tradici, je Švédsko (připomeňme jen, že Švédsko je jednou z mála zemí, které dokázaly vyvinout, nasadit a dokonce úspěšně prodat do zahraničí AEW&C systém Erieye). V této oblasti však ve Švédsku nepůsobí jen společnost Saab Electronic Defence Systems, ale i menší společnosti, zaměřující se především na podpůrné systémy. Jednou z nich je i firma MY-Konsult, která pro švédské ozbrojené síly vyvinula a dodává systém elektronické podpory Astor III.  více

Jaký software používat k plánování VFR letů? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a závisí na osobních preferencích pilotů. Těm, kteří zatím stále hledají, bychom novou rubrikou rádi pomohli se lépe zorientovat a rozhodnout. více

Není to ani tak dávno, kdy český letecký průmysl zažíval boom díky tomu, že letadlo se vlastně ani nejmenovalo letadlo, ale sportovní létající zařízení. Myšlenka umožnit mnoha nadšencům pilotovat si své sportovní létající zařízení byla ve své době geniální. Souvisela bezesporu s nově nabytou svobodou a odpovídala technologickým možnostem minulého století. Díky usilovné práci mnoha vývojářů a inženýrů, ať již v oblasti aerodynamiky, materiálů či avioniky, však dnešní moderní ultralight již není to zábavné sportovní zařízení, ale celkem vyspělé letadlo, které je svými výkony mnohdy schopno předčít i klasické stroje všeobecného letectví. Jen jedno u těchto strojů stále zůstává stejné – maximálně dvě osoby na palubě a vzletová hmotnost 472,5 kg. O tom, že pilotovat takový lehký, avšak vysoce výkonný stroj nemusí být vždy jednoduché, není pochyb. Je správné, aby takový stroj stále řídil držitel licence UL se 45 hodinami teorie a 20 hodinami základního výcviku? Zkušenosti letecké školy F AIR ukazují, že i nadaný žák UL potřebuje výcviku podstatně více, ti nejlepší alespoň 25 hodin, žáci, kteří potřebují hodin 70, nejsou žádnou výjimkou. To mluvíme o případu, kdy jsou k výcviku použita „hodná“ školní letadla, jako je např. Tecnam P92 ECHO, která žákovi odpustí mnohé chyby v pilotáži.  více