29.11.2024
25. listopadu 1940 uskutečnil zkušební pilot William Kenneth Ebel společně s druhým pilotem Edem Fenimorem a palubním inženýrem Alem Malewskim první let prototypu bombardéru B-26 Marauder.
Plukovník Joseph Frederick Cotton a podplukovník Fitzhugh Lee Fulton, Jr., s letounem North American Aviation XB-70A Valkyrie Foto: USAF
My se ale v dnešním článku nebudeme popravdě zabývat historií prvního letu tohoto sice úspěšného, nicméně především zpočátku poněkud kontroverzního bombardovacího letounu, ale významnou osobností testovacího pilota a leteckého inženýra Williama „Kena“ Ebela. Už třeba proto, že patří do skupiny dnes už téměř širší veřejnosti neznámých hrdinů letectví minulého století, zkušebních a zalétávacích pilotů, bez jejichž odhodlání, umění a zkušeností by se hranice v letectví (především v době bez simulátorů) posouvaly jen stěží.
William Kenneth Ebel se narodil 2. ledna
1899 v Orangeville ve státě Illinois. Byl prvním ze dvou synů
Willama Henryho Ebela, farmáře, a Nory Agnes Rubendallové
Ebelové.
Ken Ebel navštěvoval Heidelberg College v
Tiffinu ve státě Ohio. Během studia na Heidelbergu narukoval 1.
října 1918 jako vojín do Studentského armádního výcvikového sboru
(S.A.T.C.). První světová válka se ale chýlila ke konci, a tak byl
vojín Ebel propuštěn 20. prosince 1918 a v roce 1921 Ebel studium v
Heidelbergu ukončil s titulem bakaláře. Poté nastoupil k vojenské
službě a narukoval jako vojín ke 104. peruti (pozorovací)
Marylandské národní gardy se základnou v Baltimoru ve státě
Maryland. Letectví upoutalo jeho pozornost a Ebel pokračoval ve
vysokoškolském vzdělávání na Case School of Applied Science v
Clevelandu. V roce 1923 získal bakalářský titul v oboru strojního
inženýrství.
Fitz Fulton a Jack Allavie před nosičem Boeing NB-52. Foto: Jet Pilot Overseas
Major Fitz Fulton v kokpitu letounu Convair B-58. Foto: Jet Pilot Overseas
Dne 11. září 1923 byl vojín Ebel jmenován leteckým kadetem a 3.
června 1924 absolvoval základní leteckou školu. Dne 12. června 1925
pak obdržel hodnost podporučíka důstojnického sboru v záloze
armády Spojených států. V roce 1926 Ebel nastoupil jako inženýr u
společnosti Glenn L. Martin Company, která tehdy sídlila v
Clevelandu ve státě Ohio. Tam si bystrého technika a nadaného
pilota hned všimli a Ebel byl zařazen v roli zkušebního pilota a
inženýra do programu čtyřmotorového létajícího člunu Martin
M-130.
Následně pak působil jako zkušební pilot i u dalších nových
projektů společnosti. Při testování střemhlavého bombardéru Martin
BM-2 dne 11. srpna 1932 musel opustit stroj na padáku poté, co se
bombardér nepodařilo vybrat z vývrtky a následně se tak stal členem
č. 495 tzv. The Caterpillar Clubu, který sdružoval piloty, kteří
opustili svůj letoun úspěšně na padáku.
Hvězdná sestava – jediný let, kdy se ve vzduchu sešlo všech pět testovacích F-104 patřících NASA. Piloti: F-104N #811 - Bill Dana; F-104N #812 - Tom McMurtry; F-104A #818 - Einar Enevoldson; F-104A #820 - Gary Krier; a F-104B #819 - Fitz Fulton and Ray Young
Ve čtvrtek 20. prosince 1934 oak už coby šéfpilot zalétal nový čtyřmotorový létající člun Martin M-130
V kabině bombardéru A-26 Foto: USAF
společnosti Pan American Airways System „Hawaii Clipper“ na první let z Middle River v Marylandu a v roce 1935 také uskutečnil první let stroje M-156 „Russian Clipper“. I když se z něj stával uznávaný odborník na létající čluny, zalétával i další výrobky společnosti Glenn Martin. Současně postupoval i na armádním žebříčku a 5. ledna 1935 byl povýšen na kapitána letectva. Dne 21. srpna téhož roku uskutečnil předávací let tehdy utajovaného bombardéru Martin Model 146 na Wright Field k posouzení členům armádního výboru pro bombardovací letectvo.
Dalším významným rokem se pro Ebela stal první (pro Spojené státy) válečný rok 1942. Jednak získal doktorát z technických věd na Case School of Applied Science a jednak uskutečnil 3. července 1942 první let s prototypem létajícího člunu Martin XPB2M-1 Mars.
V úspěšné kariéře v letecké sféře pokračoval
Ebel i po válce. V roce 1948 se stal ředitelem letecké divize
společnosti Curtiss-Wright Corporation. V roce 1950 se pak
stal viceprezidentem ve společnosti Canadair Ltd., vyrábějící
letadla v Montrealu v kanadském Quebecu.
Ebel se vrátil do Spojených států v roce 1961 a působil jako
konzultant společnosti General Dynamics. Ebel odešel do důchodu v
roce 1963 a zemřel v Baltimoru v roce 1972.
Text: Michal Beran
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »