9.5.2020
2. května 1952: První komerční let proudového dopravního letadla
De Havilland DH 106 Comet 1 G-ALYP odlétá 2. května 1952 z Londýna
2. května 1952 vstoupil dopravní letoun de Havilland Comet 1 s registrací G-ALYP do historie jako první dopravní proudový letoun, který převezl platící pasažéry na pravidelné lince. Otevřel tak zcela novou epochu vzdušného cestování, která však měla přinést průkopníkům tohoto typu dopravy ještě nejednu překážku a tragédii
Počátky vzniku Cometu spadají do posledních válečných let druhé světové války, kdy se po zformování takzvaného Brabazonova výboru 11. března 1943 začaly řešit požadavky na budoucí dopravní letouny, které měly vstoupit do služby po skončení válečných operací. Jedním z Brabazonovým výborem požadovaných typů měl být stroj schopný transatlantických nonstop letů, schopný unést jednu tunu užitečného nákladu a schopný létat cestovní rychlostí 400 mil/h (640 km/h). Přestože výbor tehdy pro takový stroj zpočátku nedoporučoval zvolit proudové motory, které byly ještě stále považovány za jednak nespolehlivé a jednak je limitovala přílišná spotřeba paliva, člen výboru Sir Geoffrey de Havilland díky váze své osobnosti a zkušenostem své firmy ve vývoji proudových letounů, prosadil specifikaci svého projektu letounu poháněného právě tímto typem pohonných jednotek.
De Havilland DH-106 Comet 1 první sériový letoun ve formaci s prototypy G-ALVG a G-ALVJ
Výbor projekt předložený Sirem de Havillandem akceptoval a v únoru 1945 udělil společnosti de Havilland vývojový a produkční kontrakt pro projekt s označením „Type 106“. V následujících létech se pod tímto označením objevila celá řada projektů letounů naprosto odlišné koncepce, počínaje malým šestimístným strojem s přímým křídlem, přes projekt samokřídla se šípovitým křídlem až po čtyřmotorový letoun se šípovitým křídlem a klasickými ocasními plochami, předobraz budoucího Cometu, jehož méno se v souvislosti s novým dopravním strojem objevilo poprvé v roce 1947.
Odlet první pravidelné linky provozované proudovým strojem byl velkou událostí
Comet s registrací G-ALYP byl prvním sériovým strojem a do vzduchu se dostal poprvé 9. ledna roku 1951. A právě jemu byla svěřena historická úloha, stát se prvním proudovým strojem, který bude nasazen na pravidelnou leteckou linku. Stalo se tak již zmiňovaného 2. května roku 1952, kdy de Havilland DH.106 Comet 1 G-ALYP odstartoval v 15.12 GMT z Londýna na let do jihoafrického Johannesburgu se sedmičlennou posádkou a 36 pasažéry na palubě. Letoun a jeho posádky (během letu se na jeho palubě vystřídaly celkem tři) čekal let na trase dlouhé 11 265 kilometrů, se zastávkami na letištích v Římě, Bejrútu, Chartúmu, Entebbe a Livingstonu. Do cílového města měl let dorazit za 23 hodin a 40 minut. Na poslední etapě letu se k cestujícím připojil i Sir Miles Thomas, tehdejší ředitel aerolinek BOAC.
DH-106 Comet 1 G-ALYP se připravuje k letu do Johannesburgu
Přelomový let G-ALYP nakonec do Johannesburgu dorazil s čtrnáctiminutovým náskokem. A protože dálkové lety měly tehdy ještě stále romantický přídech, neopomněl dobový tisk zaznamenat celou řadu pozoruhodných skutečností týkajících se prvního komerčního proudového letu.
Comet 1 G-ALYP na letišti v Entebbe v roce 1952
Tak například slečna Avril Coleridge-Taylor, dcera známého britského skladatele Samuela Coleridge-Taylora, složila na palubě Cometu skladbu „Comet Prelude“, vůbec první hudební kus, zkomponovaný na palubě proudového letounu.
Prvním cestujícím, který si zabukoval místo na tomto letu, byl jistý 63 letý pan Albert Henshaw, který létal od konce první světové války. A jeho vyjádření pro tisk? „Vyzkoušel jsem snad všechna britská dopravní letadla, ale tomuto zážitku se nic nevyrovná! Tak blízko nebi se už ve svém životě asi neocitnu. Stálo to za to!“
A na závěr trochu dobročinnosti. Společnost BOAC poskytla na poslední etapě letu z Livingstonu do Johannesburgu bezplatné místo na palubě mladému Jihoafričanovi Stevenu Naudemu, který se právě doslechl, že jeho matka leží v ohrožení života v Kapském Městě. Jak dodala o něco později v dalším článku agentura AAP, „poslední zprávy o zdravotním stavu matky pana Naudeho jsou povzbudivé“.
Krásná doba, že?
Autor: Michal Beran
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »