14.3.2020
Chauncey Milton Vought
Vought O2U-1 Corsair VO-3S z křižníku USS Raleigh, rok 1926.jpg
26.2.1890 – 25.7.1930
2. díl: Poválečný rozmach a vznik Chance Vought Corporation.
Chance Milotna Voughta jsme v prvním dílu našeho vyprávění opustili v létech 1. světové války, konkrétně po vstupu Spojených států do válečného dění v roce 1917. Tato doba ale znamenala pro Voughta nejen vysoké nasazení při organizaci rozvoje amerického leteckého průmyslu, ale přinesla také štěstí v osobním životě.
Chauncey Milton Vought.jpg
Oženil se totiž se slečnou Enou Lewisovou z Pittsburgu v Pensylvánii. Vyhověl dokonce jejímu přání, aby přestal aktivně létat, což na druhou stranu přimělo otce jeho manželky k tomu, aby Voughtovi nabídl financovat založení jeho vlastní firmy na výrobu letadel. A tak byla 18. června 1917 založena společnost Lewis and Vought Corporation, první z řady společností, které měly v následujících desetiletích nést Voughtovo jméno.
V roce 1918 pověřila americká Bureau of Aircraft Production novou společnost Lewis and Vought tím, aby postavila pro potřeby armády nové cvičné letadlo. O pouhých šest měsíců později byl dokončen první prototyp stroje Lewis-Vought VE-7, letounu, který prokázal velkou schopnost dalšího vývoje a stal se pro Voughta obchodně vůbec nejúspěšnějším strojem.
První verze strojů Vought VE-7 používaly ještě
kapalinou chlazené vidlicové motory.
V 1922 se společnost Lewis and Vought přetransformovala na společnost Chance Vought, jejímž prezidentem se stal Voughtův otec George. Klíčem pro další obchodní úspěch Voughtových letadel se ukázala být spolupráce se společností Pratt & Whitney, která tehdy razila cestu vzduchem chlazeným hvězdicovým motorům. Jejich vlastnosti Voughta tak nadchly, že pro ně překonstruoval svůj cvičný VE-7. Hvězdicové motory nadchly i admirála William A. Moffetta z U. S. Navy a jeho vedoucího motorové sekce, Eugene E. Wilsona, kteří se zasadili o to, že se hvězdicové motory staly na dlouhé roky jasně preferovanou pohonnou jednotkou letadel námořnictva. Nové verze VE-7 a stejně tak první z „Corsairů“, pozorovací a bombadovací typ Vought O2U Corsair, byly americkým námořnictvem objednány na tehdejší dobu ve velkých sériích.
Kontrola upevnění barografu na křídle letounu Vought VE-7
jednotky VJ-SD-11 ze základny NAS San Diego.jpg
Vought VE-7 jednotky VJ-D11ze základny NAS San Diego
(1927).jpg
Když se v červenci 1929 společnost Chance Vought stala na čas dceřinou společností koncernu United Aircraft and Transport Corporation, který spojil takové průkopnické osobnosti letectví jako byli Chance Vought, Frederick B. Rentschler, William E. Boeing, Thomas F. Hamilton a Igor A. Sikorsky pod jednu střechu, dokázal si Vought udržet i v nových podmínkách klíčovou pozici. Vše se zdálo být rozehráno nejlepším směrem, když zasáhl osud a Chance Milton Vought zemřel nečekaně 25. července 1930 na otravu krve po zubařském zákroku ve věku pouhých 42 let.
Vought UO-1 na základně NAS Hampton Roads
Vought O2U-1 Corsair z lehkého křižníku USS Trenton
Eugene Wilson, který byl prezidentem společností United Aircraft and Transport Corporation, poté i Chance Vought Corporation a Voughtovým osobním přítelem, řekl o Voughtovi toto: „Byl jednou z nejvýznamnějších osobností amerického letectví a díky své konstruktérské genialitě se významně zasloužil o jeho technický rozvoj. Při tom všem dokázal být i velmi finančně úspěšným. Jeho přátelé ho však milovali pro jeho osobnost, oddanost a loajalitu. Byl výjimečným člověkem, který dokázal při vší genialitě a úspěších zůstat mimořádně lidským a opravdovým.“
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »