Je libo limuzínu?

Chytré létání 22      Následující krátké vyprávění popisuje skutečnou událost, kterou jsem prožil při přestupu v New Yorku. Trochu se za ni stydím, ale uvádím ji zde jako příklad toho, čeho je dobré se vyvarovat, a také jako možný námět pro chování v případě, že se z jakýchkoliv důvodů sami dostanete do podobné situace. 

Naše služební cesta do Miami vedla přes letiště J. F. Kennedyho v New Yorku (JFK) s přestupem na linku do Miami na letišti Newark (EWR). Vzdálenost mezi těmito letišti je kolem 50 km, a pokud si nenajmete helikoptéru, je asi nejlepší ji překlenout po silnici. 

Na letišti JFK jsme přistáli kolem šesté hodiny večerní. Byl prosinec, všude byla již tma. Zatímco jsme čekali na zavazadlo naší kolegyně, třetí z naší skupinky se vrátil s tím, že už mezitím zajistil naši přepravu na letiště Newark. Má prý řidiče s limuzínou, který nás tam za padesát dolarů odveze. Moc se mi to nelíbilo, protože neregistrovaným letištním limuzínám nelze z principu věřit, ale pak jsem si řekl, že můj kolega má přece už také dost cestovatelských zkušeností a že nebudu paranoidní, protože bude vše určitě v pořádku.

Když jsme se dočkali zavazadel, následovali jsme hned nějakého mladého muže, který evidentně nebyl rodilý Američan, to ale v New Yorku není neobvyklé.

Jak chytře létat?

Přečtěte si také další díly seriálu Chytré létání.
Dočtete se v nich například o tom, jak vůbec funguje letecká linka nebo systém řízení letového provozu či jak je možné, že letadlo vlastně vůbec dokáže vzletět.

Po chvíli jsme došli k velkému americkému autu, kde seděl řidič asi ze stejné země jako onen mladý muž. Chtěl jsem si sednout dopředu, ale mladý muž mi suše oznámil, že tam bude sedět on. To už se mi vůbec nelíbilo, ale stále jsem nechtěl dělat dusno, a tak jsem se s mírně zhoršenou náladou mlčky posadil ke svým kolegům dozadu. Za chvíli jsme vyrazili.

Cesta ubíhala celkem mlčky, než jsem řidiče požádal, aby nám potvrdil cenu za odvoz. Najednou jsme se dověděli, že padesát dolarů je cena jen za jednoho cestujícího a že k celkové ceně 150 dolarů musíme ještě zaplatit poplatek za přejezd dálničního mostu do New Jersey. Tato změna cenové politiky samozřejmě vyvolala nepříjemnou diskuzi. Uvědomoval jsem si, že není dobré, když s námi jede nejen řidič, ale také jeho komplic, proto jsem řidiči řekl, že za takovou cenu bychom tedy rozhodně měli mít každý své místo. Řidič se mnou po chvíli překvapivě souhlasil, toho mladého muže vysadil na nejbližší pumpě a náš kolega si šel sednout dopředu. 

Poučení pro vnímavého čtenáře:   

• Nesedejte do aut, pokud si nejste jisti, že se jedná o opravdové taxi nebo jiného legálního dopravce.
• Zeptejte se, kolik asi cesta bude stát nebo si cenu prostě dohodněte.
• Vyjasněte si, že dohodnutá cena je za všechny osoby včetně zavazadel a zahrnuje všechny poplatky.
• Pokud můžete, vezměte si své zavazadlo do vozu. Zlepšuje to vaši pozici v případě problému.

Řidič tím udělal zásadní chybu a situace se změnila mírně v náš prospěch. Pár minut jsme spokojeně ujížděli, načež řidič řekl, ať si připravíme 7 dolarů na poplatek. V té chvíli jsem vydal svým spolucestujícím pokyn, aby na nic nereagovali, a všichni tři jsme se nezúčastněně dívali z oken nebo jsme mezi sebou prohodili pár českých slov. Řidič začal viditelně nervóznět a strašit nás, že nemá peníze a že prostě nikam nedojedeme. My jsme se nenechali rozhodit a stále jsme zarputile mlčeli.

Vše o letecké dopravě

Letadla, dopravci, rádce cestujícího aneb Vše co vás zajímá o létání, najdete v naší sekci Letecká doprava.

Ve zhoustlé atmosféře jsme dojeli až k místu výběrčího poplatků. Řidič byl již úplně zběsilý, hrubý a jeho vzrušení se projevovalo hlasitým nesrozumitelným vyhrožováním a rychlou gestikulací. Byl však sám, my jsme byli tři a na jeho pohrůžky, prosby a žádosti jsme vůbec nereagovali a hleděli jsme okny někam ven. Musel být opravdu frustrovaný.

Když na nás došla řada, abychom zaplatili poplatek za most, řidič oznámil výběrčímu, že mu nechceme dát peníze na zaplacení a on že žádné nemá. Výběrčí projevil klasický zájem newyorského veřejného zaměstnance a oznámil našemu řidiči, že to je jeho problém a ať mu dá buď peníze, nebo svůj řidičák a auto zaparkuje napravo za závorou. Řidič tedy musel odevzdat svůj drahocenný řidičský průkaz a za hlasitého a výhružného nadávání auto zaparkoval. My jsme se dále bavili jen česky mezi sebou a čekali, co z toho bude. 

Během pár minut přijelo policejní auto s houkačkou a světly, vyskočili tři strážci zákona, postavili řidiče před auto a začali vyjmenovávat všechny doklady, které měl řidič předložit. Mezi nimi byla licence na provozování veřejné dopravy, speciální pojištění pro taxislužbu a další dokumenty. Odpovědí jim bylo animovaně chaotické vysvětlování našeho řidiče, ale žádný doklad nedostali.

Nemoci a létání

Bojíte se létat? Zápolíte s Jet legem? A co létání a těhotenství? To a další pohled na zdravotní souvislosti létání se dozvíte v naši sekci Nemoci a létání.

Ukázalo se, že jde o nelegálního dopravce, který zřejmě ani neměl povolení k pobytu a tak mu nasadili pouta. Jeden ze strážců zákona se mě zeptal, proč jsme si vzali tohle auto?! Se studem jsem mu musel přiznat, že jsme hlupáci, kteří se nechali napálit. Dostalo se nám poučení, abychom byli příště opatrnější, že by celá situace nemusela dopadnout takhle dobře, protože někdy takoví řidiči odvezou svoje klienty někam na předměstí, tam je o všechno oberou, vysadí je a nechají napospas jejich osudu, často jen ve spodním prádle. 

Celá příhoda pro nás skončila tím, že nám zavolali normálního taxíka, který nás pak za 40 dolarů dovezl, až kam jsme potřebovali. Jak přesně příhoda skončila pro našeho řidiče, úplně nevím, ale poslední, co jsem viděl, bylo, jak policisté jeho auto zamkli a vzali si jej mezi sebe. Pak se zapnutou houkačkou zmizeli.  

-fr- 

Originální ilustrace pro knihu Chytré létání namaloval Vladimír Jiránek.