Plukovník letectva Jaroslav Taudy, AFC

Odpoledne 7. května 2024 byla na zdi u vchodu do Městského úřadu v Soběslavi slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná místnímu rodákovi, vojenskému a válečnému letci Jaroslavu Taudymu.

Pietní akt iniciovalo vedení města v čele se starostou Jindřichem Bláhou a místním kronikářem Vlastimilem Slabým.

Jaroslav Taudy se narodil 30. července 1909. Otec Karel byl pokrývačem a matka Ludmila se v domácnosti starala o čtyři děti. Malý Jaroslav navštěvoval nejprve pět let obecnou školu, pak čtyři roky měšťanku, vyučil se malířem skla a porcelánu. Dne 1. října 1928 nastoupil do leteckého učiliště v Prostějově, kde absolvoval školu pilotů oddílu leteckého dorostu. V roce 1930 obdržel pilotní odznak s číslem 389 a stal se stíhacím pilotem u leteckého pluku v Praze-Kbelích. Jednotka byla přemístěna do Hradce Králové, avšak Taudy se v roce 1933 vrátil sloužit do Prahy. Počátkem května 1934 nastoupil do Výzkumného technického leteckého ústavu (VTLÚ) v Praze-Letňanech, kde se seznámil a začal svoji spolupráci se zkušeným zalétávacím pilotem Jánem Ambrušem, který ho zařadil do své akrobatické skupiny. Díky nabytým dovednostem byl zván jako akrobat na letecké dny a vrcholu svého pilotního umění dosáhl v červenci 1937 na IV. mezinárodním leteckém mítinku ve švýcarském Curychu. Dne 4. října pak nastoupil pěchotní výcvik ve škole pro rotmistry v Milovicích, 1. července následujícího roku získal hodnost rotmistra a poté absolvoval ještě kurz nočního létání. Na začátku dubna 1938 je převelen k leteckému pluku v Hradci Králové, se kterým se zúčastnil obou mobilizací. Dne 1. ledna 1939 se vrátil do VTLÚ v Praze, kde ho zastihl 15. března 1939 zábor zbytku naší republiky hitlerovci. Taudy se rozhodl k odchodu z protektorátu od zahraničního odboje a v noci z 22. na 23. července 1939 překročil u Moravské Ostravy hranice do Polska. Dostal se do Krakova, kde se 23. července zaevidoval na československém konzulátě. Nevyužil možnosti odjet lodním transportem do Francie a vstoupit do cizinecké legie, ale přidal se do vojenské skupiny pod velením pplk. Ludvíka Svobody.

Na počátku 2. světové války v září 1939 krátce působil u polského vojenského letectva. Po ústupu na východ na území okupované Rudou armádou byl s dalšími našimi vojáky od 29. září 1939 internován v Sovětském svazu, byl držen a vyslýchán ve vězení NKVD, propuštěn byl až 9. ledna 1940. V průběhu roku byl zařazen do skupiny našich letců, se nimiž byl odeslán do Moskvy, odtud pak vlakem do černomořského přístavu Oděsa a 26. června 1940 lodí přes Turecko, Bombaj a Kapské Město dorazil do anglického Liverpoolu. Na území Velké Británie vstoupil 26. října 1940, do Královského letectva RAF byl přijat 11. listopadu 1940. Nejprve působil na základně v Cosfordu, poté v Upavonu. Stal se zkušebním pilotem a posléze instruktorem, 28. října 1941 byl povýšen do československé hodnosti štábního rotmistra a od 22. prosince působil jako instruktor vícemotorových letounů. Od počátku roku 1943 přeškoloval skupinu sovětských pilotů na britské dvoumotorové Albemarle, které byly určeny pro Sovětský svaz jako válečná technická výpomoc. Ke dni 28. října 1943 byl povýšen na poručíka letectva. Za své vynikající služby v řadách RAF obdržel 9. května 1944 vysoké britské vyznamenání Letecký kříž (AFC). Po výcviku u 54. OTU na základně Cranfield se stal 11. července 1944 pilotem 68. britské peruti, čs. B letky. V posádce s navigátorem F/Sgt Karlem Doubkem (vlastním jménem Jan Smudek) létal především na strojích Mosquito. F/O Taudy u jednotky působil do 11. dubna 1945, kdy byl převelen k Československému depotu. Krátce po skončení války byl 1. června 1945 povýšen do hodnosti nadporučíka.

Do svobodné vlasti se vrátil 16. srpna 1945 a 9. října se oženil. Opět vstoupil do služeb VTLÚ v Praze-Letňanech, kde se stal vedoucím přejímací komise československého letectva. Testoval desítky různých strojů, včetně trofejního proudového Messerschmittu Me-262 „Schwalbe“. Jako instruktor a zkušební letec odlétal celkem 117 různých typů letadel. V rychlém sledu byl do 1. března 1948 povyšován až do hodnosti majora. Poté však jeho vojenská kariéra skončila.

V roce 1950 byl propuštěn z armády a jako západní letec byl sledován STB. Po nuceném vystěhování z pražského bytu se s manželkou Marií přestěhovali do Hradce Králové, kde pracoval jako ekonom v obchodě s ovocem a zeleninou. Již jako důchodci se manželé v roce 1989 přestěhovali do rodné Soběslavi. V roce 1991 se Taudy dočkal zasloužené plné rehabilitace a byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva. V Soběslavi se často setkával s členy jindřichohradeckého Klubu historie letectví, účastnil se rovněž Setkání československých válečných letců v Jindřichově Hradci. Jaroslav Taudy zemřel 26. ledna 1999. Čest jeho památce!

Vladislav Burian
Klub historie letectví Jindřichův Hradec, z. s.
člen výboru Českého svazu letectví, z. s.

Foto: Slavnostního odhalení pamětní desky válečnému pilotovi plk. Jaroslavu Taudymu, AFC se ujal hlavní iniciátor piety Vlastimil Slabý a za AČR mjr. Lukáš Cimbůrek. (Foto: Vladimír Vondrka, KHL Jindřichův Hradec)

Foto: Kovová pamětní deska se siluetou Jaroslava Taudyho, AFC připomíná tohoto vždy usměvavého skromného muže, rodáka z jihočeské Soběslavi. (Foto: Vladimír Vondrka, KHL Jindřichův Hradec)