Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | Boeing Company | |
Země: | USA | |
Výrobce a typ motorů: | 2x | CFM Internatinal CFM56-7B o tahu 82 kN |
Datum prvního letu: | 22.1.1998 | |
Počet vyrobených letadel: | 69 | Pravděpodobně konečný stav (zájem se soustředí na verze -700/800/900) |
IATA kód (hlavní, alternativní): | 736 | 737 |
Rozpětí křídel: | (m) | 34,32 | |
Délka letadla: | (m) | 31,20 | |
Výška (na zemi): | (m) | 12,57 | |
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 36 440 | Typická, může se lišit dle konfigurace, vybavení a stáří letadla |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 65 090 | Nejvyšší certifikovaná, pro konkrétní letoun se může lišit |
Maximální počet cestujících: | 133 | Konfigurace s jedinou přepravní třídou a minimem bufetů, toalet apod. | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 5 648 | Dolet s max. počtem cestujících v nejtěžší verzi |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 842 |
Největší provozovatelé (stav k 9.2.2016, v závorce počty letadel B737-600): |
SAS (25), WestJet (13), Tunisair (7), Air Algerie (6). |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
SAS, Tunisair, dříve také již zaniklý Malév |
Další informace:
Boeing 737-600 patří společně se sesterskými verzemi Boeing 737-700, Boeing 737-800 a Boeing 737-900 k aktuální generaci modelu B737, označované jako "Next Generation" (zkráceně NG). V konstrukci volně navazuje na předchozí (tzv. "klasickou") generaci, reprezentovanou verzemi Boeing 737-300, Boeing 737-400 a Boeing 737-500 a vyráběnou v letech 1984-2000, resp. na původní typ B737 série 100/200, produkovaný v letech 1967-1987. Kromě částečné vizuální podoby však má současná generace s nejstaršími verzemi B737 jen velmi málo společného, letoun reprezentuje úroveň technologie přelomu tisíciletí včetně výrazného uplatnění moderních kompozitních materiálů a využití počítačových systémů pro usnadnění řízení letounu i jeho údržby.
Úkolem nejmenší verze Boeing 737-600 bylo nahradit ve
výrobním programu Boeingu model 737-500, který pro změnu nahrazoval
stroje první generace modelu 737, tedy verze 100/200. A ačkoli
zmíněných srovnatelně velkých letounů předchozích generací bylo v
letech 1967-1999 vyrobeno celkem 1533, zastavila se celková
produkce verze -600 na pouhých 69 kusech - po vyřízení zakázky pro
kanadský WestJet v srpnu 2006 si již nikdo další B737-600
neobjednal, přičemž z již vyrobených letadel bylo 8 po skončení
provozu u prvního zákazníka již sešrotováno a dalších 5 na nového
provozovatele marně čeká. Důvodem byl jednak rozmach
nízkonákladových dopravců, kteří stlačili ceny letenek na většině
trhů natolik dolů, že dosavadní nejmenší členové unifikovaných řad
střednětraťových letadel ztratili konkurenceschopnost v nákladech
na nabízenou sedačku (hlavní konkurent B737-600, evropský Airbus
A318, na tom s pouhými 80 vyrobenými kusy není o nic lépe), jednak
nová konkurence ze strany naopak největších modelů letadel
kategorie "regional jet" (například Embraer 190/195),
které při srovnatelné úrovni použitých technologií
profitovaly z efektivnějšího využití menší a lehčí výchozí
konstrukce, více optimalizované pro tuto kapacitní
kategorii.
Maďarská společnost Malév již patří historii. A stejný osud pravděpodobně brzy potká i typ Boeing 737 verze -600.
Boeing 737-600 se tak stává spíše raritou a v nové
generaci B737 MAX již výrobce s letounem této velikosti nepočítá -
nejmenším modelem B737 tak v budoucnu bude verze MAX 7,
odpovídající dnešní verzi -700 - tedy s kapacitou zhruba o 20 míst
větší oproti dnešní "šestistovce".
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »