Skutečně letečtí výzkumníci v Pacifiku objevili trosky letounu Amélie Earhartové?

Letos v létě uplynulo už 80 let od zmizení legendární americké pilotky Amélie Earhartové a jejího navigátora Freda Noonana. Jejich osud však stále nedá spát leteckým výzkumníkům z organizace TIGHAR. Myslí si, že našli trosky jejich stroje. 

"Asi máme trosky letadla, v němž před 76 lety zmizela legendární americká letkyně Amelia Earhartová", oznámila v roce 2013 The International Group for Historic Aircraft Recovery (TIGHAR - Mezinárodní skupina pro záchranu historických letadel). Od té doby v bádání pokračují, poslední expedici vypravili k atolu Nikumaroro v roce 2015, ta však zatím jejich domněnku nepotvrdila. Jsou ale i nadále přesvědčeni, že Amélie s Fredem se od plánované trasy z Lae (Nová Guinea) - Howland odchýlili a nouzově přistáli na ostrově Nikumaroro. Co je k jejich přesvědčení vedlo?

Záhada rozřešena?

Sonarové snímky, na nichž je vidět obrys štíhlého objektu, dlouhého asi sedm metrů, pořídila výzkumná skupina asi dva kilometry od neobydleného atolu Nikumaroro v souostrovi Kiribati v jihozápadním Pacifiku loni v létě. Atol je vzdálen asi 500 km jižně od Howlandova ostrova, na němž měla Amelie Earhartová naposled přistát při svém pokusu o let kolem světa.

Jsou na těchto sonarových snímcích trosky trupu letounu Amélie Earhartové? Zdroj: Tighar

Nalezený objekt leží v hloubce asi 180 metrů na úpatí podmořského útesu a rozhodně prý nepřipomíná nic, co by mohlo být přírodního původu. Výzkumníci věří, že konečně našli trosky trupu dvoumotorového letounu Lockheed Electra 10E, ve kterém Earhartová podnikla svůj poslední let.

"Je to velmi slibné. Má to správnou velikost, správný tvar a je to na správném místě," netajil se optimismem Richard Gillespie, výkonný ředitel TIGHARu. Objekt se prý nepodobá ničemu, co na sonarových snímcích našli dosud. "Je to anomálie. A když hledáte objekt vyrobený člověkem v přírodním prostředí, anomálie jsou dobré znamení," řekl Gillespie pro Discovery News.

Poslední let Amelie Earhartové

Legendární americká letkyně se narodila 24. 7. 1897. Létat se naučila v roce 1921 a brzy začala pokořovat jeden ženský rekord za druhým. V roce 1932 vstoupila do dějin letectví jako první žena, která samostatně přeletěla Atlantický oceán.

Amelia Earhartová se svým letounem Lockheed Electra 10e. Zdroj: Wikipedia.org

Vrcholem její kariéry měl být let kolem světa, který plánovala od roku 1935. První pokus na jaře roku 1937 skončil neúspěchem a lehkou nehodou. Druhý pokus zahájila Earhartová v květnu téhož roku, po opravě svého Lockheedu Electra, na svou dobu velmi moderního stroje, který byl vybaven speciálně pro dlouhé lety.

Amelia Earhartová s navigátorem_Fredem Noonanem, Wikipedia.org

S navigátorem Fredem Noonanem odstartovali z Kalifornie a zamířili na jihovýchod. V červenci 1937 za sebou měli 35 tisíc kilometrů a zbývalo jim posledních 11 tisíc na přelet Tichého oceánu. Na poslední etapu své cesty odstartovali 2. července z Nové Guineje. Před sebou měli mezipřistání na Howlandově ostrově, kde měli doplnit palivo a zamířit na Havaj a do Kalifornie. Na Howlandův ostrov však nikdy nedoletěli.

"Anomálii" našli na snímcích z loňské výpravy. Pozdě

Na podezřelou "anomálii" na jednom z mnoha snímků mořského dna, pořízených v červenci loňského roku, letos v březnu poukázal badatel Richard Conroy, člen on-line fóra Amelia Earhart Search Forum.

Podle badatelů je za "anomálií" brázda, která nasvědčuje tomu, že ji na místo objevu zanesly oceánské proudy. Místo nálezu je nedaleko místa, kde TIGHAR loni v červenci objevil jinou skupinu pravděpodobných trosek letounu Earhartové. Ty podle odborníků připomínají "podvozek s kolem a možná části vzpěr". Nejasné obrysy podobných objektů výzkumníci našli také na fotografii, kterou pořídil britský důstojník Eric Bevington v roce 1937, pár měsíců po zmizené Earhartové. Právě podle tohoto snímku vytipovali lokalitu, kde se uskutečnil podrobný průzkum.

Badatelé nejprve zkoumali podmořské útesy pomocí sonaru a pak vytipovaná místa natáčeli videokamerou. Videoprůzkum začal velmi podrobně, jenže kvůli omezenému rozpočtu badatelé nemohli pokračovat tak detailně až do konce. Vyplýtvali většinu energie a financí na natáčení "falešných cílů", jako byly podmořské skály nebo trosky anglické lodi Norwich City, která u Nikumaroro ztroskotala v roce 1929. Povedlo se jim však najít již zmiňovanou skupinu drobnějších trosek.

"Anomálie", které si letos všiml Conroy, se při prvním vyhodnocování sonarových snímků nezdála být nijak zvláštní, proto se k ní robot s videokamerou vůbec nevypravil. Teď si tedy výzkumníci z TIGHARu možná rvou vlasy. "Je to vzrušující. Je to frustrující. Je to k zešílení," konstatují na svých webových stránkách.

Mapa Tichomoří, kde v roce 1937 zmizelo letadlo Amelie Earhartové. Zdroj: Tighar

Ztráta orientace a nouzové přistání u opuštěného ostrova?

Badatelé se domnívají, že Amelia Earhartová před přistáním na Howlandově ostrově ztratila orientaci kvůli navigační chybě a došlo jí palivo. Pravděpodobně se jí povedlo nouzově přistát na mělčině u atolu Nikumaroro. Letadlo však bylo později odplaveno dál do moře (proto jsou dnes trosky pod vodou).

Na nehostinném ostrově byly nalezeny pozůstatky lidského osídlení – mimo jiné zbytky ohnišť, mušle a želví krunýř, které měly zachytávat dešťovou vodu, dámská kožená bota, provizorní nástroje nebo úlomek plexiskla, který by odpovídal materiálům, používaným na letounu Lockheed Electra. Právě nepřítomnost pitné vody na ostrově se zřejmě stala trosečníkům osudná.

Mapa Tichomoří, kde v roce 1937 zmizelo letadlo Amelie Earhartové. Zdroj: Tighar

Na ostrově badatelé také objevili pravděpodobný hrob a kosterní pozůstatky, které mohly patřit další osobě. Předloni je odborníci z ostrova přivezli a poskytli k analýze DNA. Vzorky však byly natolik malé, že z analýzy nebylo možné vyvodit žádné závěry. Gillespie však stále doufá, že se v budoucnu povede nalézt další pozůstatky, které by otázku jednou provždy vyřešily: "Větší části těla mohli odvléct velcí palmoví krabi. Je však šance, že se další zbytky kostí najdou například ve starých norách."

Na atolu byli trosečníci. Důslednější pátrání je mohlo zachránit

Když letoun Amelie Earhartové 2. července 1937 zmizel, rozjela se na přímluvu samotného prezidenta Franklina D. Roosevelta rozsáhlá pátrací akce. Hledalo se i nad atolem Nikumaroro. Pilot pátracího letounu údajně ohlásil "stopy nedávné lidské přítomnosti", ale osoby neviděl, proto pokračoval dál. 

V roce 1940 pak další britský důstojník nalezl na atolu lidské kosterní pozůstatky včetně lebky. Odeslal je k analýze na Fiji, kde je lékař prohlásil za mužské. Kosti se poté brzy ztratily, dochovaly se pouze lékařovy poznámky. Když je však badatelé z TIGHARu nedávno předložili dvěma soudním patologům, oba nezávisle na sobě prohlásili, že podle popisu šlo o pozůstatky ženy europoidní rasy.

Teorie o nouzovém přistání na neobydleném ostrově tak zůstává nejpravděpodobnější, ale ne jedinou verzí. Spekulovalo se například, že pilotku a navigátora zajali a popravili Japonci jako špiony. Definitivně vyřešit spekulace by tak mohlo vyzvednutí vraku letadla a jeho identifikace. Takový pokus se však odkládá na neurčito. TIGHAR totiž loňským výzkumem vyčerpal rozpočet a čeká, až ze sponzorských darů nashromáždí tři miliony dolarů na další výpravu. 

Tereza Šírová

Článek jsme převzali ze serveru Technet.cz.