Beechcraft C-45H aneb Jak si „Southern Comfort“ našel nové majitele

Když za mnou v létě roku 2013 přišel Petr, že se mu líbí Beech C45 Expeditor, a zahrnul mě spoustou fotek a informací o něm s tím, že právě takový je v USA na prodej, poslala jsem ho s tímhle nápadem mírně řečeno do „horoucích pekel“. A to i přesto, že se mi ten Twin Beech líbil. Půl roku se nedělo nic. Netušila jsem, že to Petr jen tak nevzdal a hledá dál.

Southern Comfort  V lednu 2014 objevil Beech C45H Expeditor „Southern Comfort“ v Irsku. Stál na letišti Weston u Dublinu a vůbec nebyl na prodej... Přesto jsme požádali svého dlouholetého irského kamaráda Mathewa Tormeye, zda by se tam nezajel podívat a pozeptat se, zda by ho majitel neprodal. Mathew se shodou okolností s majitelem znal a na letiště Weston zajel. Volal pak: „Majitel se právě včera rozhodl, že ho prodá...“

Beech pure aviation

Flying Revue 4/2017

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 58 až 65 ve Flying Revue č. 4/2017. Na stáncích časopis koupíte od 29. června 2017.

Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

Nejdřív jsem si myslela, že je to legrace, že je zkrátka Petr s Mathewem domluvený. Nicméně éro bylo opravdu krásné, a tak Petr poprosil Mathewa, aby Beeche pořádně prohlédl. Mathew se následně ozval s tím, že je v relativně dobrém stavu, nicméně stál osm let na zemi. Navíc že se už rozkřiklo, že je na prodej, a hlásí se zájemci z Anglie. A tak jsme ho poprosili, ať složí zálohu.

Mathew byl sice zrovna ve velmi těžké osobní situaci, nicméně složil své poslední peníze (3000 EUR) jako zálohu. Za čtrnáct dní jsme letěli do Dublinu. Vyřídit formality, smlouvu, peníze, ale hlavně: prvně jsme si sáhli na své nové éro... Ještě před podpisem volali z Anglie zájemci majiteli, že za letadlo zaplatí víc a Mathewovi dají větší provizi, když nám to rozmluví... Nicméně irské slovo platí! To letadlo nás prostě chtělo. No a já si začala dělat MEPa... 

Petr domluvil servis a znovuuvedení do provozu s vyhlášeným servisem na historická letadla, společností ARC v Duxfordu v Anglii. V únoru přijeli do Westonu dva pánové z Anglie a po dvou dnech kontrol a práce do letounu sedli, nastartovali a po krásném průletu odletěli na zvláštní Permit toFly do Duxfordu. Když nám před odletem sdělili, že nám rozpočet na uvedení letadla do provozu sdělí až po pár dnech v Duxfordu, teprve jsme si uvědomili, do jakého dobrodružství jsme se to vlastně pustili...

Twinbeech pure aviation

V Duxfordu na našem Expeditoru provedli veškerou údržbu, prohlídku a po půl roce v září ho letěl Petr s Mirkem Sázavským převzít. 4. září 2014 pak náš Beech prvně po čtyřapůlhodinovém letu přistál v Česku a už 6. září se představil na Dni Letiště Letňany, které se stalo jeho domovským letištěm. 

Kdo jsme vlastně my – Petr a Monika   Jsme dva šílenci, kteří si pořídili úžasné éro a snaží se ho udržet v provozu a užívat si létání s ním, a máme velkou radost, když se o to můžeme podělit s ostatními. Proto nechceme létat klasické vyhlídkové lety na dvacet minut nahoru dolů. Cítíme to jako jaksi nepatřičné pro tento stroj. Máme radost, když můžeme zájemce vtáhnout přímo do „dění“ – od přípravy letadla, prohlídky, startování...

Flying Revue 4/2107 už ve čtvrtek na stáncích!

Proto zakládáme spolek Pure Aviation, kde bychom rádi vytvořili partu lidí podobně nadšených jako my. Mohli by se stát součástí dění nejen okolo Expeditora. Sdílet s námi naše nadšení a radost a dělit se o tu svou. Máme v plánu udělat větší setkání příznivců v Letňanech jako malou oslavu převedení na OK a zároveň jako založení spolku (předběžně 22. 6.). Budeme rádi, když se nás sejde co nejvíc. Informovat budeme na Facebooku Pure Aviation a na webových stránkách www.pure-aviation.com. Pro členy chceme pořádat dvakrát ročně klubový den s povídáním a létáním s Beechem. Věříme, že vznikne i nějaký plán na cesty, expedice... Expeditor k tomu láká... Nebráníme se žádným nápadům.

Text: Monika Bezděková

Foto: Miloš Jenčík, Ilja Petřík, Rostislav Kopecký, Ivan Hořejší