Jiří Saller odešel do akrobatického nebe. Rozloučit se s ním můžete zítra v Hradci Králové

Legendární český akrobatický pilot Jiří Saller, člen proslulé jaroměřské skupiny Flying Bulls Aerobatics Team, podlehl minulý týden zákeřné nemoci. Jeho přátelé, příznivci a fanoušci letectví se s ním mohou rozloučit ve čtvrtek 9. 3. 2017 ve 13.45 hodin ve smuteční síni v Hradci Králové-Kuklenách.

Minulý pátek nás zaskočila velmi smutná zpráva: Jiří Saller, dlouholetý člen (1990-2015) světoznámé akrobatické „čtyřky“ Flying Bulls Aerobatics Team, zemřel. Jeho srdce dotlouklo v 64 letech a náš letecký národ je chudší o jednu legendu... Letecký srdcař, plachtař, mimořádně nadaný akrobat a velmi skromný člověk odešel do leteckého akrobatického nebe po pár měsících nerovného souboje se zákeřnou nemocí. Jeho jméno skutečně znal celý letecký svět, vždyť jako levé křídlo světem skutečně v akrobacii proletěl! 

Jiří Saller (17. 9. 1952 - 2. 3. 2017). Foto: Lubor Obendrauf

Letecká pouť Jiřího Sallera začala hluboko před rokem 1989, kdy začal létat bezmotorově v aeroklubu tehdejšího Svazarmu – od Blaníků až po výkonné kluzáky, a rozhodně si na nich nevedl špatně. Rodilý Hradečák (*17. 9. 1952) už od malička pokukoval po obloze a hledal na ní létající stroje. A že jich nad Hradcem bylo! Ostatně nejen vojenské letouny, ale i siluety větroňů jej později logicky přivedly až do aeroklubu. I když spolu s kamarády museli dřít na každou letovou hodinu tichého letu jako koně, pohyb vzduchem se pro něj stal celoživotní láskou.

Už jeho instruktoři rychle poznali jeho nadání, když neměl žádné problémy s vybíráním pádů a vývrtek. Skoro mu nevěřili, že předtím nikdy nelétal. Už tehdy začínal s akrobacií, kterou si za nějaký čas převedl na motorové létání. Jak po letech sám při jednom leteckém dnu vzpomínal: „Blaníky mnohým z nás daly solidní základ, naučili jsem se cítit doslova zadkem, kam to éro chce, a ruce i nohy dělaly pak vše potřebné. Jo, když to nebylo na dokluz, naučili jsme se trefovat i na malá políčka, kam by pro nás kluci z letiště mohli s nezbytným tranďákem přijet. To se hodilo, když u Zlína vysadil motor.“

Jako profesionální „práškař“ létal Jiří Saller po republice dlouhá léta s Čmelákem, jen akrobacie s ním se raději zdržel. Však taky v těch pár metrech nad terénem by to byla šílenost. Svůj letoun měl pevně v ruce a dokázal jej často posadit i tam, kde se jiní piloti s ohledem na malý prostor zdráhali.

Flying Bulls s Jiřím Sallerem na levém křídle na Air India 2013. Zdroj: Radka II, YouTube

Jiří Saller byl akrobatický rekordman – přes 40 000 vzletů je neskutečné číslo, v akrobacii nalétal více jak 3 000 hodin. Kamarádi o něm se smíchem říkali, že víc toho v luftu naskotačil ve vývrtkách a přemetech, než oni dohromady nalétali rovně! Před mnoha lety se stal členem naší reprezentace a v roce 1985 skončil na „bedně“ s bronzovou medailí na mistrovství Evropy. Pomohl tak našemu družstvu k mistrovskému evropskému titulu v soutěži družstev. A že tam byla nějaká konkurence! Letouny Zlín Z-50 se mu staly opravdu druhým domovem. Ne že by jiné typy nelétal, ale padesátky pro něj měly nezaměnitelné kouzlo.

Rád bych zde ještě přidal svoji malou osobní vzpomínku na něj. Bylo to v sobotu 16. 9. 2012, tehdy příbramské letiště pořádalo setkání leteckých akrobatů dob minulých i současných. Sešla se tam opravdová špička českého a československého akrobatického nebe. Moderátor z Českého rozhlasu (a letecký nadšenec) Vladimír Kroc během dopoledne početným divákům představoval jednotlivé piloty. Když došlo na Jiřího Sallera, ten velmi skromně vystoupil z řady, ani nechtěl hovořit na mikrofon a tuto věc přenechal dle svých slov povolanější kolegyni a „šéfové“ Radce Máchové. Nenápadné gesto jakoby ukazovalo na jeho život: létat, létat a létat... Vše bral s klidem a takovým nadhledem, který mu mohl kdekdo i závidět. 

Ale v životě tohoto leteckého akrobata přišly i těžké chvíle. V roce 2015 se na letecké přehlídce v Aero India v Bangalore jeho Z-50LX během letu potkal se strojem Radky Máchové. Dramatická srážka Jiřího připravila o část pravého křídla, křidélko zůstalo zablokované, a tak to musel řídit hlavně výškovkou a směrovkou. Díky letitým zkušenostem dotáhl těžce poškozenou „padesátku“ zpět na zem, i Radka Máchová bezpečně přistála. Raději nemyslet, kdyby za řízením seděl někdo jiný, třeba jen s pár desítkami hodin na typu...

Vzpomínat na krásná vystoupení Flying Bulls s letouny Z-50 LX budeme opravdu ještě mnoho let. Jiří létal i jako sólista skupiny a takto si jej mnozí z nás pamatují. Uměl svým létáním doslova vytěžit celý prostor, všude jej bylo plno a opravdu to byl velký akrobatický pilot. Ať už dříve – těsně po roce 1989, kdy létali nejprve jako Unimax Devils, posléze jako NTC Sky Box, tak i mnohem později už pod křídly „megaznačky“ Red Bull – pokaždé byl zážitek se na celou skupinu koukat.

A těch leteckých dnů po světě, kde byli zlatým hřebem programu, to už asi nikdo nespočítá. Jiří Saller rozhodně pomohl tomu, aby se vynikající jméno dřívější akrobatické čtyřky původem z Chrudimi (vznikla v roce 1961 a létala pod vedením nestora akrobacie Jiřího Tlustého s akrobaty Božejem Stružem, Antonínem Klimendou a Ladislavem Bezákem s letouny Zlín Z-226) rozšířilo nově do mnoha zemí světa. A bylo to právě sólové létání Jiřího Sallera včetně legendární „motanice“ (Apache Roll), kdy oblétával dva kolegy, kteří právě letěli v zrcadlovém letu..., to se prostě muselo zažít!

Vážná a velmi zákeřná choroba ukončila jeho život dříve, než mohl v luftu potěšit další davy jásajících diváků. Bojoval, jak to jen šlo, ale nemoc byla žel silnější. Odešel vzdušný akrobat, jehož létání po léta těšilo mnoho srdcí leteckých fandů i fanynek. Jeho rodina – manželka Věra a dcery Veronika s Klárou mu byly po celý život skutečnou oporou. Jirko, budete nám chybět a věříme, že tam nahoře v akrobatickém nebi už máte zase mnoho krásného polétání na letounech, které jste celý život tolik miloval.

Poslední rozloučení s Jiřím Sallerem bude ve čtvrtek 9. 3. 2017 ve 13. 45h ve smuteční síni v Hradci Králové-Kuklenách. Čest jeho památce!

Lubor Obendrauf