Pokud jde o budoucnost českého letectví, jsem optimista, říká strůjce ankety Československá křídla Vítězslav Klímek

Osobnost století - rozhovor    Anketa Československá křídla – Národní letecké legendy při níž příznivci letectví vybírali stovku leteckých osobností sta let historie česko-slovenského letectví, by se neuskutečnila nebýt Vítězslava Klímka, jejího duchovního otce a jednoho z hlavních tahounů. Položili jsme mu s odstupem času pár otázek, v nichž se za anketou ohlíží.  

Co vás přivedlo na myšlenku anketu uspořádat?

Již začátkem roku 2017 jsme se rozhodli, že takovou událost, jako je 100 let vzniku československého letectví je nutno důstojně oslavit a připomenout. Základem se stalo logo, které jsme k tomuto výročí připravili. S myšlenkou na jeho vytvoření přišel kolega Václav Jukl a od loga k nápadu s anketou 100 leteckých osobností to už byl jen krůček.

Kdo všechno se na přípravě a realizaci ankety podílel? 

V létě 2017 jsem s ideou uspořádání ankety seznámil ve Vsetíně Vencu Vaška (místopředseda Českého svazu letectví, pozn. red.) a dohodli jsme se, že Český svaz letectví se stane partnerem akce. Jeho zástupcem v organizačním výboru pak byl genmaj. Ing. Jiří Kubala. Dalšími členy výboru se stali Ing. Vladimír Handlík, ředitel Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, Petr Kolmann, šéfredaktor Aero Hobby, a Ing. Jaroslav Klacek, pracovník ÚCL Praha.

Jak vše vlastně prakticky probíhalo? Kolik času a energie jste jí musel věnovat?

Do konce roku 2017 jsme stanovili koncepci a doprovod akce a vše sdružili pod názvem projektu „Československá křídla“. Záštitu nad tímto projektem převzali Ing. Jan Klas, generální ředitel ŘLP ČR, Ing. David Jágr, ředitel ÚCL Praha, a Ing. Ján Breja, předseda dopravního úřadu SR.

Od začátku roku 2018 jsem se této akci věnoval již plně. Což se týče financování, v organizačním výboru jsme se dohodli, že nebudeme na akci požadovat žádné dotace a finance zajistíme sami. A to se také podařilo.

I na tom, jak bude anketa probíhat, jsme se rychle shodli. V prvním kroku jsme navrhli 29 člennou nominační komisi s tím, že 20 členů komise bylo z České republiky a 9 členů ze Slovenska. Tato komise navrhla celkem 280 jmen, která jsme poté předložili k hlasování veřejnosti. Stovka osobností, jež vstoupily do síně Křídla slávy, pak byla dána počtem hlasů získaných od účastníků ankety z řad veřejnosti. Stovku takto vybraných osobností jsme pak publikovali už jen podle podle abecedního pořádku.

Nelitoval jste někdy, že jste do celé akce šel? Muselo to být velmi náročné. 

V průběhu příprav jsem několikrát zvažoval, jestli jsme si nevzali na sebe příliš velkou odpovědnost, ale již nebylo cesty zpět.

Kdo přišel s nápadem na Křídlo slávy? 

Pokud jde o samotné Křídlo slávy, s touto myšlenkou přišel Petr Kolmann, protože zastával správný názor, že jména zvolených osobností by neměla zapadnout, ale měla by být trvale umístěna na důstojném místě. A to se myslím povedlo. Celkovou koncepci památníku jsme navrhli s kolegou Petrem Pinďákem, majitelem firmy Fly-metal. Ten pak křídlo vyrobil a navrhnul i boční panely.

Jakou podporu jste vnímal ze strany leteckých institucí a letecké veřejnosti? 

Podpora naší akce ze strany leteckých firem a institucí byla velmi vstřícná a prakticky většina oslovených nám přispěla buď finančně, nebo výrobou propagačních předmětů a podobně. Mimořádný dík patří Petru Kolmannovi za autorství knihy Malé nahlédnutí do století čs. letectví.

Měl jste v anketě své favority? Překvapilo vás, že některý z nominovaných do oné stovky nevstoupil?

S výsledky ankety jsem spokojen, jen mi mezi navrženými chyběli akrobaté Jaromír Hůlka a Vilém Krysta.

Šestice vítězných letounů podle vás dobře reprezentuje český a slovenský letecký průmysl? 

Výsledky ankety o nejpopulárnější čs. letadlo dopadly dle očekávání. Mnoho oslovených ale překvapil počet typů, které se u nás za tu dobu zkonstruovaly a vyrobily.

Jaká čs. letadla máte nejraději vy osobně?

Já sám mám coby nejoblíbenější sportovní letadla 30. let, zejména pak výrobky firmy Beneš-Mráz.

A jaká oblast letectví je vašemu srdci nejbližší?

Jako aktivní pilot UL obdivuji především letecké akrobaty, piloty záchranářských vrtulníků a piloty dopravních letadel.

Vypořádala se Česká republika se 100. výročím čs. letectví podle vás důstojně?

Když to vztáhnu na naši anketu, domnívám se, že díky podpoře všech institucí, firem i jednotlivců a úsilí organizačního týmu, dopadly oslavy velmi dobře, o čemž svědčily i reakce a poděkování, které jsme dostali. Velmi nás potěšilo i aktivní zapojení ze slovenské strany.

V jaké kondici se vám čs. letectví a letecký průmysl v současné době jeví a co byste vy osobně přál českému a slovenskému letectví do dalších let?

Pokud jde o budoucnost českého letectví, jsem optimista. Mám radost především z toho, že se do hry vrací výroba legendárního větroně Blaník, za což patří poděkování neúnavnému řediteli firmy Blaník Aircraft CZ Ing. Václavu Křížkovi. Je dobře, že nadále běží a rozvíjí se i výroba populárních Zlínů díky řediteli firmy Zlin Aicraft, a.s., a nesmíme zapomenout ani na nový výrobek společnosti Aicraft Industry Let L-410 NG a rovněž na typ Aero L-39 NG z Aera Vodochody. Nelze také opomenout výrobce letounů kategorie UL, kteří patří ke světové špičce.

Závěrem chci poděkovat všem za poskytnutou pomoc a naše firma AEROTEAM bude i nadále propagovat jak výrobky, tak i pracovníky v oboru letectví a to nejen v Česku, ale i na Slovensku.

Jan Dvořák