Dobrodružství pod Mont Blankem - kopie

Heliskiing, tedy lyžování, při kterém je jako dopravní prostředek využíván vrtulník, zná alespoň z doslechu většina z nás. Ovšem vyrazit na lyže vírníkem? A proč ne?! Nejlépe, když se i samotný vírník obuje do lyží.

Altiport Courchevel LFLJ, 2006 metrů nad mořem

Své první starty s vírníkem na sněhu jsem zkoušel už někdy před devíti lety na posledních zbytcích bílé pokrývky ve Štípě u Zlína. Pak přišlo pár suchých zim a touha po gyroskiingu zůstala nenaplněná. S kamarádem, aktivním freeriderem, jsme alespoň u skleničky přemýšleli nad přistáním na zasněžený hřeben fatranské Križné. Tehdy ale stávající varianta lyžového podvozku vírníku neumožňovala start z asfaltové dráhy letiště. No, a kde v dnešní době najdete v zimě na letišti souvislou sněhovou pokrývku? Pokusil jsem se tehdy alespoň vyřešit brzdění, ovládané z kabiny. Na rozdíl od běžných letadel s lyžovým podvozkem totiž vírník potřebuje při předrotaci zůstat zabrzděný, zejména v horském terénu. Pár nocí jsem se přehazoval ze strany na stranu při představě, jak startuji kdesi ve slovenských horách a na krátké dráze nemám vírník jak zabrzdit. A sráz je s každou otáčkou vrtule blíž a blíž…

Přelet do Francie a trochu zamračené výhledy na Alpy

Ale tedy já sjem si to maloval takto. Přiletět na altiport, vyšlápnout na nejbližší vrchol a sjíždět dolů paradním neposkvrněným sněhem

Po několika letech jsem myšlenku na zimního obojživelníka oprášil, a teprve před pár měsíci vznikla prototypová verze, která kombinovala standardní kolový podvozek se třemi upravenými snowboardy, opatřenými v zadní části skluznice zapuštěnými kolečky.  Testovali jsme to na kombinovaném asfaltovém povrchu v Přerově (LKPO) a na zasněžené dráze ve Slezské Hartě (LKHART), a ono to fungovalo! 

Na letišti Megeve (LFMG) je krásně. Už nám chybí jen otevřená restaurace

Po přistání ještě netušíme, jak je to s tím sněhem

Na podzim jsme si zaskočili s kamarádem Matúšem na pár dní na zkušenou do francouzských Alp, s cílem navštívit několik proslavených horských altiportů a prohlédnout si alespoň ze vzduchu několik méně frekventovaných přistávaček. Matúš je skvělý parťák a velký srdcař, který se dokáže zapálit pro nové cestovatelské projekty. A lyžování mu také není cizí. Strávili jsme víkend na přerovském letišti úpravou dalších třech snowboardů, které by měly posloužit jako zimní podvozek jeho vírníku. Řezali jsme a vrtali, dokud nebylo vše hotovo. Co na tom, že byl květen a po sněhu dávno ani památky. Za bílou pokrývkou si přece můžeme zaletět třeba zrovna do francouzských Alp, které jsme na podzim prozkoumali.

Text: Pavel Březina

Foto: Pavel Březina, Matúš Pavlík, Jaroslav Jindra

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 26-33ve Flying Revue č. 5/2021. Na stáncích bude časopis ke koupi od 26. srpna 2021. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.