Přelet SAVAGE na trase Norsko – ČR (I.díl)

2.9.2020

Ve dnech 10.-13.srpna se uskutečnil, po trase z malého norského letiště LERu na letiště Erpužice (LKER), přelet ultralehkého letadla SAVAGE. S aktéry přeletu, Frantou Herinkem a Filipem Rabštejnkem, jsme udělali ihned po jejich příletu, krátký rozhovor, který jistě zaujme ty z vás, kteří také o podobné akci v budoucnu uvažujete.

1. Čí to byl nápad, přeletět SAVAGE z Norska do ČR a proč právě SAVAGE?

Franta: Prvotní myšlenka pořídit si letadlo SAVAGE se zrodila v hlavě mého kamaráda a pilota Martina, když zhruba asi před rokem objevil na Youtube velmi zajímavé video o létání s tímto typem. Žlutý SAVAGE zde zcela ladně a na první pohled úplně bezproblémově přistával na horských lučinách a dalších neupravených plochách, prostě v letecky docela složitém terénu. Přiznám se, že se mě to video také zalíbilo, ale věděl jsem, že takto létají jen nejzkušenější piloti. Nicméně ve skrytu duše jsem si říkal, že bych to chtěl také takto jednou umět.
Od té doby jsme začali s Martinem společně sledovat všechny možné letecké inzertní stránky a hledat inzeráty s nabídkami prodeje SAVAGE. Někdy na podzim 2019 jsme objevili nabídku z Norska, konkrétně z letiště Ler a bylo rozhodnuto. Nádherný žlutý krasavec, se slušnou výbavou a docela příznivou cenou.

Filip: Ano, s prosbou o přelet Savage přišel náš kamarád, který si nejdříve zakoupil letadlo na inzerát a teprve následně začal řešit, jak by ho mohl dostat do Česka. Bohužel začátek „koronavirové doby“ nebyl nějakému přeletu příliš nakloněn, kupní smlouvu podepisoval tuším začátkem března tohoto roku, a tak jsme museli po jeho domluvě s majitelem letadla o prodloužení hangárování v Norsku, čekat na příznivější situaci, která nastala až nyní.
SAVAGE na letišti LER

2. Byl to váš první podobný přelet nebo jste již v minulosti něco podobného absolvovali?

Franta: Takový velký přelet jsme absolvovali poprvé. Byla to pro mě první velká výzva a na konci přeletu i první velká zkušenost z létání v zahraničí.

Filip: V loňském roce na jaře jsme prakticky ve stejném složení přelétávali dvě letadla slovenského výrobce Tomarkaero, s.r.o., konkrétně Viper SD4 a Skyper GT9, a to z letiště Ražňany (LZRN) u Prešova k nám do Erpužic (LKER). Byl to sice přelet na pouhý jeden den, s mezipřistáním v Přerově, ale také naše první „mezinárodní“ zkušenost.

3. Kde jste čerpali informace k přeletu a co vše jste si museli připravit?

Franta: Díky internetu a studiu nejrůznějších publikací o VFR létání v zahraničí jsme získávali postupně potřebné informace. Vyptávali jsme se také těch nejzkušenějších pilotů, kteří měli s létáním v Norsku a Švédsku již zkušenosti. Bylo toho opravdu docela dost, co se muselo připravit. Od kvalifikací, přes plánování trasy, komunikační frekvence, povinné výbavy na palubě (část trasy se letěla nad mořem), povolení vstupu do daných zemí atd. Tady chci hlavně moc poděkovat Filipovi, který prostřednictvím emailové komunikace všechna potřebná povolení získal. Ostatně všichni, na koho jsme se obrátili o radu, nám ochotně pomáhali. Ať už to byli Jirka Pruša a Miloš Dermišek z Flying Revue, kluci z firmy Fly Czech a další. Moc všem ještě jednou touto cestou děkujeme.

Filip: K plánování přeletu jsme hlavně používali leteckou navigaci Skydemon, kterou po těchto zkušenostech mohu opravdu vřele doporučit i ostatním. Přípravu ani vlastní let si nedokážu bez takovéhoto pomocníka už ani představit. Ve zmíněné letecké navigaci je mimo jiné i spousta informací o letištích: doby provozu (v některých zemích striktně vyžadováno jejich dodržování!), tel. kontakty na odpovědné osoby, dostupnost různých druhů paliv, odkazy na webové stránky a v neposlední řadě i velice pomocné komentáře pilotů, kteří již daná letiště navštívili.

Na palubě společnosti KLM

Na trase do Norska - bez roušky to ale nejde

Došlo samozřejmě i na osobní setkání se zkušenějšími piloty, kteří již podobné lety v daných zemích zažili. Jejich zkušenosti byly pro nás klíčové a my jsme si dokázali již předem udělat lepší obrázek o tom, jak to v dané zemi chodí s VFR létáním, jaké jsou tam odlišnosti od našich domácích zvyklostí, na co si dát pozor, a co naopak nemusíme zbytečně řešit.

4. Jak jste se dostali na místo určení v Norsku?

Franta: Do Norska jsme letěli nejdříve z Ruzyně linkou KLM přes Amsterdam, s cílovou destinací letiště Trondheim (ENVA).

Filip: Přebírání Savage, seznamovací lety a start našeho přeletu, se uskutečnil na malém travnatém letišti Ler, přibližně 20 km od Trondheimu, kam jsme letěli z Prahy společností KLM, s mezipřistáním v Amsterdamu. Cesta z Prahy aerolinkou nám zabrala skoro celý den, což bylo hlavně dáno dobou strávenou na přestupu v Amsterodamu. To však bylo dáno požadavkem na docílení rozumné ceny letenky. Čím méně čekáte, tím vyšší cena letenky. Zvolili jsme proto kompromis, který nám časově, ale i finančně vyhovoval. Na letišti v Trondheimu nás již očekával majitel Savage a ihned bez zbytečného otálení nás odvezl na letiště Ler. Ještě ten den večer jsme uskutečnili první zkušební lety, seznámili se s letadlem jako takovým a jeho specifiky, a v neposlední řadě i s příslušnými dokumenty. Už skoro v noci jsme ještě podali dva letové plány pro nadcházející den a domluvili se s bývalým majitelem letadla na brzkém ranním odvezení na letiště.

Přebírání letadla

5. Jak probíhalo vlastní převzetí letadla po stránce materiálové a letové?

Franta: Po příletu do Trondheimu, nás vyzvedl původní majitel letadla a odvezl nás rovnou na letiště LER, kde byl SAVAGE již nachystaný k převzetí. Nejprve jsme společně s Filipem provedli důkladnou technickou prohlídku stroje a všech jeho důležitých částí. Po zjištění, že je vše, jak má být, jsem si SAVAGE vyzkoušel za letu a kolega Filip, mezitím, vyřizoval nejrůznější smlouvy, finance a palivo na cestu. Vše probíhalo v poklidné a přátelské atmosféře a my jsme si začali pomalu chystat SAVAGE k zítřejší první etapě našeho třídenního přeletu.

Filip: Výhodou bylo, že již s předstihem byla domluvena inspekce letadla norským leteckým mechanikem a zaslán certifikát o vykonané prohlídce. Jinak řečeno, byla udělána předpisová technická prohlídka, znalcem tohoto typu letadla. Tento bod mi přijde jako důležitý a zásadní pro plánovaný přelet, v té chvíli pro nás vlastně cizím a neznámým letadlem. Ani jeden z nás nejsme letečtí mechanici a z tohoto pohledu by naše hodnocení stavu letadlo bylo dost povrchní. My jsme pak na letišti provedli takovou rozšířenou předletovou prohlídku se zaměřením na specifické instalace a zejména motor s turbodmychadlem. Od majitele letadla jsme ještě navíc dostali také spoustu praktických rad, např. v jakém režimu motor s turbem provozovat, co zvláště kontrolovat atd. Takovéto praktické informace a konkrétní zkušenosti mají pro nás vždy velkou cenu. Vlastní platba probíhala bezhotovostně s tím, že jsme ji provedli podle smlouvy po vyhovující technické prohlídce již před vlastním příletem.

Kontrola letadla