Jak se létá v Chorvatsku

Nad Evropou s Flying Revue 8.      V osmé části seriálu, v němž představujeme letecké výlety po Evropě, vám nabízíme pár tipů, jak plánovat let do Chorvatska, na kterých letištích je možné se odbavit, co je třeba si připravit, po jakých trasách se v Chorvatsku například pohybovat. Pro motivaci k vlastnímu letu přikládáme něco fotografií a jedno video.

Plánování letu Evropa

Všechny potřebné informace k plánování letu do jednotlivých evropských zemí najdete na webu FR v sekci Plánování letu Evropa

Sekci Chorvatsko pro plánování letu najdete zde.

Letět do Chorvatska je pro řadu pilotů hlavní myšlenka, se kte­rou se učili létat nebo pro kterou si někteří dokonce koupili letadlo. Fakt je, že chorvatské pobřeží s jeho horami, plážemi, malebnými městečky, ale především s jeho ostrovy je naprosto neodolatelné. A navíc, je od nás kousek – něco mezi dvěma a třemi hodinami letu pro běžný stroj, který našinci k VFR letům obvykle používají.

» Doporučujeme také: Turistický sprievodca - Chorvátsko.

Také pro UL letadla je Chorvatsko příznivé, protože nevyžaduje žádné povole­ní. Dnes již navíc nevyžadují speciální povolení pro UL ani Rakousko, Maďarsko a Slovinsko, a tak není problém se s UL do Chorvatska dostat.

V Chorvatsku není podle AIPu po­třeba při letu mimo řízené oblasti podávat VFR FPL. Ve skutečnosti je však obvykle vyžadován. Vaše pláno­vaná trasa v FPL se podle předpisů musí vyhnout CTR jednotlivých letišť a kde je to možné, má vést po doporučených VFR trasách. V Chorvatsku je povolené létat nad mraky – přesné podmínky nalezne­te v chorvatském VFR manuálu. AIP i VFR manuál najdete na stránkách chorvat­ského podniku řízení letového provozu Crocontrol, kde je k dispozici i aktuální VFR mapa Chorvatska s vyznačenými do­poručenými VFR trasami. 

Jadran z nebe. Video: Flying Revue

Aktuální trasu přes Alpy je potře­ba volit zejména podle počasí. Vhodné možnosti jsou v zásadě dvě. První je přímá přes vrcholky Alp na bod NIPEL a odsud pak po doporučené VFR trase přes Slovinsko dále na jih. Tato trasa ale vyžaduje nastoupat do 12 500 stop, a tak je možné ji využít jen v počasí, které to dovolí. Alternativou je pak vý­chodní cesta přes bod STEIN v Rakousku, pak přes bod RADLY do Mariboru a dále po VFR trase až na hraniční bod ALIVO, kde vstoupíte do Chorvatska a pokraču­jete dále v závislosti na vaší zvolené de­stinaci. Případně přes bod REKLU do Ma­ďarska a pak dále na jih.

» Létáte do zahraničí, nebo se na to chystáte? Osvěžte si anglickou VFR komunikaci s naší on-line aplikací VFR Communication.

Chorvatsko je zatím mimo schen­genský prostor, a tak musíme při plá­nování cesty myslet na to, že než tam doletíme, je potřeba přistát na někte­rém mezinárodním letišti pro výstupní kontrolu. V Česku těch možností příliš mnoho není – nejvhodnější je při letu do Chorvatska nyní asi Brno. Pokud z jakýchkoliv důvodů přes Brno nechce­te, pak můžete využít například Linec, Maribor nebo Portorož, případně Terst, což jsou mezinárodní letiště v Schenge­nu, kde zároveň dostanete Avgas, služ­by jsou tu na dobré úrovni a poplatky rozumné. Pokud byste se rozhodli letět přes Maďarsko, tak nejvhodnější je asi letiště Pécs, které leží prakticky na ma­ďarsko-chorvatské hranici. 

» Užitečná vám může být i on-line aplikace Trexee pro monitoring vašeho letadla za letu i v hangáru či na stojánce a také pro automatické přivolání pomoci v nouzové situaci.

V závislosti na své plánované tra­se si můžete zvolit jako místo vstu­pu do Chorvatska letiště Pula, Rijeka, Zadar, Split nebo Dubrovník, ale také letiště na ostrově Brač nebo Mali Lo­šinj. U těchto menších letišť je ale vždy potřeba prověřit provozní dobu pro mezinárodní lety, protože celní a paso­vá kontrola tu nemusí být přítomná stá­le.

Na dopravních letištích v Chorvatsku je sice povinný handling, ale ceny jsou celkem příznivé, a tak za při­ stání zaplatíte něco mezi 20–40 EUR. Cena Avgas se pohybuje na obdobné úrovni jako v jiných evropských zemích. Pokud létáte i na automobilový ben­zín, tak například na letišti Mali Lošinj je možné jej přivézt na letiště taxíkem – pokud se vám ovšem podaří si ně­kde půjčit kanystry. Základní informa­ce o jednotlivých letištích najdete také ve VFR manuálu, který je volně ke sta­žení. Pokud letíte do Chorvatska v letní sezóně, tak je potřeba si domluvit místo na noční parkování letadla, protože to může být někde kvůli velké poptávce problém. 

Na Evropou s Flying Revue. Seriál o tom, jak se v které evropské zemi létá. Létejte s námi!

Vlastní létání je v Chorvatsku zcela standardní a zacházení řídících s lety VFR je v principu přátelské. Myslím, že jsem tu ale ni­kdy nedostal varování o konflikt­ním provozu, a tak na takovouto službu rozhodně nespoléhejte a plně sledujte prostor kolem sebe. To se může vyplatit i proto, že na ostrovech často hoří nějaké lesy nebo křoviny a k hašení jsou využívána hasicí letadla, která létají z pobřeží kolmo na VFR tratě Adria a obvykle ve výšce ko­lem 1000–1500 stop, což je přesně výška, kde se zřejmě budete pohybovat. 

» Všechny díly seriálu Nad Evropou s Flying Revue si můžete přečíst zde. 

Při plá­nování svých letů pak dávejte také pozor na to, v jakém denním čase a sezóně při­stáváte. Na pobřeží se totiž k večeru (ze­jména na jaře a na podzim) zdvihá silný vítr, který vane z hor směrem na moře a rozbíjí se o pobřežní hory. Letiště Rije­ka, Split, ale i Dubrovník mají dráhy prak­ticky kolmo na tento vítr, a tak přistávat zde kolem sedmé hodiny večer může být velmi nepříjemnou záležitostí. Ra­ději proto plánujte přistávat dříve, abys­te s nepříjemným bočním poryvovým větrem nemuseli bojovat.

Podobně vás může ohrozit vítr bóra, který se objevuje i na několik dní od konce září do jara ze­jména v severní části Jadranu. V nárazech dosahuje rychlosti i 30–35 uzlů, což je pro boční vítr za limitem pro přistání většiny letadel. Pro případ, že takovou situaci bu­dete muset řešit, si napřed prostudujte směrování drah na jednotlivých letištích v okolí. Možné řešení pro takové situace nabízí letiště Pula, jehož dráha 09/27 je z mé vlastní zkušenosti vítanou alterna­tivou pro Rijeku (14/32), případně Zadar (14/32, 04/22) nebo i Split (05/23). 

Pokud nemáte přesné místo, kam po­třebujete doletět, a jen prostě chcete vidět co nejvíce z chorvatského pobřeží, pak bych doporučoval letět do slovinské Portorože, zde se pasově odbavit a pak pokračovat podél pobřeží poloostrova Istrie na jih. Ces­tou uvidíte překrásné historické městečko Rovinj, souostroví Brioni a přistát můžete právě na Malém Lošinji. Dále bych pak po­kračoval po VFR trati Adria 1, Adria 2 nebo Adria 3 směrem na jih.

Právě o létání v těchto zemích pojednává seriál Po Evropě s Flying Revue.

Osobně doporučuji určitě využít trať Adria 1, která vás vezme přes souostroví Kornati, jehož ostrovy jsou pro svoje charakteristické tvary krás­ně rozeznatelné a fotogenické. Přistát pak můžete ve Splitu nebo na ostrově Brač. Let z Brače směrem do Dubrovníku je úplná pohádka – vznášíte se mezi ostrovy Hvar a Korčula a poloostrovem Pelješac a sot­va dýcháte, jak je to krásné. V závislosti na tom, která dráha je v užívání, se pak při přiblížení na letiště v Dubrovníku můžete dostat až téměř nad proslavený historický střed města. 

Další možností je také přeletět (na to musíte být ale mezinárodně odbaveni) na asi 20 minut jižně od Dubrovníku vzdálené le­tiště Tivat v Černé Hoře, které leží kou­sek od Boky Kotorské. Pokud se s věží v Tivatu domluvíte, nechají vás členitou Boku Kotorskou prozkoumat ze vzduchu. Osobně jsem tam strávil asi 30 nezapo­menutelných minut. 

Pokud se pak z Chorvatska budete opět vracet domů, tak je asi nejlepší le­tět po jiné trase Adria, než jste přiletěli, abyste si mohli prohlédnout také další ostrovy a pobřeží. Můžete rovněž přistát na letištích, která jste vynechali směrem na jih – například Split nebo Zadar. Na se­veru pak můžete sice přistát v Rijece, ale mnohem zajímavější je Pula, odkud se po zemi dostanete nejen do vlastního města Pula, ale také do romantické Ro­vinje. V Pule se pak rovněž můžete na od­letu odbavit.

Text a foto: Jiří Pruša