31.7.2021
29. července 1929 vzlétla britská vzducholoď R100 z Cardingtonu ke svému dálkovému letu do Kanady.
Měl otevřít novou kapitolu ve vzdušném spojení mezi centrem Britského impéria a jeho zámořskými državami. Skončil velmi úspěšně a přesto se následně stal zároveň i labutí písní imperiální vzducholodní dopravy.
R100 u kotvícího stožáru v Montrealu přitahovala pozornost diváků
Ve dvacátých létech minulého století žila myšlenka na dálkovou dopravu pomocí velkých vzducholodí především ve dvou evropských zemích, Německu a Velké Británii. V Německu navázala konstrukční práce týmu vedeného Dr. Hugo Eckenerem na konstrukci válečných zeppelínů a dala vzniknout elegantní úspěšné vzducholodi LZ 127 Graf Zeppelin, která poprvé vzlétla v roce 1928. Ve Velké Británii odstartoval konstrukci velkých dopravních vzducholodí vládní dokument rozpracovaný Sirem Charlesem Dennistoun Burneyem z roku 1922, který navrhoval zajistit budoucí vzdušnou dopravu v rámci Impéria vzducholoděmi, jejichž vývoj měl být financovaný vládou a výroba měla být svěřena divizi společnosti Vickers. Poté, co se program vývoje a stavby vzducholodí stal politickým tématem, vznikl o rok později program „Imperial Airship Scheme“ formulovaný Lordem Thomsonem.
Obě britské vzducholodi v Cardingtonu. V popředí R100 opouští svůj hangár, v pozadí R101
Jeho výsledkem bylo mimo jiné i to, že byla zadána výroba dvou experimentáních vzducholodí R100 a R101. Zatímco vývoj a výroba R100 byla svěřena soukromé společnosti Airship Guarantee Company, dceřinné společnosti Vickers, R101 měla vzniknout pod přímým dohledem ministerstva letectví. Zásadní rozdíl byl v tom, že zatímco R100 musela vzniknout za předem danou pevnou cenu, tým „vládní“ R101 se nijak zvlášť omezovat nemusel. Popsat vše, co se v průběhu vývoje a stavby obou vzducholodí událo, by zcela přesahovalo možnosti tohoto článku. Stačí říci, že přes všechna omezení daná nízkým rozpočtem dokázala soukromá firma dokončit vzducholoď dříve.
Řídící gondola R100
Šéfkonstruktérem R100 se stal Barnes Wallis a stejně jako celá společnost se musel neustále potýkat s omezeným rozpočtem. Přesto nebo možná právě proto dal vzniknout konstrukčně velmi zajímavé vzducholodi s převážně duralovou kostrou. Poprvé si zde také ověřil základy geodetické konstrukce, kterou později aplikoval na letounech Vickers Wellesley a především na slavném bombardéru Vickers Wellington. Vzducholoď byla dokončena na konci roku 1929 a svůj první let vykonala 16. prosince téhož roku. Během následujících zkušebních letů byla postupně řešena řada problémů, i když problém s nedostatečně tuhým vnějším obalem kostry se zcela nepodařilo vyřešit nikdy.
Společenská místnost pro pasažéry na palubě R100 s vyhlídkovými okny
Společná fotografie vzducholodí Graf Zeppelin a R100 nabízí jedinečné srovnání jejich koncepce
Přestože původní kontrakt vyžadoval vykonání demonstračního letu do Indie, podařilo se výrobci vyjednat změnu destinace a na řadu přišel let do Kanady. Důvodem se stalo použití benzínových motorů Rolls Royce Kestrel (vzducholoď jich pohánělo celkem šest) místo původně zamýšlených dieselových pohonných jednotek a obava, že let do tropů se zásobami benzinu na palubě by byl příliš riskantní.
Piloti R100 pózují před R100 kotvící v Montrealu
29. července roku 1930 tak R100 odstartovala na cestu do Kanady.
Trasu dlouhou 5300 kilometrů vzducholoď urazila za 78 hodin
průměrnou rychlostí vůči zemi 68 km/h. V Kanadě vzbudila obří
vzducholoď velikou pozornost a během dvanácti dnů, kdy ve městě
kotvila, si ji každý den přišlo prohlédnout až 100 000
návštěvníků. Během svého pobytu v Kanadě provedla R 100 řadu letů s
pasažéry na palubě, při kterých navštívila Ottawu, Toronto a
proletěla také nad Niagarskými vodopády. Do Velké Británie se
vrátila 13. srpna a cesta byla považována za celkově velký
úspěch.
zakotvená u věže v Cardingtonu po svém příletu z Kanady
Katastrofa konkurenční R101 během letu do Indie, ke které došlo ve Francii dne 5. října 1930 a při které zahynulo 46 osob na palubě včetně ministra letectví Lorda Thomsona, však za celým projektem vzducholodní imperiální dopravy udělala definitivní tečku a R100 byla v roce 1931 rozebrána na šrot. Neúspěch vzducholodní dopravy však otevřel dveře jiné kapitole letecké dopravy, a to romantickému období velkých létajících člunů. Ale o nich zase někdy příště.
Text: Michal Beran
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »