Paul d’Argueff: válečné letecké eso a pilot CFRNA/CIDNA. Nezahynul v boji, ale na lince Praha-Varšava

Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA    Nadmíru zajímavým mužem v historii společnosti CFRNA/CIDNA byl pilot Paul d’Argueff, původním jménem Pavel Argeev. Výjimečný stíhací pilot byl ruským i francouzským válečným leteckým esem a také pilotem CFRNA. Jeho život byl s letectvím spjat do poslední chvíle - zahynul v říjnu 1922 za řízením letounu Potez VII. na lince Praha-Varšava nad obcí Bischofstein poblíž Teplic nad Metují. 

První piloti, které CFRNA/CIDNA po svém založení v roce 1920 přijala, byli vojenští piloti z první světové války. Až na pár výjimek byli všichni Francouzi. Paul d’Argueff (1887 - 1922) patří k těmto výjimkám… Tento výjimečný muž byl Rytířem čestné legie a nositelem Válečného kříže, Řádu svatého Jiřího, Řádu svatého Vladimíra či Řádu svaté Anny. Podívejme se na jeho pestrý, byť krátký život.

Pavel Argeev (Арге́ев Пaвел Влади́мирович), známý ve Francii coby Paul d’Argueff, je původem z Jalty na Krymu. V roce 1907 skončí studia na Vojenské akademii v Oděse a stane se důstojníkem pěchoty v carské armádě.

Jeho vojenská kariéra se zpočátku odvíjí slibně, ale v roce 1912 upadne v nemilost a vojenský soud jej dokonce odsoudí k měsíčnímu vězení. Říká se, že to bylo proto, poněvadž odmítl potrestat nespravedlivě odsouzeného vojáka. Po vypršení trestu je z armády vyloučen a odchází do Francie.

Paul d’Argueff, původním jménem Pavel Argeev - ruské i francouzské válečné eso a také pilot CFRNA. 
Jedna z mála fotografií letounu Potez VII zachycuje právě letoun výrobního čísla 133, označení F-FRAV, který 30. 10. 1922 havaroval v Supích skalách. Jednomotorový dvouplošník s cestovní rychlostí 170 km/h měl kromě místa pro pilota i kabinu pro dva cestující, létal v jasně žlutém nátěru, kryt motoru a kabina byly v barvě kovu. 

CIDNA 2019

O společnosti CFRNA/CIDNA

» Více o této průkopnici letecké dopravy se dozvíte v článcích v sekci CIDNA 2019 na webu FR.

» Poleťte s námi!

Flying Revue pořádá v září 2019 vzpomínkový let ve stopách letecké společnosti CFRNA/CIDNA, která stála u zrodu komerční letecké dopravy v Evropě, Praha byla její významnou destinací a Československo jejím akcionářem. Zveme české i zahraniční piloty, aby se vzpomínkového letu zúčastnili s námi.

V případě zájmu pište na info@flying-revue.cz nebo volejte na +420 602 944 172.
Více o vzpomínkovém letu zde.

Partnery projektu jsou Air France, Musée Air France Paris, Latecoére, Letiště Letňany, Český svaz letectví. Mediálním partnerem je Aktuálně.cz.

» Sledujte speciál CIDNA 2019.

Vzpomínkový let
Historie
Česká stopa

Ve Francii, tak jako všichni cizinci, kteří hledají uplatnění v armádě, prochází cizineckou Legií. Už v roce 1914 se stává důstojníkem pěchoty a zúčastní se bojů v první bitvě na Marně. Po svém pátém zranění musí pěchotu ze zdravotních důvodů opustit, tak zažádá o přeřazení k letectvu. Ve výcvikovém středisku v Pau získává v roce 1915 letecký diplom.

V roce 1916 odchází zpět do Ruska, kde je začleněn do Carské letecké armády coby pilot-stíhač. Vybojuje šest uznaných vítězství na rusko-německé frontě a stává se tak ruským leteckým esem.

Po bolševické revoluci v roce 1917 opouští vlast a odchází znovu do Francie, kde je zařazen do letky Lafayette, se kterou se vrací na frontu. S devíti uznanými vítězstvími se stává také francouzským leteckým esem.

Po válce je přijat je 1. 9. 1922 nově vzniklou leteckou společností CFRNA/CIDNA přijat coby dopravní pilot. Tento výjimečný letec, který mnohokrát zvítězil nad protivníkem a obdržel celkem 15 uznaných vítězství, je přemožen mlhou - smrtelným nepřítelem dopravních pilotů v začátcích civilního letectví. Přijde o život 30. října 1922 na lince Praha - Varšava s letadlem Potez VII, F-FRAV, na československém území. 

O této nehodě vyšel článek “Smrt Orla z Krymu v Supích skalách” ve zpravodaji města Teplice nad Metují v roce 2012. Článek uvádí toto svědectví Hornovernéřovického pamětníka Bruno Peukerta o pádu letadla u Bischofsteinu (dnes Skály) dne 30. 10. 1922:

“Byl to podzimní den, kdy slunce nemohlo proniknout vrstvou vysoké mlhy. Okolo půl jedné bylo slyšet letadlo. Zvuk motoru se ztrácel, letadlo letělo stále níže, nakonec přistálo na zadních loukách. Když aviatici zjistili, že místní mluví německy, mysleli si, že přistáli na říšskoněmeckém území. Znovu hned odstartovali, aniž by si ověřili, kde vlastně jsou. Letěli zpět směrem na Stárkov, mezi Vápenkou a Vysokým kamenem otočili a podél Čihadla a Studnice zamířili nad Bischofstein, rovněž zahalený vrstvou husté mlhy. Snad nedostatečná síla poškozeného motoru způsobila, že se letoun zachytil o stromy a okolo čtrnácté hodiny se zřítil v Supích skalách mezi Čapím vrchem a Biskupem. Na místě neštěstí v troskách letadla byl nalezen jeden zraněný a jeden mrtvý člen posádky. Zraněný byl vyproštěn a přepraven do nemocnice v Broumově. Mrtvý byl nejprve uložen na Bischofsteině v zámecké kapli a později pohřben do hrobky na hřbitově v Horních Vernéřovicích. Později byl mrtvý pilot převezen do Francie...”

Řády a vyznamenání Paula d´Argueffa.

Ladislav Keller ve své knize o nehodách dopravních letadel z roku 2009 uvádí, že “dne 30. října 1922 došlo k nehodě letounu Potez VII společnosti CFRNA. Letadlo vzlétlo z letiště Praha Kbely v 11.33…”

Paul d´Argueff.

Nikdy se nepřišlo na to, zda kromě mlhy nastaly i potíže s motorem. Jedná se o první leteckou nehodu v civilním letectví na území Československa. V roce 1951 našel náchodský horolezec (sám též bývalý vojenský pilot) v Supích skalách součástku z havarovaného letadla. Byl to držák pro upoutávání pilotů. V roce 2004 se Bohumilu Sýkorovi podle staré fotografie podařilo určit místo havárie a na místě byla následně nalezena pomocí amatérského hledače s detektorem kovů další součástka z letadla - ruční zavírací klika…*

Ostatky Paula d’Argueffa byly převezeny do Francie a pohřbeny na hřbitově v Le Bourget. Podle posledních zpráv je hrob velmi zanedbán, ale ruští památkáři žijící ve Francii se snaží zorganizovat jeho obnovu. Chtějí tak vzdát čest leteckému hrdinovi, jehož osudy provázely pohnutou historii evropského kontinentu v první polovině dvacátého století.

Maryla Boutienau

*Výňatky z textů autorů Štěpán Kubeček, Bišík, ve spolupráci s Bohumilem Sýkorou