Ženy v oblacích Díl 5.: Rekordmanky 4 – Jean Batten

Novozélanďanka Jane Gardner Batten (1909 – 1982), známá jako Jean Batten a někdy též přezdívaná „Greta Garbo leteckého světa“,

byla jednou z velkých leteckých hvězd třicátých let.

Když byly Jean čtyři roky, rodina se přestěhovala do Aucklandu. Krátce po vypuknutí první světové války odešel Jeanin otec do bojů a výchova všech tří dětí (Jean měla dva bratry) tak zůstávala na matce. Ta Jean vychovávala spíše jako kluka, a tak jí vůbec nevadilo, že Jean našla zalíbení v pozorování provozu hydroplánů letecké školy v nedaleké Kohimaramě. Jean ve svém životopisu později uváděla, že právě tyto zážitky podnítily její zájem o létání.

Zpočátku to vypadalo, že se bude chtít uplatnit v umění, zájem projevovala jak o hudbu, tak i o balet, ale pak do jejího života zasáhlo opět létání. To, když v roce 1927 Charles Lindbergh přeletěl Atlantický oceán a Jean hltala novinové články o jeho letu. Obnovený zájem o letectví ještě zesílil s letem Australana Charlese Kingsforda Smithe, který v roce 1928 přeletěl z Austrálie na Nový Zéland se svým slavným Fokkerem F.VII „Southern Cross“. Díky svému otci se s letcem již tehdy setkala a prý již tehdy mu oznámila, že chce létat. Bral to však jako pouhý žert. O rok později, během prázdnin v Sydney, se se slavným letcem setkala znova a tentokráte se s ním svezla při vyhlídkovém letu. Po návratu na Nový Zéland svého otce informovala o tom, že se chce stát pilotkou. Ten však takovou kariéru neviděl jako vhodnou pro mladou ženu a odmítl jí letecký výcvik zaplatit. Od matky však dostala zelenou a vydala se do Velké Británie, kde se chtěla naučit létat.

Jean se začala učit létat v Londýnském leteckém klubu (London Aeroplane Club-LAC), který působil na letišti Stag Lane severozápadně od Londýna. Jean prý nebyla v kurzu nejlepší, ale již mluvila o tom, že je rozhodnuta uskutečnit let z Londýna až na rodný Nový Zéland. Když Amy Johnson doletěla z Londýna do Austrálie, Jean se rozhodla se jí nejen vyrovnat, ale její letový čas i zlepšit. Bohužel jí však na další pilotní výcvik došly peníze, to v okamžiku, kdy se její otec dověděl, jaký je skutečný důvod jejího pobytu v Londýně (až do té doby předpokládal, že studuje hudbu a balet). Výsledkem bylo to, že Jean se s pilotním průkazem kategorie „A“ rozhodla vrátit zpět na Nový Zéland. Tam se jí ale podařilo dále létat, a dokonce zvyšovat pilotní kvalifikaci, a tak se hned v roce 1931 rozhodla vrátit do Británie.

Text: Maryla Boutineau

Foto: archiv autora, pokud není uvedeno jinak

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 38-40ve Flying Revue č. 2/2024. Na stáncích je časopis ke koupi od 29. února 2024. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.