2.8.2019
Letecko-parašutistický tábor Tichá křídla 2019 Láká tě létání? Nebojíš se? Nejsi mamánek? Chtěl či chtěla bys jezdit pandurem, letět Blaníkem, Cessnou nebo warbirdem? Troufneš si slanit z výškové budovy nebo přečkat o samotě noc v lese? Nebo jste rodič a takového kluka anebo holku máte doma? Pak čtětě pozorně.
Kdo by alespoň jednou nezatoužil vyzkoušet si pilotovat warbird, vojenský letoun z druhé světové války? Na letecko-parašutistických táborech pro děti v Plasích, to jako na jediném táboře v Česku možné je.
"Už šest let pořádáme v Plasích tábory pro mladé letce a parašutisty. Na každý rok připravujeme jiné téma - pro léto 2019 jsme vybrali neprávem opomíjnenou - vzdušné výsadky pomocí transportních kluzáků, říká duše tábora," někdejší vojenský pilot Stanislav Kutheil. Letos jej organizátoři věnovali bezmotorovému létání u příežitosti 75. výročí invaze spojenců do Normandie také pilotům transportních kluzáků. Táborová základna je přímo na letišti s plným letovým provozem a děti pod dohledem instruktorů na táboře sami pilotují skutečná letadla.
Obecně známé pravidlo, že každý let začíná startem a končí přistáním, platilo i pro bojové lety v období druhé světové války (pokud nebylo letadlo sestřeleno nebo jinak ztraceno v boji). Na spojenecké osádky všech letadel, které naplnily obě řečené podmínky, čekal po přistání v Anglii horký čaj s mlékem a sendvič a ten den pak měli letci obvykle už volno.
Tichá křídla 2019
Ne všichni piloti ale mohli s touhle samozřejmostí počítat. U pilotů vlečných transportních kluzáků se s naplněním fáze přistání na domovském letišti nepočítalo. Přistání sice absolvovat museli, leč, pokud ho šťastně přežili, nesáhli po hrnku kávy či čaje, ale pod sedačku pro samopal a přidali se k četě výsadkářů, kterou svým kluzákem zdárně dopravili na území obsazené nepřítelem.
Piloti nákladních kluzáků tedy startovali z letišť v Anglii s vědomím, že se vydávají na sebevražednou misi, ze které není návratu. Věděli, že po přistání se musí udržet s ostatními výsadkáři do příchodu pozemních vojsk, jinak padnou do rukou nepřítele nebo zemřou v boji. Byli to zatraceně dobří piloti. Jen si to představte - v noci, po odpojení od vlečného lana mateřského letounu museli ve tmě najít vhodnou plochu pro přistání a s nemotorným, bednovitým kluzákem bezpečně na zem dopravit vojáky nebo bojovou techniku.
Vzdáváme tedy společně s dětmi a mládeží, adepty létání, hold těmto bezejmenným hrdinům, které neověnčuje gloriola slávy jako stíhací esa, ovšem jsou nám o to bližší, protože jsou - podobně jako mozí z nás - plachtaři. A snad se nám to alespoň trochu daří, protože o letecké tábory je mezi dětmi a mládeží veliký zájem. Dokonce takový, že devět desetin zájemců musíme, byť neradi, odmítat.
Tábory jsou určeny opravdu jen skutečným dobrodruhům; holkám a klukům, co se nebojí létat, potápět s dýchacími přístroji, slaňovat v horolezecké výstroji, přečkat o samotě noc v lese. Není tu místo pro mamánky. Na táboru se velí, jsou zakázány mobilní telefony, panuje zde kázeň. Kdo ji poruší, dostane patřičný příděl kliků. A kdo to včas nepochopí, jede domů.
Ano, oblékáme se do maskáčů, na rozcvičky chodíme do půl těla, ale nehrajeme si na vojáčky. To velkoryse přenecháváme airsoftovým army-campům, my hrajeme podstatně vyšší level. Jezdíme v opravdových Pandurech, létáme se skutečnými letadly, slaňujeme z výškových budov, cvičíme MUSADO, potápíme se s dýchacími přístroji a když už po sobě při taktických hrách střílíme, tak to nejsou plastové kuličky, ale paintballové náboje.
Všechny děti si musí odřídit svůj povinný let letadlem. Nejdříve studují teorii a létají na simulátorech, pak pod dohledem instruktorů pilotují skutečná motorová letadla. Vyzkouší si start navijákem na větroni L-13 Blaník, pilotují L-13SE Vivat, Cesnu 150, svezou se v Antonovu An-2.
Kromě létání na děti čeká ještě řada dalších adrenalinových aktivit. Bojuje se o získání červeného baretu. Holky a kluci projdou výcvikem v bojovém umění MUSADO pod vedením hlavního instruktora ČR Oldřicha Šelenberka (7.DAN). Absolvují nácvik přežití v přírodě a pochopitelně nechybí létání s RC modely.
Veškerá činnost na leteckém táboře je bodována. Nedávají se mínusáky, jen plusové body. Kdo z dětí nasbírá nejvíc bodů, získává hlavní cenu v celotáborové hře a to je let letounem z druhé světové války, který si sám pilotuje.
Letos nejvíc bodů získal Tomáš Vostrý z Lanhoště a tak se mu dostalo pocty, že mohl zaujmout po boku kapitána Petra Bezděka místo prvního palubního důstojníka a pilotovat historický druhoválečný americký letoun Beechcraft Twin Beech Model 18.
Na druhém místě skončili se shodným počtem bodů Žofie Kolomazníková z Lysé nad Labem a Petr Michal z Teplic. Díky velkému pochopení ředitele letecké společnosti Aeroparetner pana Richarda Santuse, oba za odměnu pilotovali britské letouny de Havilland Tiger Moth vyrobené v roce 1935(!).
Tradici prázdninových táborů pro malé letce a parašutisty na letišti aeroklubu Plasy založila v létě roku 2013 Irena Jelínková, ředitelka Domu dětí a mládeže Kamarád Třemošná. Náročný táborový program pro děti připravuje každoročně parta letců z aeroklubu Plasy v čele s bývalým vojenským pilotem Stanislavem Kutheilem.
-fr- a Stanislav Kutheil, Aeroklub Plasy
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »