Svět letecké dopravy: Další používaná členění civilních dopravních letadel

11.12.2018

Svět letecké dopravy, díl dvacátý V minulé části jsme se zabývali členěním letadel podle typu pohonu, dnes přidáme další druhy jejich kategorizace.

Rozdělení letadel podle typu pohonu je díky zpravidla zásadně odlišné konstrukci na první pohled viditelné a navíc jasně odráží historické souvislosti. Svůj účel však mají i další způsoby členění letadel. Členíme je dále takto.

Podle typu užitečného zatížení

Tento webový seriál obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží jedině tato kniha jako celek. Kniha Svět letecké dopravy II. je jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Podle typu užitečného zatížení letadla dělíme na tyto kategorie.

Osobní - letadla pro přepravu cestujících, ačkoli v zavazadlových prostorech zpravidla mohou převážet i náklad odpovídající velikosti.
Nákladní - buď konstrukčně odvozená či přestavěná z osobních, nebo konstruovaná primárně pro přepravu nákladů, zpravidla původně pro vojenské účely – nazývaná také transportní.
Smíšená (kombi) – de facto osobní s rozšířeným prostorem pro přepravu nákladu na úkor části kabiny cestujících.

Podle typu tratí, na které je letadlo primárně určeno

Podle toho, pro jaký tratí jsou letadla určena, je dělíme takto.

Letadla Regionální
Regionální letouny jsou optimalizovaná pro krátké, regionální tratě. Patří sem téměř všechny aktuálně provozované turbovrtulové typy (z nichž ve výrobě zůstávají především ATR-42, ATR-72 a Dash 8 Q400 s kapacitou 48–78 míst) a letadla kategorie regional jet (ve výrobě Bombardier CRJ700/900/1000, Embraer 170/175 a 190/195, Sukhoi Superjet 100, v přípravě Mitsubishi MRJ a Bombardier CSeries, dosluhují menší letadla s kapacitou do 80 míst a z větších pak starší čtyřmotorové Avro a dvoumotorové Fokker 70 a Fokker 100). Historickým vývojem se vymezila kapacita turbovrtulových letadel do 80 míst a proudových regionálních do rozpětí 80 – 120 míst (menší letadla ztratila ekonomický smysl, větší spadají již mezi univerzálnější střednětraťová). Dolet typicky do 2 000 km, ale u proudových často i větší s cílem širších možností uplatnění.

Letadla pro střední tratě
Tato kategorie letadel má dolet do cca 4 500 km, typická kapacita 120 – 220 míst. Aktuálně vyráběné řady Boeing 737 a Airbus A319/320/321, na trh vstupuje další generace těchto letadel (B737Max resp. A320Neo) plus ruský projekt MS-21, na spodní okraj této kategorie přesahuje větší verze původně regionálního typu Bombardier CSeries. Některé verze těchto letadel technicky zvládnou i lety přes moře dle pravidel ETOPS a tedy např. přelet Atlantiku s mezipřistáním, ale jedná se jen o rozšíření možnosti uplatnění těchto letadel za cenu značných kompromisů v kvalitě produktu oproti dálkovým letadlům.

Boeing 757 je zatím posledním typem s klasickým průřezem trupu, používaným i v dálkové přepravě. Typické livery charterových dopravců často evokuje motivy dovolené, slunce a odpočinku.

Dálková letadla
kapacita zpravidla nad 200 míst, dolet typicky 9 – 13 000 km, v extrému až k 18 000 km. K vyráběným typům patří čtyřmotorové obří stroje Airbus A380 a Boeing 747 a dvoumotorové Boeing 767, 777, 787 resp. Airbus A330 a A350XWB. Ze starších typů už v pravidelné přepravě osob slouží jen čtyřmotorový Airbus A340 různých verzí a menší Boeing 757.

Podle šířky trupu

Dělení podle šířky trupu je následující:

Letadla s klasickým průměrem trupu (úzkotrupá, narrow body)
Jedná se o letadla, která mají v konfiguraci pro cestující maximálně šest sedaček v řadě s jednou uličkou uprostřed (odtud také anglický termín „single-aisle aircraft“). Koncept se dnes využívá u všech regionálních a střednětraťových letadel; jediným dosud používaným typem s klasickým trupem v dálkové přepravě zůstal Boeing 757, jehož výroba ale skončila v roce 2004. Trup má buď jednoduchý kruhový průřez (všechny aktuální typy výrobců ATR, Bombardier, Airbus) nebo ve tvaru dvou kružnic různého průměru protínajících se ve výšce podlahy (tzv. „double-bubble“ – všechna úzkotrupá letadla Boeing od 707 přes 727, 757 až po aktuální verze 737 a ve zmenšeném provedení Embraer 170/175/190/195). Vnější šířka trupu je do 4 metrů (B737 375,9 cm, A320 395 cm).

Širokotrupá letadla (wide body)
V pasažérské verzi mají 7 až 11 sedaček v řadě se dvěma uličkami (proto také „twin-aisle widebodies“). Pojem širokotrupé letadlo znamená v praxi totéž jako velkokapacitní. Původně se předpokládalo jejich uplatnění i na středních tratích, ale aktuálně vyráběná širokotrupá letadla jsou vesměs letadly dálkovými. Největší z těchto letadel mají dokonce uspořádání se dvěma palubami (double deck) – buď částečně (B747), nebo po celé délce trupu (A380); kromě toho je u většiny širokotrupých letadel poměrně běžné umístění části servisních prostor (galley pro skladování a přípravu palubního občerstvení, prostor pro odpočinek posádky, případně toalet) do podpalubí s cílem získat na hlavní palubě více místa pro sedačky cestujících. U jednopalubových širokotrupých letadel se opět setkáme s jednoduchým kruhovým průřezem (A300/310/330/340, B777) i složitějším oválným, eliptickým či „double bubble“ průřezem (B767, 787, A350XWB). Šířka trupu se dnes pohybuje od 503 cm (B767) do 715 cm (A380).

Podle rychlosti letu

Letadla podzvuková (subsonic aircraft) – všechna dnes používaná dopravní letadla.

Letadla nadzvuková (supersonic aircraft) – po vyřazení letadel Concorde z provozu v roce 2003 se kapitola nadzvukové dopravy prozatím uzavřela, ale pracuje se na projektech nadzvukových strojů v kategorii obchodních letounů (supersonic business jets).

Jiří Žežula