Historie, regulace a právo v letecké dopravě, role letecké dopravy v globálním světě

24.7.2018

Svět letecké dopravy, díl druhý Ve druhém díle nahlédnutí do světa letecké dopravy se dotkneme historie včetně vývoje leteckého práva a principů spolupráce v letecké dopravě.

Snaha lidstva vzlétnout po vzoru ptáků sahá podle čínských a perských legend až do 2. tisíciletí př. n. l. Na evropském kontinentě je nejznámější řecká legenda o Ikarovi, která se datuje do 7. století př. n. l. Systematicky se možností letu zabýval jako první Leonardo da Vinci (1452–1519), který své poznatky shrnul do poznámek Kodex ptačího letu a mnoha konstrukčních náčrtků.

Neúspěchy s napodobením ptačího letu vedly k tomu, že lidé začali vzdušný prostor dobývat balony. V roce 1783 se vznesl nedaleko Paříže první balon s lidskou posádkou k asi 25 minutovému letu. První čtyři vzlety řízeným motorovým letadlem předvedli bratři Wrightové 17. prosince 1903. V roce 1905 vytvořili americký rekord v trvání letu, když za 1 hodinu a 13 minut jejich letadlo Flyer 3 uletělo 83 km.

Průkopníky české letecké tradice se stali v roce 1909 ing. Jan Kašpar (1883–1927) a jeho bratranec Evžen Čihák (1885–1958). První samostatný přelet podnikl Jan Kašpar 12. května 1911 z Pardubic do Prahy a první let s cestujícím uskutečnil v prosinci téhož roku z Mělníka do Prahy-Chuchle. Na začátku války v roce

1914 dosáhly letecké rekordy v rychlosti hodnoty 208,85 km/hod a ve výšce 6120 m. Nevyužité zásoby vojenských letadel a vojenští piloti našli v roce 1918 uplatnění v ro- dícím se civilním letectví – v letecké dopravě.

Počátky mezinárodního leteckého dopravního systému

1918–1944

Rozvoj letectví za 1. světové války vyústil ve zvýšení doletu a rychlosti letadel, takže bylo snadné překonávat hranice jednotlivých států. Bylo proto nutné začít řešit otázky mezinárodního civilního letectví. Pařížská mírová konference, která se sešla

18. ledna 1919, vytvořila proto leteckou komisi s úkolem připravit text mezinárodní úmluvy o civilním letectví a vytvořit tak první mezinárodní právní dokumenty řešící otázky suverenity nad vzdušným prostorem, registrace letadel, licencování pi- lotů a provoz vojenských letadel.

Výsledkem bylo, že již 13. října 1919 byla v Paříži sjednána mezinárodní „Úmluva o úpravě letectví“ (Convention Relating to the Regulation of Aerial Navigation – Pa- řížská úmluva), k níž přistoupilo 38 hlavně evropských států včetně tehdejší ČSR.

Pařížská úmluva zřídila zároveň Mezinárodní komisi pro leteckou navigaci (Internati- onal Commission for Air Navigation – ICAN), která dílčím způsobem usnadnila rozvoj civilní letecké dopravy a byla první stálou formální organizací věnující se problematice civilního letectví a vlastně předchůdcem dnešní organizace ICAO.

Problémem ICAN bylo, že se její práce nezúčastnily USA, Německo a Rusko a zároveň jí konkurovaly jiné organizace, které vznikly např. mezi americkými státy na základě tzv. Havanské úmluvy z roku 1928, která měla ve své podstatě stejný předmět jako Pařížská úmluva. Organizace ICAN prakticky zanikla v roce

1940 v důsledku německé okupace Paříže, ale poznatky z jejích aktivit došly uplatnění při uspořádání civilního letectví po 2. světové válce, kdy i její kanceláře byly převzaty organizací ICAO, která vznikla jako výsledek konference v Chicagu v prosinci 1944.

V oblasti vlastní letecké přepravy bylo ve třicátých letech 20. století věnováno ohromné úsilí snaze o zavedení obchodního leteckého spojení přes severní Atlantik. Tyto pokusy a snahy však přerušila 2. světová válka a tak se začala pravidelná letec- ká přeprava přes severní Atlantik plně rozvíjet až v poválečných letech.

Na mezinárodním poli se v období před 2. světovou válkou jako lídr hromadné letecké dopravy začala profilovat americká letecká společnost Pan American, kte- rá původně začala s přepravou hydroplány do Key West na Floridě. Ta i následně v poválečném období stála dlouho v čele rozvoje leteckých přepravních služeb jak v oblasti letadlové techniky, tak počítačových rezervačních systémů. Také její síť zahrnující od 17. 6. 1947 slavnou linku PA 001/002 kolem světa, byla legendární. Linka PA 001 začínala v San Francisku a vedla směrem na západ přes Honolulu, Hong Kong, Bangkok, Dillí, Beirut, Istanbul, Frankfurt, Londýn do New Yorku a trvala přibliž- ně 48 hodin. Linka PA 002 měla počátek v New Yorku a vedla směrem na východ přes stejné body do San Franciska. Společnost Pan Am zkrachovala v roce 1991.

Vývoj letecké dopravy v Československu v meziválečném období

Pařížská úmluva vedla i v ČSR k vydání prvního leteckého zákona č. 172/1925 Sb. Tento zákon se dočkal nového znění pod č. 48/1930 Sb., v němž byla např. upravena odpovědnost za škody způsobené provozem letadla a zavedeno povinné pojištění proti následkům této odpovědnosti. Zároveň zmocnil vládu, aby vydala letecké před- pisy pro vlastní leteckou činnost a letecký provoz.

Veřejná letecká doprava se začala provozovat v Československu ale už od roku 1920. K provozu byla využívána především letiště Praha-Kbely a Bratislava. Československá letecká akciová společnost vzniklá fúzí českých provozovatelů vyhlídkových a příležitostných letů Falco a Ikarus pro finanční a provozní těžkosti neuspěla. Zato československá kapitálová účast ve francouzsko-rumunské letecké společnosti, založené v Paříži, přispěla k zahájení jejího pravidelného provozu na lince Paříž – Štrasburk – Praha od 15. října 1920. Vzhledem k potře- bě konsolidovat vlastní leteckou dopravu v rámci nově vzniklého Československa a propojit Prahu s Bratislavou, Košicemi i Užhorodem byl 6. října 1923 vydán ministerský výnos zřizující státní podnik Československé aerolinie (ČSA). Při prvním letu ČSA 29. října 1923 z Prahy do Bratislavy pilotoval Kamil Brabenec letadlo Aero A-14 Brandenburg s necelými 800 gramy pošty a jedním cestujícím – redaktorem Václavem Kőnigem z Lidových novin. ČSA svou první zahraniční linku otevřely až v r. 1930 na trase Praha – Bratislava – Záhřeb.

V lednu 1927 byla v Praze založena Československá letecká společnost, a. s. (ČLS) – soukromý podnik Škodových závodů se státní subvencí, formovaný před- nostně pro mezinárodní leteckou dopravu. Významnou událostí roku 1929 bylo roz- hodnutí vlády z 24. března 1929 o vybudování samostatného civilního letiště pro Prahu na tzv. Ruzyňské pláni. Po terénních úpravách pozemku byla základní výstavba zahájena v červenci 1933 a 5. dubna 1937 byl zahájen provoz. Budo- va terminálu, který je i dnes stále funkční, získala za své řešení na mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži zlatou medaili. Letiště bylo vybaveno třemi ne- zpevněnými (travnatými) vzletovými a přistávacími dráhami a zařízeními pro přistání za špatné dohlednosti.

V roce 1937 letecká síť ČSA a ČLS nabízela pravidelná mezinárodní spojení s cca 20 městy v Evropě. ČLS získala v témže roce do svého parku americký dvou- motorový Douglas DC-3 (19 cestujících, 5 členů posádky, rychlost 270 km/hod.), který představoval revoluční změnu v letadlové technice. V létě 1938 zaznamenala česko- slovenská doprava vrcholné výkony, letecká síť ČSA měřila 7000 km a ČLS 4000 km. Mnichovská dohoda však zdecimovala k počátku roku 1939 tyto sítě na 4200 km a březen 1939 pak znamenal úplnou likvidaci československé letecké dopravy.

Období rozvoje letecké dopravy 1944–1980

Ještě před koncem 2. světové války (9. září 1944) sezval americký prezident Roosevelt představitele celkem 55 států na mezinárodní konferenci o civilním le- tectví do Chicaga. Motivací bylo využít jak obrovský válečný technologický pokrok a vytvořenou leteckou infrastrukturu, tak i mezinárodní soudržnost jako prostředky k zabránění příštím konfliktům.

» V našem seriálu čerpáme z knihy Svět letecké dopravy II. (SLD II.), která je vysoce hodnocena odborníky v oblasti dopravy a užívána jako studijní materiál na oborových vysokých školách i při dalším vzdělávání zaměstnanců firem působících v oboru letecké dopravy. A protože není jednoduché se k tak souhrnným a podrobným informacím běžně dostat, nabízíme vám alespoň část z nich v tomto seriálu.

Výsledkem této historicky velmi úspěšné konference bylo dosažení „Úmluvy o me- zinárodním civilním letectví“ (Chicagská úmluva – ÚMCL). ÚMCL vstoupila v plat- nost v roce 1947 a současně s tím byla zrušena platnost Pařížské úmluvy z roku 1919 a Havanské úmluvy z roku 1928. Kromě toho chicagská konference připravila další čtyři mezinárodní dokumenty z oblasti letecké dopravy, čímž stanovila poválečný směr rozvoje mezinárodního civilního letectví a otevřela cestu k jeho postupné globalizaci.

Po skončení 2. světové války došlo také k rychlé obnově československé letecké dopravy mj. proto, že letiště v tehdejší ČSR nebyla významněji poškozena. Činnost Československých aerolinií byla obnovena 14. září 1945. Počátkem roku 1946 byl za- hájen již pravidelný mezinárodní i vnitrostátní letecký provoz, ve kterém byla využívána zejména trofejní letadla Junkers Ju 52 a letadla DC-3 z přebytků americké armády.

Politické směřování Československa po roce 1948 znamenalo nucené přeruše- ní provozu na většině linek do západní Evropy a na Střední východ. Nová politická si- tuace znamenala od roku 1949 také orientaci na tehdejší sovětskou techniku, nejprve v letadlovém parku a pak i v pozemním a zabezpečovacím zařízení.

V roce 1956 byl vládou ČSR přijat zákon č. 47/1956 Sb. o civilním letectví, který ve znění pozdějších změn vydržel až do 31. března 1997. Jakkoli byl tento zákon poznamenán politickým vývojem, šlo o právní normu velmi dobré kvality, neboť byla ještě připravována odborníky, kteří měli živé poznatky z jednání v Chicagu.

Světový poválečný technologický pokrok se nejmarkantněji projevil v letadlové technice. Zásadní inovací bylo zvládnutí transkontinentální dálkové dopravy čtyřmotorovými pístovými letadly Lockheed Constellation, Boeing Stratocruiser, Douglas DC-6 a DC-7. První obchodní proudové letadlo de Havilland Comet (1952) se technic- ky neosvědčilo a bylo proto staženo z provozu. Opravdovou éru proudových letadel v mezinárodní letecké dopravě zahájily právě ČSA v roce 1957 sovětským letadlem TU-104A – rok před nástupem proudových Boeingů B 707 (první tyto stroje létaly v barvách Pan Am) a Douglas DC-8. V roce 1970 bylo uvedeno do provozu první širokotrupé čtyřmotorové proudové letadlo B747 v barvách společnosti Pan American, které zahájilo období masové letecké dopravy. Širokotrupá letadla vyvinuli také další tehdejší výrobci – šlo o typy DC-10 a Lockheed L-1011 Tristar se třemi motory.

Zásadní převrat ve vývoji letecké dopravy znamenal také vývoj v oblasti rezervačních systémů. Prudký nárůst počtu přepravovaných cestujících, spolupráce mezi různými leteckými společnostmi, potřeba prodávat letenky na mnoha prodejních místech i využívání prodejní kapacity mnoha cestovních agentur, to vše vytvářelo potřebu centrálního inventorního systému a vzdáleného přístupu do něj v reálném čase. Hlavním průkopníkem v této oblasti byla americká společnost American Airlines, která začala již v roce 1946 využívat první rezervační systém pracující s magnetickou pamětí. Její systém se rychle rozvíjel zejména spoluprací s firmou IBM a postupně přerostl v centrální rezervační systém (CRS) a posléze v globální distribuční systém (GDS) používající dnes název SABRE.

Nové, účinnější i úspornější proudové motory umožnily zkonstruovat další generaci dvoumotorových letadel pro krátké, střední i dlouhé tratě v úzkotrupé i širokotrupé verzi. Snaha o další zrychlení letecké dopravy konstrukcí nadzvukových letadel byla prakticky realizována pouze v Evropě. Šlo o projekt anglo-francouzského letadla Concorde uvedeného do provozu v roce 1976. S ohledem na ekologické (hluk a vysoká spotřeba paliva) a ekonomické (vysoké náklady) problémy byl však provoz těchto leta- del v roce 2003 ukončen. K tomuto rozhodnutí přispěla i vysoce medializovaná nehoda Concordu ke které došlo v roce 2000 v Paříži. Přestože se myšlenky na supersonickou leteckou dopravu čas od času v různých verzích stále objevují, faktem je, že rychlost proudových letadel je na dlouhou dobu na svém maximu a její zvýšení je možné jen za podmínky vyvinutí technologicky i koncepčně zcela nových řešení.

Do kontextu rozvoje světového civilního letectví patří 28. říjen 1978, kdy americký prezident Carter podepsal zákon o deregulaci vnitrostátní letecké dopravy v USA. S hlavními záměry tohoto počinu byly seznámeny ostatní země zvláštní americkou diplomatickou nótou. Toto avantgardní zákonné opatření mělo v USA dalekosáhlý dopad na vznik nových dopravců, liberalizaci cen za leteckou přepravu i otevření prá- va zahajovat nové linky bez složitých byrokratických procesů. Velmi rychle tak došlo k restrukturalizaci sítě vnitrostátních linek a snížení cen za leteckou přepravu. Dere- gulace způsobila v USA mj. pozitivní i negativní změny v obslužnosti některých míst.

Vytváření liberalizovaného leteckého dopravního systému od roku 1980

Realizaci deregulace sledovali odborníci na celém světě a liberalizační prvky se pak začaly s určitým zpožděním uplatňovat i v dopravní politice letecky vyspělých evropských států. EU vytyčila teprve v roce 1987 politický program postupné liberalizace letecké dopravy, který byl ve třech fázích dovršen v roce 1997, přičemž toto zpoždění umožnilo vyvarovat se některých obtíží a chyb, kterými muselo projít dopravní letectví USA.

Země tehdejšího „východního bloku“ včetně socialistického Československa i velká část zbytku světa si však zachovávaly v oblasti letecké dopravy vysoký stupeň regulace, který zasahoval nejen technické a provozní oblasti, ale velmi striktně reguloval i nabízené kapacity a ceny. Vznik nových leteckých společností byl zcela podřízen rozhodování státních a vládních struktur.

Listopad 1989 znamenal pro československou leteckou dopravu logicky ote- vření nových příležitostí. Po příslušném politickém i ekonomickém zajištění ze strany dodavatelů se staly moderní západní technologie rychle dostupné pro celou infrastrukturu civilního letectví. Umělé bariéry z dob studené války, zvláště v oblasti víz a tranzitních podmínek, byly postupně odstraněny. Padl monopol povinného a výlučného využívání pouze linek ČSA platný do té doby pro československé občany a v přímém prodeji přepravy na našem území se začaly nově angažovat přímo zahraniční letecké společnosti.

» V následujících několika měsících budeme publikovat některé části knihy Svět letecké dopravy II. tak, abyste si mohli udělat obrázek o tom, na jakých principech svět letecké dopravy stojí a jak konkrétně fungují jeho jednotlivé součásti. Komplexní informaci však lze získat jedině studiem celé knihy, proto v takovém případě doporučujeme její zakoupení v e-shopu Flying Revue.

28. března 1990 pak Federální shromáždění novelou leteckého zákona zrušilo státní monopol v oblasti letecké dopravy, což umožnilo vznik a podnikání nových českých soukromých leteckých společností. Vzhledem k vysoké konkurenci a nákla- dovosti v letecké dopravě však jen malá část nově vytvářených společností měla dlouhodobější životnost. Rychlý byl také přechod na západní letadlovou techniku. Zastaralá sovětská letadla byla do roku 1997 vyřazena z pravidelné a v roce 2000 i z nepravidelné přepravy ČSA.

Liberalizace letecké dopravy zahájená v roce 1978 v USA se postupně prosadila nejen v USA a EU včetně nových členů z bývalé východní Evropy, ale také v řadě zemí v Asii, Jižní Americe i na Středním východě. Mezi hlavní důsledky liberalizačních změn patří to, že:

vznikla a vzniká řada nových leteckých společností, i když část z nich samozřejmě také zaniká, čímž se vývoj v letecké dopravě v tomto ohledu přiblížil situaci v jiných oblastech podnikatelských aktivit
vytvořil se nový základní obchodní model tzv. „low cost“ (nízkonákla- dový), který přivedl do letecké dopravy zcela novou obchodní filozofii a do velké míry pomohl přitáhnout k letecké dopravě miliony nových zákazníků
zvýšená konkurence vyplývající z většího počtu dopravců i větší nabízené ka- pacity a zrušení regulačních omezení vedla k zásadnímu zvýšení produktivity leteckých dopravců a současnému snižování cen za leteckou přepravu
ve snaze snižovat náklady se začala v mnohem větší míře využívat pro leteckou dopravu také tzv. sekundární letiště, která byla dříve využívána jen okrajově.

Shrnutí

Letecká doprava prošla za období přibližně sta let zcela unikátním vývojem od prvního krátkého skoku letadla těžšího vzduchu až ke globálnímu odvětví, které je technologicky na špičce lidského vývoje a u něhož hlavní omezení růstu jsou stále více formována jen fyzikálními zákony (rychlost) a ekologicko-kapacitními limi- ty (omezení možnosti stavby nové infrastruktury – zejména vzletových/přistávacích drah, emise a dostupnost paliva).

Z činnosti vyhrazené skoro až do začátku 2. světové války spíše bohatým ex- centrikům vyrostl nejbezpečnější, nejrychlejší a nejpohodlnější způsob dopravy, který lidstvo poznalo. Mezi základní milníky rozvoje masového globálního dopravního odvětví lze počítat:

budování prvních letových navigačních zařízení pro lety za běžné viditelnosti – počátek dvacátých let
vyvinutí systému a pravidel pro létání za pomoci přístrojů (IFR) – konec dvacátých a začátek třicátých let v USA
uvedení do provozu celokovového letadla revoluční koncepce Douglas DC-3 – rok 1936
vytvoření mezinárodního smluvního systému na konferenci v Chicagu – rok 1944
zahájení pravidelné transatlantické dopravy – rok 1945
počátek využívání centralizovaných rezervačních systémů – rok 1946
zavedení proudových letadel do běžného provozu – rok 1952, resp. 1957
uvedení do provozu velkokapacitního letadla B747 Jumbo – rok 1970
zavedení liberalizační politiky v rámci USA – rok 1978
vyhlášení politiky liberalizace letecké dopravy v EU – rok 1987
zahájení masového prodeje leteckých přepravních služeb prostřednictvím globálních distribučních systémů – konec osmdesátých let
rozšíření nízkonákladového obchodního modelu – devadesátá léta
vznik globálních aliancí leteckých dopravců – devadesátá léta
zásadní rozvoj mezinárodní spolupráce k řešení kapacitních problémů letového prostoru – devadesátá léta
dokončení procesu liberalizace letecké dopravy v EU – rok 1997
příchod technologicky nových způsobů odbavení cestujících – od počátku 21. století
postupný odklon od provizních odměn prodejců letenek k fixním poplatkům za vystavení letenek – od konce devadesátých let
celosvětové zavedení elektronických letenek – 2008
dramatický nárůst prodejů přes internetové on-line letenkové prodejní systémy – od 2008
pokračující rychlý růst využívání špičkových IT při řízení a organizaci obchodně-provozních procesů v letecké dopravě – nyní již trvalý trend