Sport: 26. FAI WAC

Vrcholem soutěžního létání je pro akrobatické piloty stále světový šampionát FAI. Výsledky toho letošního jsou již dlouho známy, jak ale vidí svou účast čeští reprezentanti? Zeptali jsme se jich.

26. MS v letecké akrobacii kategorie Unlimited, které odstartovalo v italském Folignu na sklonku srpna, nabídlo silnou startovní listinu špičkových pilotů ze třinácti zemí světa, včetně pětky statečných zástupců České republiky. Českou republiku zastupovali piloti Jan Adamec (SU-31 M), Marek Hyka (EXTRA 330LC), Petr Kopfstein (EXTRA 330 SC), Jan Rozlivka (SU-31 M) a Martin Šonka ( EXTRA 300 SR) pod taktovkou trenéra reprezentace a manažera týmu Stanislava Bajzíka. Technickou podporu zajišťoval mechanik týmu Aleš Staněk.

Jak vidí létání ve světové třídě sami piloti? Níže přinášíme dojmy Marka Hyky z tajné sestavy, Petra Kopfsteina z volné sestavy a Martina Šonky z Freestyle sestavy, která vynesla tomuto zástupci kategorie Unlimited titul vicemistra světa ve Freestyle pro rok 2011.

První figura, tvar P, ¾ tlačený výkrut na vertikále v oblouku 4 půlky, tlačení do vertikály 1 a ¾ výkrut a 2 osminy zpět. Musel jsem naletět v dost vysoké rychlosti, zhruba 380 km/h, což není hezké, let působí „rozjančeným“ dojmem, nebylo však zbytí, letoun velmi špatně provádí tlačené kopané výkruty, není na to stavěný. Následuje malý „pič“ (český ekvivalent, pozn. aut.), zastavení přesně s malým kmitem, do půlek rychlostí letoun dobře reagoval, pomalé točení, přetlačení do horizontu a točení, i když opět pomalu, byly v pořádku. Následuje spojovací figura, pouze vertikála a za ní vývrtka, s tou jsem nebyl spokojen. V průběhu točení 1 a 1/4 se letoun zpomalí. Potom zastavení, celý výkrut v opačném směru na vertikále dolů a ihned přechodový oblouk do vertikály nahoru, to je vynikající na „uspání“, ale nic z toho u mě neproběhlo, vše uvedené se odehrálo v malé rychlosti, protože křidélka u mého speciálu tak nezabírají, a ihned jsem 3×4 a půlku výkrutu zpět dotočil čistě. Následuje přechod na záda a figura zvaná diamant. Dále pokračuje ze zad zatažení k zemi na 45 stupňů tlačený výkrut, zatažení 45 k zemi, zatažení 45 nahoru a rychlé výkruty 3×4, půlka zpět a hned zas tažením na 45 stupňů nahoru a následně záda horizont, u této části bylo nejtěžší to točení. Hodnotí se tvar a stejné délky linek a točení může jednu linku hodně protáhnout. Sestava byla velmi těžká i na orientaci a hodně pilotů zde přetáčelo. Sám sebe jsem napomínal, že se u „půlky“ musím dívat zpět, na dobíhající křídlo, protože jedině tak to jde zastavit přesně.