První let hydroplánu

28. března roku 1910 vzlétl francouzský letecký průkopník Henri Marie Léonce Fabre se svým Hydroavianem, prvním úspěšným hydroplánem v dějinách letectví, ze zálivu Étang de Berre nedaleko Marseille.

Hydravion Henri Fabreho během letu

Henri Fabre se narodil 29. listopadu 1882 v prominentní rejdařské rodině v Marseille. Od mládí mu učarovalo nejen moře, ale především pokusy prvních leteckých průkopníků. Při studiu na jezuitské koleji se začal zabývat studiem hydrodynamiky, aerodynamiky a brzy svůj zájem rozšířil na studium konstrukcí letadel a navrhování tvarů vrtulí.

V roce 1909 začal se stavbou prvního prototypu hydroplánu. Jako první z průkopníků vodních letadel pochopil důležitost správného tvarování plováků a jejich návrhu věnoval mnoho času. Přes jejich relativní dokonalost však jeho první stroj nikdy nevzlétl, a to proto, že Fabre měl k dispozici motor o výkonu pouhých 25 koní. Nenechal se však odradit a postavil brzy nový stroj poháněný tehdy populárním sedmiválcovým rotačním motorem Gnôme Omega o 50 koní, opatřeným tlačnou vrtulí. Svůj výtvor nazval Hydravion.

Hydravion v Monaku v roce 1911

Hydravion v Monaku v roce 1911 Henri Fabreho

Fabreův Hydravion pojmenovaný Le Canard (kachna) byl 8,45 m dlouhý stroj s rozpětím 14 metrů a výškou 3,70 metrů. Jeho prázdná hmotnost byla 380 kilogramů a vzletová 475 kilogramů.

Přestože Fabre neměl dosud s létáním žádné praktické zkušenosti, po řadě zkoušek s oběma svými stroji nakonec uspěl. První úspěšný start svého letadla z vody uskutečnil z hladiny zálivu Étang de Berre 28. března 1910. Toho dne uskutečnil celkem čtyři lety, první měřil 457 metrů, nejdelší z nich byl více než 600 metrů dlouhý. V následujících dnech prý dokázal urazit i vzdálenost kolem šesti kilometrů. V květnu však se svým Hydravionem havaroval a stroj byl poškozen. Znovu se Hydravion objevil během námořních závodů v Monaku v roce 1911, kde ho ovšem pilotoval Jean Bécue.

Hydravion Henri Fabreho

rozložený Hydravion se přepravoval na speciálním vozíku

Po stránce letecké konstrukce nemohl Fabreův stroj v rychle se rozvíjejícím letectví příliš co nabídnout. Zcela jiná však byla situace s jeho skvěle navrženými lehkými plováky. Fabreho brzy po prvních letech kontaktovali Glenn Curtiss a Gabriel Voisin, kteří využili jeho konstrukci a techniku k vývoji vlastních hydroplánů.

Hydravion v Monaku v roce 1911

Henri Fabre zemřel ve věku 101 let, jako jeden z posledních průkopníků letectví. Jeho Hadravion se zachoval až dodnes a je vystaven v Musée de l'air et de l'espace v Le Bourget.

Text: Michal Beran