23.2.2017
Satelitní navigace v IFR i VFR létání 2. Před týdnem jsme otevřeli nové, velmi zajímavé téma: využití satelitní navigace pro přístrojové létání a zejména přiblížení využitelné i na letištích, kde není k dispozici systém ILS. Dnes o pozemní přípravě pro využití satelitní navigace.
Pozemní příprava GNSS. Video: GNSS Centrum
V rámci projektu CaBilAvi (Capacity Building for Aviation) byl zveřejněn další díl výukových videí s tématem GNSS navigace. Je součástí dvacetidílné série krátkých videí prezentujících možnosti využití GNSS (Globálních navigačních satelitních systémů) v letectví. Více o GNSS ve videu na konci článku.
Integrované certifikované řešení G1000 v letadle Cirrus SR22. Foto: Pavel Valenta
Představeny by měly být postupně možnosti pro piloty všeobecného letectví létajících jak podle pravidel letu za vidu (VFR), tak i podle pravidel přístrojového létaní (IFR). Systémy GNSS mají taktéž svá omezení, kterých si musí být piloti vědomi, aby předešli případným krizovým situacím.
Tentokrát je kladen důraz na rozumnou pozemní přípravu. Ačkoli většina současných systémů je velice intuitivní, je přeci jen dobré připravit se v klidu před letem a seznámit se s možnostmi přístrojů, které hodláme používat za letu.
Abychom neztratili výhody, které nám satelitní navigace přináší, je dobré se dobře orientovat v uživatelské logice našeho přístroje. Není dobré to podcenit, nečekané situace je třeba řešit rychle a konstruktivně - k tomu je třeba mít ovládání pod kůží.
Na trhu je k dispozici poměrně široká nabídka nejrůznějších přijímačů GNSS. Uživatelská logika se mění nejen v závislosti na výrobci, ale reflektuje i vývoj technologie. Nezřídka se tak stává, že i různé modely téhož výrobce mají odlišné ovládání. Do hry navíc vstupují různá mobilní zařízení, tablety či chytré telefony. Zatímco certifikovaná řešení, pevně zabudovaná do palubní desky letadla budou mít patrně jednoduchou možnost návratu do základní nabídky i továrního nastavení, necertifikovaná zařízení a software tabletu či telefonu takovou jednoduchou možnost mít nemusí.
Integrované certifikované řešení G1000 v letadle Cirrus SR22. Foto: Pavel Valenta
Výuka ovládání GNSS navigace zatím není předmětem základního výcviku pilota. Vzhledem k široké škále možností to ani není dost dobře možné. Pilot se tedy musí spoléhat na svůj úsudek, do jaké míry je nutné se s ovládáním svého GNSS přijímače seznámit v rámci pozemní přípravy. Některé opomíjené momenty či chyby si pokusme připomenout. Po spuštění sytému se nám obvykle zobrazí datum platnosti databáze. Pokud ne, je vhodné jej v menu najít a ověřit to.
Neuděláme-li to, pak jsme patrně udělali první krok k narušení nějakého vzdušného prostoru či k vysílání na špatné frekvenci. Častým zdrojem zděšení pilota může být například ovládání jasu obrazovky. Letěl-li někdo před námi v noci, lze předpokládat, že jas obrazovky byl natolik ztlumen, že za slunečného dne se nám bude zdát, že nefunguje.
U certifikovaných, pevně zabudovaných zařízení postačí pootočit knoflíkem na palubní desce, u tabletu či jiné dotekové obrazovky budeme patrně nuceni vyhledat nějaké temné místo. To se ovšem za letu nedělá dobře.
Přenosný přístroj Garmin G496 v letadle L410. Foto: Pavel Valenta
Pro mnohá certifikovaná pevně zabudovaná zařízení existují výborné simulátory, které běží na PC. Rozhodně stojí za to si takový simulátor opatřit. Necertifikovaná přenosná zařízení je také možné si vyzkoušet v pohodlí domova, nebo chcete-li např. za jízdy autem. V takovém případě přeci jen ještě můžeme kdykoliv zastavit a správný postup nastavení v klidu vymyslet. Mnohé další rady lze nalézt v právě publikovaném videu (viz výše).
A co vlastně Egnos přesně je a jak funguje? Dozvíte se v tomto videu:
Co je a jak funguje EGNOS, čili Evropská geostacionární navigační služba
Další článek na téma GNNS přineseme přibližně za týden.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »