Proč havaroval český Piper 28 OK-AKA v Zell am See?

Letadlo Piper Warrior II PA-28-161 s českou imatrikulací OK-AKA havarovalo v neděli 10. 7. 2016 večer po startu z rakouského letiště Zell am See. Pilot i druhý muž v posádce byli vážně zraněni, pilot byl vrtulníkem záchranné služby dopraven do nemocnice v Salzburgu, dvě ženy byly zraněny lehce. Proč k nehodě došlo? 

Letoun se sice po startu odpoutal, ale podle svědků vzlétl jen asi do výše 50 stop. Po několika desítkách metrů letu se pilot zřejmě pokusil o nouzové přistání na louce navazující na dráhu, na jejím konci pak stroj narazil čelně do břehu malého vodního toku mezi loukou a přiléhající asfaltovou cyklostezkou. Po nárazu vypukl v motorovém prostoru letadla požár, který duchapřítomně uhasili lidé, kteří zrovna míjeli místo nehody. Přesto si nehoda vyžádala zásah místních hasičů - zásahu se účastnilo na pět desítek mužů.

Pohled do kabiny Piperu po nehodě.

Ze záběrů ORF je patrné, že po opuštění letadla byly vypnuté elektrické spotřebiče, přípust stažena (páka plynu byla v zadní poloze), ovladač bohatosti směsi byl rovněž vzadu (směs chudá) a přepínač palivových nádrží nastaven na levou nádrž.  

Posádka letounu se vracela do Česka, z letiště v Zell am See startovala v 18.55 z dráhy 08. Asfaltová dráha je dlouhá 660 metrů. Letadlo bylo obsazeno čtyřmi osobami - 39letým občanem České republiky, který letadlo pilotoval, 49letým občanem Slovenské republiky a dvěma ženami ve věku 24 a 26 let. 

Rakouské zdroje uvádějí, že druhý muž byl kopilot, což však není možné, neboť Piper 28 je jednopilotní letadlo. Má sice zdvojené řízení, ale pouze pro potřeby výcviku pilotů. Pro běžný provoz je schváleno jako jednopilotní. Umělý horizont a navigační přístroje jsou pouze na levé straně palubní desky. V médiích se v té souvislosti objevila spekulace, že druhý muž byl letecký instruktor. Tato informace ale není potvrzena. 

Proč tedy k nehodě došlo? Zatím máme příliš málo potvrzených informací na směrodatné závěry, nad dostupnými fakty se ale můžeme zamyslet. Navzdory relativně pozdní hodině byla v neděli večer v oblasti letiště stále poměrně vysoká teplota vzduchu (necelých 30°C), což v kombinaci s vyšší nadmořskou výškou letiště v Zell am See (753m) a váhou letadla mohlo mít vliv na letové výkony, neboť teplejší vzduch, navíc ve vyšší nadmořské výšce, je řidší a tedy je menší vztlak. Dané podmínky mají vliv také na výkon motoru.

Na záběrech rakouské televize ORF je vidět plně naložený zavazadlový prostor - hmotnost letadla, stejně jako rychlost a směr větru při startu ale nejsou známy. Letiště v Zell am See informace poskytnout odmítlo s tím, že k tomu není oprávněno. Pokud ale letadlo netankovalo a mělo v nádržích palivo jen na let do Benešova, pak by přetížené být nemuselo (viz rozbor níže).

Spekulací, která se na internetu objevila, ale nelze ji zatím doložit, je údajná nezkušenost pilota (mluví se o 50 nalétaných hodinách).

Pokusme se rozebrat možnou situaci při startu.

PIPER Warrior II PA-28-161 sériového čísla 2842004 byl uveden do provozu 12. července 1995. Je vybaven motorem Lycoming O-320-D3G o výkonu 160 HP a dvoulistou pevnou vrtulí Sensenich. Kapacita nádrží je 50 galonů. Maximální vzletová hmotnost (MTOW) je 2440 liber. Pádová rychlost na klapkách při MTOW je 44 KIAS, v čisté konfiguraci 50 KIAS.  

Hasiči zasahují v Zell am See při nehodě českého letounu Piper 28 imatrikulace OK AKA.

Z fotografií není jasné, zda byl vzlet prováděn na klapkách či bez klapek. Pro krátké dráhy je možný vzlet na klapkách 25°. Nejlepší úhel stoupání je na rychlosti 63 KIAS. Pro bezpečný vzlet na MTOW je ovšem důležitá fáze rozletu začínající v závislosti na hmotnosti na 44-57 KIAS, kdy plynulým potlačením řízení udržujeme letadlo u země až do získání rychlosti vhodné pro stoupání.

Piper sice není na rozdíl od mnoha jiných letadel náchylný na chyby v pilotáži při vzletu, ale v kombinaci s jinými vlivy jako teplota, nadmořská výška, případně redukovaný výkon motoru se jak známo chyby sčítají. 

Pro rozjezd by za bezvětří a při teplotě 27°C bylo na MTOW potřeba ca 520 m, pro překonání překážky 50 ft je ale potřeba již 975 m. Se vzrůstající teplotou tyto hodnoty ještě rostou, při případném protivětru mohou naopak klesat. 

Na minimálně dvouhodinový let z LOWZ (Letiště Zell am See) do LKBE (letiště Benešov) a potřebnou rezervu muselo být v nádrži minimálně 27 galonů paliva, což obnáší 150 liber hmotnosti. Při normované váze pasažéra 170 liber by to znamenalo, že pasažéři měli celkem hmotnost 680 liber a zavazadlový prostor byl dle záběrů ORF rovněž plný, odhadem 80 liber.

Jestliže prázdná hmotnost letounu obnáší 1500 liber, pak součet dává 2410 liber, což by bylo v mezích maximální vzletové hmotnosti. Server Kurier.at uvádí, že tankování v Zell am See prováděno nebylo. Pokud tedy letou odlétal z domovské základy s palivem pro let tam a zpět mohlo být na palubě právě těch potřebných 25-27 galonů paliva. 

O závěrech vyšetřování nehody rakouskými úřady vás budeme informovat. 

Jan Dvořák

Zdroj a foto: ORF/Radio Salzburg, Kurier.at, Salzburg24.at, Flugplatz-zellamsee.at, ffzellamsee.at