Natáčení letišť v Bavorsku 2.díl

Natáčení letišť pro unikátní video databázi je náročná práce, ale zároveň neskutečný zážitek.

V první části tohoto článku, jsme zavítali na letiště Schwandorf (v ICAO kódu: EDPF), Schmidgaden (v ICAO kódu: EDPQ), Neumarkt in der Oberpfalz (v ICAO kódu: EDPO), Berching (v ICAO kódu: EDNI) a Beilngries (v ICAO kódu: EDNC) v Bavorsku. Tedy, můžeme dál pokračovat v letu!

OK-LEX a stojánce letiště Thalmässing-Waizenhofen

Bylo příjemné strávit čas na letišti v Beilngries, ale musíme dál. Je toho ještě dost před námi. Po odpoutání z dráhy 28 se nám naskýtá krásný pohled na město, s mnoha kopci v okolí a plavebním kanálem. V plánu je nyní letiště Thalmässing-Waizenhofen (v ICAO kódu EDPW), vzdálené od nás cca 11nm, tedy necelých 10 minut letu. Let je pohodlný a příjemný. Před vstupem do ATZ Jirka ladí frekvenci letiště 128,860 MHz a navazuje komunikaci. Ihned dostáváme informace v anglickém jazyce o provozu a také to, že je nutné vyčkávání na východní hranici ATZ po dobu 5 minut, kvůli seskokům parašutistů. Při 360° pravých zatáčkách debatujeme o velkém množství větrných elektráren v okolí. Vyhodnocujeme je jako velice nebezpečné pro provoz letiště. Dostáváme informaci z rádia, že musíme vyčkat dalších 10 minut. Nemilé, leč pochopitelné. Při pohledu na navigaci si Jirka všímá blízkého letiště Greding. Zjišťuje informace a přelaďuje na frekvenci 118,210 MHz. Na první zavolání nedostáváme žádnou odpověď. Chvilka vyčkávání. Druhý pokus o zavolání je úspěšný! Jirka se dohodl na letmém přistání. Dostáváme se na okruh a po čtvrté zatáčce jsme na finále dráhy 29. Jdeme na letmé přistání a ihned opět nahoru! Příjemně strávených pár minut při čekání na vstup k jinému letišti, že?

 
Letmé přistání na letišti Greding

Dostáváme informaci z letiště Thalmässing-Waizenhofen, že se můžeme přiblížit. S respektem pozorujeme obří větrné elektrárny na jižní části ATZ a jdeme na finále dráhy 35. Přistání proběhlo v poklidu a dráha je pěkně rovná. Rolujeme tedy k hangáru. Na malé letiště je zde celkem dost lidí. Po chvíli zjišťujeme, že je zde den otevřeného letiště. Jirka platí přistávací poplatek. Mezi tím přišla čtveřice parašutistů a vyptávají se na letadlo. Po chvilce přikyvování mému výkladu a nad tím, kolik s tímto letadlem navštívil Jirka zemí, se chtějí u letadla vyfotit. Rád plním. Na místě u vstupu na dráhu 17 je slyšet nahození motoru a parašutisté se rychle ohlíží, signálem rukou mi dávají „Auf Wiedersehen“ a utíkají k Pilatus PC-6/B2-H2 Turbo! Na tomto letišti se poprvé setkávám na živo s tímto letadlem, je to úžasný stroj. Koukáme na vzlet a neskutečně rychlé stoupání. Chvilku čekáme, až parašutisté vyskáčou a než dosednou. Dostáváme od řídícího informaci, že můžeme odletět. Nasedáme, startujeme a jdeme na vzlet ve směru dráhy 17, točíme mírně na pravou stranu, s respektem se vyhnout větrným elektrárnám.

Pohled z letiště Thalmässing-Waizenhofen na přistávající Pilatus PC-6/B2-H2 Turbo

Jižní strana ATZ letiště Thalmässing-Waizenhofen, celkem nebezpečné

V plánu je další letiště, tím je Eichstätt (v ICAO kódu EDPE). Vzdálené pouze 11nm a tedy pár minut letu ve směru 182°. Při příletu k ATZ Jirka navazuje kontakt s letištěm na frekvenci 123,00 MHz. S pěknou angličtinou jsme přivítáni a dostáváme instrukce, jak se přiblížit. Cestou obdivujeme krásné město a jeho památky, které se tyčí na vrcholcích kopečků kolem. Dostáváme se na pravý okruh, po větru dráhy 29 a obhlížíme provoz, vše je klidné. Dostáváme se na finále. Opravdu pěkně položené letiště. Po dosednutí dostáváme informaci kudy pojíždět a kde zaparkovat letadlo.

OK-LEX na stojánce letiště Eichstätt

 Komunikace na letišti Eichstätt byla velice přátelská a dostáváme spoustu informací, dokonce i to, že mají objednaný nový stroj do flotily. Tím má být také Dynamic, jako je OK-LEX a i na „velkých papírech“a který prý bude první v oblasti. Po osvěžení místní perlivou vodou z baru na sebe kývneme. To znamená, že pokračujeme dál. Po zaplacení přistávacího poplatku jdeme zpět k letadlu a poté pojíždíme na vyčkávací místo u vstupu na dráhu 29. Čekáme na navijákový vzlet větroně.

 
Pěkný pohled na město Eichstätt po vzletu

Nyní je řada na nás a máme povolený vstup na dráhu a vzlet. Stačím ještě udělat pár fotografií a už jsme opět nad městem ve výšce 300 metrů. Nyní máme na trase letiště, u města Neuburg-Egweil (v ICAO kódu EDNJ). Které je vzdáleno 17nm, zato v těsné blízkosti CTR  Ingolstadt a vojenského letiště Neuburg z jižní strany. Jirka navazuje kontakt na frekvenci 132,005 MHz. Pěkná angličtina od řídícího je místy doplněna pár slovíčky z němčiny, což mě trošku mate, ale Jirka rozumí a odpovídá. Letiště je bez provozu a vítr na nule. Přistání máme dohodnuté na dráhu 26. Dráha je travnatá a upravená opravdu dokonale. Po dosednutí a pojíždění máme informaci, kam zaparkovat letadlo. Letiště sice bez provozu, za to každý hangár je otevřený a je vidět, že se kolem letadel „pracuje“, spousta jich je také venku na stojánce.

 
OK-LEX na stojánce Neuburg-Egweil

Po vystoupení z letadla a cestou k věži nahlížíme do hangárů. Opravdu zajímavé kousky, jako například replika Messerschmittu v UL velikosti, nebo dvouplošníky, které jsem nebyl schopen identifikovat. Dále procházíme kolem krásného letadla Piper PA-30 Twin Comanche parkujícího přímo pod věží. Po vystoupání na věž se focení nabízelo samo. Chvilku se bavíme s řídícím, vysvětlujeme, co děláme, proč jsme přiletěli a jaké jsou další plány na let. Směje se dalšímu letišti, že pokud si uděláme procházku, je to příjemnější a rychlejší než letět, z důvodu oblétání CTR samozřejmě. Zajímavá nabídka, ale chodit pěšky rozhodně nechceme. Točíme přeci letiště pro Vás.

 
Pohled z věže Neuburg-Egweil na letoun Piper PA-30 Twin Comanche

Ani ne po patnácti minutách na letišti Neuburg-Egweil se opět připravujeme na vzlet. V plánu je tedy to blízké letiště Burgheim. Bohužel, kvůli přítomnosti CTR Ingolstadt, musíme let prodloužit o dalších 10nm. Jirka mi mezitím podává informace o dalším letišti. To už se dostáváme na „roh“ CTR a otáčím OK-LEXe na jih, na směr letiště Burgheim. Jirka již má naladěnou frekvenci 134,410 MHz, kde dostáváme informaci o letišti a jak se přiblížit. Opět v pěkné angličtině. Vyhledáváme letiště u městečka, dráha je vidět na jižní straně, nečekaně je paralelně k silnici, docela zajímavé. Letíme po okruhu pravého k dráze 32. Dostáváme se na finále, jsme docela vysoko a tak se Jirka rozhoduje, prolétáme nad drahou a opakujeme. Na podruhé jsme na přiblížení správně a sedáme. Parkujeme u silnice a prohlížíme si letiště. Plánujeme jít k hangáru, který je oddělený silnicí. Tedy rozhlédnout se, nechat projet auto a pak přeběhnout. No, tohle nezažijete na mnoha letištích. Jsme pěkně přivítáni a opět nastupuje to, co už znám i já z paměti. Vysvětlujeme, co děláme.

 
Pěkný pohled na letiště Burgheim

Koukáme na přistávající parašutisty, následované Cessnou 172, která je „vyprovází“. Máme informaci o  10 minutovém okně na odlet. Jdeme tedy opět přes silnici, nasedáme a letíme. V plánu je to, na co jsem se opravdu hodně těšil. Vojenské letiště Neuburg (v ICAO kódu ETSN), vzdálené do necelých 2 nm!

 
OK-LEX parkující u silnice na letiště Burgheim

Je dobrou otázkou zda nás pustí do prostoru, na přistání ani nepomýšlíme. Jdeme tedy do vzduchu a točíme se na západní straně ATZ, je dostatek času na naladění frekvence věže Neuburg 122,10 MHz a Jirka zkouší navázat komunikaci. Překvapivě okamžitá zpětná vazba a vež letiště Neuburg reaguje. Máme povolení ke vstupu do CTR, letiště bez provozu, udržujte výšku 1000 stop na průlet nad drahou. Jsme překvapeni a nastupuje radost. Je to poprvé co prolétám nad vojenským letištěm a pohled shora je fantastický. Leč, bez letadel je to skoro pusté. I tak si pohled dolů užíváme. Jirka informuje věž Neuburg o dalším postupu, poděkuje za vstřícnost a informuje o přeladění na další vojenské letiště ETSI Ingolstadt 125,250 MHz. Neuvěřitelné, odpovídají kladně a bez problémů nás pouští s totožnou instrukcí. Jirka žádá o možnosti průletu nad drahou 07R/25L. Opět bez problémů. Zde je již pohled o mnoho zajímavější. Pod námi jsou velké přepravní letouny, stíhací letouny a na severní straně letiště, u komerčního terminálu, je pár dopravních letadel. Nevšední zážitek! Jirka mi dává instrukci, abych letěl pěkně rovně nad drahou. Chápu, potřebujete pěkné záběry.

 
Přelet vojenského letiště Ingolstadt byl opravdu velkým zážitek

Tak a teď už máme namířeno domů. Opravdu perfektní den. Jirka má v plánu ještě jedno letiště a to je taková ta třešnička na pomyslném leteckém dortu dnešního dne. Tím je letiště EDNB Arnbruck, vzdálené od nás 62nm, tedy poklidné půl hodinové prolétnutí. Blížíme se ke kopcům a rozeznávám správně Šumavu! Tedy tu Německou. Jirka přikyvuje a užíváme si krásný výhled! Jirka se snaží navázat komunikaci s letištěm na frekvenci 118,555 MHz, ale přes kopce se nedaří. Nedivím se, je to letiště položené v dolíku, mezi dvěma celkem vysokými kopci! Netypický okruh je nutností, s výrazným klesáním a kopírováním terénu jihozápadního svahu. Zde se již daří navázat komunikace a letiště nás vítá perfektní angličtinou. Finále je opravdu pěkné a dosednutí na asfaltovou dráhu pohodlné. Parkujeme dle instrukcí na severní straně, tedy před hangáry. Tak, poslední letiště. Jirka navazuje opět s řídícím rozhovor a dnes naposled vysvětluje, proč jsme přilétli.

 
Pamorama německé Šumavy

Zjišťujeme, že jsme za celý den nic nejedli a shodou okolností je přímo na letišti fantastická restaurace, která vybízela k návštěvě. Lehké podlehnout. Dáváme si, jak jinak, opravdu dobré jídlo, hodnotíme den a relaxujeme ještě v příjemném zářijovém dni. Následný odlet z dráhy 35 a přelet kopců německé Šumavy, směrem k České republice byl opravdovým zážitkem.

 
Na finále letiště Arnbruck

 
OK-LEX na letišti Arnbruck, jdeme jíst

Zde to už dobře znám a rozeznávám vodní nádrž Nýrsko a užívám si poklidného letu. Jirka standardně navazuje komunikaci s FIC Praha na 126,100 MHz a tím se loučíme s Německem. Úžasný výlet, nebo práce? Těším se na další natáčení!

Autor článku: Tomáš Zach

Foto: archiv autora