9.8.2019
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA Pierre de Fleurieu měl šťastnou ruku při vybírání kádrů a pilotů pro CFRNA. Šéfpilot Albert Deullin patří mezi nejlepší. Se svými dvaceti uznanými vítězstvími je jedním z největších francouzských stíhacích es první světové války. Stane se prvním šéfpilotem CFRNA-CIDNA. Nás CFRNA/CIDNA zajímá, protože v ní hrálo významnou roli Československo. Představme si dnes dalšího z jejích protagonistů
Mezi leteckými společnostmi, které stály u zrodu mezinárodní komerční letecké přepravy, patří jedno z čelních míst francouzské společnosti CFRNA, později CIDNA. Kromě jiných právě ona byla základním kamenem posléze vzniknuvší Air France. Ale k Albertu Luisi Deullinovi.
Mladý muž ze zámožné rodiny nejprve váhá mezi vojenskou kariérou a kariérou obchodníka se šampaňským. Nemůže se rozhodnout, a přechází od jedné z těchto aktivit ke druhé. V roce 1914 je jeho váhání ukončeno vyhlášením první světové války. Povolán k dragounům, velmi brzy si uvědomuje, že kůň není ideálním dopravním prostředkem pro zákopovou válku a podává žádost o vstup do letecké armády. Poté, co obdrží průkaz vojenského pilota, je přidělen ke slavné letce Čápů.
V knize "Chronique de l’aviation" Edouarda Chemela můžeme číst: "Existoval jen jeden cíl: vyčistit nebe nad Verdunem ode všech nepřátelských letadel. Generál Pétain shromáždil kolem obce Bar-le-Duc výkvět francouzského stíhacího letectví. …Guynemer, Nungesser, Chaput, Deullin, Navarre, kterým se dnes říká Verdunská hlídka…Letka Čápi číslo 3, je obzvláště úspěšná…"
Albert Deullin se vyrovná těm nejlepším pilotům. Při pátém uznaném vítězství se jeho fotografie objeví na prvních stránkách francouzských deníků. On se však nezastaví na půli cesty a obdrží celkem dvacet uznaných vítězství. V roce 1918 je zařazen do letecké divize generála Duvala.
Po válce se tento výjimečný pilot, velitel a teoretik leteckého boje stane na žádost svého spolubojovníka a kamaráda Pierra de Fleurieu, šéfpilotem CFRNA. Vzdělaný a cizí řeči ovládající Deullin letí s Pierrem de Fleurieu do Prahy a Varšavy 29. dubna 1920, aby dohodli podmínky provozování leteckých linek. V Praze je přivítá desetitisícový dav. Při návratu Deullin uletí vzdálenost mezi Prahou a Paříží za 5 hodin 16 minut a vytvoří tak světový rekord při letu na 1000 km bez mezipřistání.
Díky své přirozené autoritě a tvrdě získané zkušenosti je Deullin šéfem respektovaným a dokonce oblíbeným, přestože má na piloty vysoké nároky. Letadla létají občas za těžkých meteorologických podmínek a piloti se vždy obávají poruch motoru.
Albert Louis Deullin. Obr.: Musée Air France Paris
Ani Deullinovi se potíže s motorem nevyhýbají. Jednoho dne, při přeletu alsaského pohoří Vogéz, se jeho motor zastaví a pilot doplachtí až na letiště Entzheim. Zde, spolu s mírně pobledlými cestujícími přesedne na další letadlo a pokračuje směrem na cílové letiště. Prožívá rovněž nezapomenutelné zážitky – po přeletu Bosporu při letu do Istanbulu – napsal: "Nikdy ve svém životě jsem neviděl nic velkolepějšího a krasnějšího."
V roce 1923 začíná připravovat zahájení nočních letů na lince Paříž – Štrasburk. Výsledek své snahy však neuvidí - při zkušebním letu 29. května roku 1923 ve Villacoublay přichází o život.
Coby šéfpilot bude nahrazen svým přítelem Mauricem Noguèsem, bývalým pilotem bombardéru zvyklým na noční lety. Noguès splní Deullinův sen a zahájí první pravidelné noční lety v dějinách civilního letectví.
Maryla Boutineau
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »