CIDNA 2019: Jak se člověk stane ze dne na den badatelem

4.7.2019

Hlavní budova Národního a městského archivu Praha - sem jsem se vydal hledat prachem zapadlé informace o čs. účasti v letecké společnsoti CFRNA/CIDNA. Foto: Miloš DermišekHlavní budova Národního a městského archivu Praha - sem jsem se vydal hledat prachem zapadlé informace o čs. účasti v letecké společnsoti CFRNA/CIDNA. Foto: Miloš Dermišek
Hlavní budova Národního a městského archivu Praha - sem jsem se vydal hledat prachem zapadlé informace o čs. účasti v letecké společnsoti CFRNA/CIDNA. Foto: Miloš Dermišek
Propriety badatele. Foto: Miloš DermišekPropriety badatele. Foto: Miloš Dermišek
Propriety badatele. Foto: Miloš Dermišek
Když si uvědomíte, že právě otevíráte dokument, který vám možná odhalí mnohá tajemství, zmocní se vás vzrušení dosud nepoznané. Foto: Miloš DermišekKdyž si uvědomíte, že právě otevíráte dokument, který vám možná odhalí mnohá tajemství, zmocní se vás vzrušení dosud nepoznané. Foto: Miloš Dermišek
Když si uvědomíte, že právě otevíráte dokument, který vám možná odhalí mnohá tajemství, zmocní se vás vzrušení dosud nepoznané. Foto: Miloš Dermišek
Pracovní stůl badatelův.  Foto: Miloš DermišekPracovní stůl badatelův.  Foto: Miloš Dermišek
Pracovní stůl badatelův. Foto: Miloš Dermišek
Smlouva mezi čs. státem a společností CFRNA v přípravné podobě, opatřená rukou psanou poznámkou některého z tehdejších úředníků. Foto: Miloš Dermišek
Smlouva mezi čs. státem a společností CFRNA v přípravné podobě, opatřená rukou psanou poznámkou některého z tehdejších úředníků. Foto: Miloš Dermišek

CIDNA 2019    Za více než čtyřicet let mého pracovního života jsem zastával nejrůznější profese, a tak jsem si až do nedávna myslel, že už mně v tomto ohledu nemůže nic překvapit. No, a to jsem se pěkně mýlil...

Všechno začalo tím, že jsme se na jedné redakční radě našeho časopisu Flying Revue rozhodli, že se budeme trochu hlouběji věnovat problematice jedné z první leteckých společností v Evropě. Jednalo se o francouzskou společnost CFRNA/CIDNA, která jako první letecky propojila západní, střední a jihovýchodní Evropu, a jak se teprve mělo ukázat, v jejíž historii zaujímá významné místo Československo a Praha. 

Po vzoru našich leteckých kolegů z Francie, kteří každoročně už více než tři desítky let létají ve stopách proslulé společnosti Aéropostale, jsme si i my na zmíněné poradě stanovili podobný cíl: uspořádat první ročník vzpomínkového letu ve stopách CFRNA/CIDNA a když se vše vydaří, tak založit podobnou tradici jako francouzští letci.

Jednoduché? Ano, než začnete

Jak to tak bývá, všechno vypadalo jednoduše, ovšem jen do té doby, než jsme díky naší spolupracovnici Maryle Boutineau ze Štraburku došli k poznání, že i když se tato letecká společnost jmenovala v českém překladu Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost (Compagnie Franco Roumaine de Navigation Aérienne), od roku 1925 zde prý mělo Československo 20% kapitálový podíl. Tato informace pocházela z archivu letecké společnosti Air France, jenže její písemná podoba byl jen nenápadným seznamem akcionářů společnosti CIDNA, který postrádal oficiální hlavičku, udání data, místa apod. Zkrátka byl prost údajů, které by neměly na dokumentu, jenž bychom mohli brát za bernou minci, chybět. 

CIDNA 2019
”fr_int”

O společnosti CFRNA/CIDNA


» Více o této průkopnici letecké dopravy se dozvíte v článcích v sekci CIDNA 2019 na webu FR.

» Poleťte s námi!


Flying Revue pořádá v září 2019 vzpomínkový let ve stopách letecké společnosti CFRNA/CIDNA, která stála u zrodu komerční letecké dopravy v Evropě, Praha byla její významnou destinací a Československo jejím akcionářem. Zveme české i zahraniční piloty, aby se vzpomínkového letu zúčastnili s námi.

V případě zájmu pište na info@flying-revue.cz nebo volejte na +420 602 944 172.
Více o vzpomínkovém letu zde.

» Sledujte speciál CIDNA 2019.

Vzpomínkový let
Historie
Česká stopa

Jelikož jsem ale od přírody člověk zvídavý, dal jsem si za úkol toto tvrzení ověřit a prozatím v redakci nadšení, které informace o podílu čs. státu v této letecké společnosti vyvolalo, poněkud zabrzdit. To jsem si ale neuvědomil, co mě vlastně čeká. Vzápětí se totiž ukázalo, že moje prvotní badatelská představa byla dost naivní, tak trochu v duchu dnešní uspěchané doby. Myslel jsem si, že si prostě večer sednu k počítači a potřebné informace si jednoduše někde vygooglím. No, nevygooglil - tudy cesta nevedla. Ani po několikahodinovém hledání a procházení všech možných i nemožných webů jsem nevěděl o nic víc než na začátku mého odhodlání. Jenže, co se dalo dělat, nebylo cesty zpět; úkol je úkol, a ten byl v seznamu povinností členů redakce u mého jména uveden více než jednoznačně.

Zcela v souladu s odkazem slavného detektiva Hercula Poirota jsem se tedy rozhodl, že bude nezbytné zapojit do práce šedé buňky mozkové.

Kudy, Hercule?

První moje myšlenka byla obrátit se na přátele z leteckého muzea. Cesta to nebyla špatná, nějaké dokumenty a fotografie jsem zde nalezl, ale byly to především informace technického charakteru, jistě zajímavé a použitelné do kompletní zprávy o společnosti CFRNA/CIDNA, ale já potřeboval otevřít dveře jiné komnaty.

Veřejně dostupných informací, které jsem o této letecké společnosti dosud našel, bylo velmi poskrovnu a většinou se i ony týkaly technické nebo provozní problematiky společnosti. Údaje o kapitálovém nebo jiném finančním zákulisí společnosti prostě chyběly. Co teď? Úkol je daný, výsledky zatím žádné.

Z rozhovoru s autorem knihy Dopravní letiště Prahy 1918-1946 Ing. Dudáčkem, který v I. díle této publikace část historie firmy CFRNA/CIDNA na kbelském letišti rovněž popisuje, vzešel popud, který se ukázal být zásadní: "A co takhle vyzkoušet badatelnu Národního archivu?"

Národní archiv

Tušil jsem, že něco jako Národní archiv existuje, ale o tom, jak vyzkoušet badatelnu této instituce, jsem neměl ponětí. Naštěstí v tomhle případě Google zabral a já díky němu získal poměrně rychle základní informace jak o Národním archivu, tak o jeho badatelně, i orientaci v jejich složitém organizačním pavouku. Zavolal jsem na první telefonní číslo, které jsem si vytipoval jako to pravé, a hleďme, zafungovalo to. Dostalo se mi potřebných vstupních informací a ostatní se již odvíjelo relativně rychle. Velmi ochotnému panu doktorovi jsem nastínil, co hledám, a po jeho ujištění, že se jistě něco v archivu najde, jsem začal být pln očekávání.

Asi tak měsíc a půl se nic nedělo, a potom to přišlo. Z e-mailové schránky na mě  jednoho dne vykoukl oznamovací e-mail, že na mě v badatelně Národního archivu čeká šest archivačních složek plných historických dokumentů k prostudování mého tématu a že jsou mi po zaplacení mírného poplatku po několik týdnů k dispozici.

Tužka, papír s sebou, zbytek do štádla

Při první návštěvě badatelny Národního archivu na Chodově jsem si musel opětovně poupravit svou prvotní představu o něm - místo zatuchlého pracoviště, kde budu muset v přehřátém jarně-letním počasí za nemalé míry utrpení pátrat po věcech minulých, mě uvítalo moderní pracoviště v hlavní budově Národního a městského archivu Praha. Po úspěšném absolvování zápisu jsem na recepci dostal klíč ke skříňce na šaty a osobní věci - do vlastní badatelny je povolen vstup pouze s nejnutnějšími pomůckami nutnými pro badatelskou práci; žádné tašky, obaly na laptopy a jiné předměty, v nichž by se daly potajmu odnést nějaké dokumenty - a stal jsem se badatelem.

Vlastní vstup do badatelny se nachází v hlavním vestibulu archivu hned vedle vodotrysku a malé kavárny. Aby se z vás badatel mohl skutečně stát, musíte ještě projít bezpečnostním rámem a dveřmi, které vám otevře bzučákem pracovník registrace. Ten vás nechá vyplnit malý, při první návštěvě povinný dotazník, pak můžete pokročit dál k jeho kolegyni. Já prošel, takže mi ta dobrá žena mohla založit kartu badatele, následně mě poučila o pravidlech chování na tomto pracovišti, o práci s dostupnými dokumenty a to hlavní, vydala mi pár bílých rukavic, čímž mě oficiálně pasovala do role badatele.

Přijímací proces proběhl za skoro absolutního ticha, protože v rozlehlé badatelně s asi dvěma desítkami stolů již několik stejně postižených lidí jaké já usilovně pracovalo. Vzhůru mezi ně, tedy!

Já, badatel

Po vyzvednutí první archivační složky a jejím otevření jsem si naplno uvědomil, kde jsem se to vlastně ocitl. Teprve teď mi došlo, že držím v ruce originální dokumenty z dvacátých a třicátých let minulého století. Ne kopie, ale skutečné dokumenty, které před desítkami let stvořili zaměstnanci nejrůznějších ministerstev a - v mém případě - i pracovníci velvyslanectví Československa ve Francii a sekretáři Ministerské rady, dnešním jazykem úředníci české vlády.

Musím se přiznat, že to pro mě byl opravdu vzrušující pocit probírat se zažloutlými stránkami nejrůznějších protokolů, smluv a zápisů z ministerských a vládních porad. Najednou na mě totiž dýchla ta záhadná atmosféra doby, kterou jsem dosud tak jako nejpíš i vy znal nanejvýš z nějakého historického dokumentu nebo knihy.

Samotný obsah těch nejrůznějších lejster, trochu již archaická čeština tehdejší doby a vůbec celá atmosféra kolem vás nečekaně rychle vtáhne do děje; dokonce tak, že přestanete vnímat čas a najednou se divíte, že je konec úřední doby. Tyhle pocity bych přál zažít každému - mě během celého mého bádání, které bylo při čtvrté návštěvě konečně korunováno úspěchem, neopustily a jsou, jak to říct... Vlastně se stanete tak trochu jiným člověkem, protože do vás vstoupí něco, co jste do té doby nepoznali.

Mise badatelna splněna. A vlastně mnohem víc

Můj cíl, nález nezpochybnitelného dokumentu svědčícím o kapitálové účasti tehdejšího Československa ve společnosti CIDNA, byl dosažen, a mohu nyní bez obav prohlásit, že československý stát byl 20% akcionářem první letecké společnosti, která spojila západ Evropy s východem, dokonce byla prvním mezikontinetálním leteckým dopravcem na světě (ano, létala až za Bospor, tedy do Asie). To samo o sobě je skvělý a uspokojivý výsledek redakčního zadání, získal jsem ale mnohem víc. 

Jestliže jsem si až dosud představoval, že adrenalin naleznu jen při nějaké aspoň trochu akční činnosti, v mém případě například při létání, tak nyní si to již nemyslím. Nalézt totiž po několika týdnech pátrání ten správný dokument, je bezpochyby také, byť jinak vzrušující a člověka naplní i příslušným pocitem uspokojením. U mně to tak alespoň bylo a těším se, že se alespoň trochu přenese i na vás.

Miloš Dermišek

logo_fr_transp.jpg

Flying Revue > Expedice > CIDNA 2019 > CIDNA 2019 články > CIDNA 2019: Jak se člověk stane ze dne na den badatelem
.

         Máme pro vás »

Nové číslo právě vyšlo!

KURZ - VFR lety nad Evropou a dálkové VFR lety:

Speciály:

..
12

Knihy:

..
12345

PRODEJNÍ AKCE MĚSÍCE!

SkyDemon:

Unikátní Videobanka:

Předplatné + Předplatné jako dárek:

..
1234

Aplikace VFR Comm.:


Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Pojišťovna SV:

Pojišťovna SV »

Práce v letectví:

Kalendárium:

Dne 21.11.1783 se stalo...
21.11.1783
Pánové Pilatre de Rozier a François Laurent, markýz d'Arlandes, vykonali v Paříži první let nepřipoutaným horkovzdušným balónem. Let trval 25 minut.
zavřít

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
123456

BETA opět poletí:

Beta opět poletí!!! »